Nejčastější potíže se zuby a jak na ně

Problémy se zuby dovedou velmi znepříjemnit život, zvlášť pokud se opakují nebo stupňují. V řadě případů je na vině nedostatečná nebo nekvalitní péče o chrup.

Nejčastějším problémem, se kterým se lidé vydávají za zubním lékařem, je zubní kaz. Na pracovištích dentálních hygienistů pak dominuje krvácení dásní. To potvrzuje i dentální hygienistka Eva Bejšovcová, DiS. „Prvotní a jednoznačně nejčastější potíž, která vede pacienty ke mně do ordinace, je krvácení dásní související s přítomností zubního kamene. Přicházejí ale i ti, které trápí vysoká kazivost zubů. Další početnou skupinou pacientů jsou lidé, kterým ubližuje nadměrná péče, například při používání příliš tvrdých zubních kartáčků.“


Na zubní kaz platí pravidelná a důkladná péče o zuby

Zubní kaz je onemocnění, které spočívá v narušení zubní skloviny. Svou roli v jeho vzniku hrají bakterie, které se usazují na povrchu zubů a spolu s odumřelými buňkami a zbytky jídla tvoří vrstvu zvanou zubní plak. Dalšími faktory jsou špatná ústní hygiena a nezdravé stravování s vysokým obsahem cukrů. Cukr se chemickými procesy mění na kyseliny, které narušují povrch zubu, a zmíněné bakterie škodí tím, že produkují toxiny, které naleptávají sklovinu. Chrup tak přichází o svou ochranu a je náchylnější k rozvoji kazu. Rizikovými místy pro vznik zubního kazu jsou různé nerovnosti, mezizubní prostory či okolí výplní a můstků, proto je klíčovou součástí prevence vzniku zubního kazu důkladná péče o celou ústní dutinu. Druhým zásadním faktorem je pravidelnost – zuby by se měly čistit každý den, vždy ráno a večer. Další součástí prevence rozvoje zubního kazu jsou pravidelné kontroly u zubního lékaře. Návštěvy stomatologa by měly probíhat dvakrát ročně. Díky pravidelným kontrolám je možné včas odhalit případné kazy a jejich ošetření je v raném stadiu jednodušší a méně bolestivé než v pokročilejších fázích. Jak tedy o zuby konkrétně pečovat, aby riziko vzniku kazu bylo co nejnižší? „Základ péče tvoří čištění zubů klasickým zubním kartáčkem, mezizubním kartáčkem a zubní nití,“ radí dentální hygienistka. „Kartáček by měl mít kratší hlavu a rovně střižená měkká vlákna. Příliš tvrdé kartáčky ničí dásně a nadělají v ústech více škody než užitku. Výběr zubní pasty není tak důležitý, hlavní je správné mechanické odstranění zubního povlaku pomocí kartáčku. Jednosvazkové, tzv. sólo kartáčky, navíc pomohou vyčistit i špatně přístupná místa,“ vysvětluje Eva Bejšovcová.


Nedovolte dásním, aby začaly krvácet

Krvácení dásní, které zubní hygienistka zmiňuje jako velmi rozšířený problém u dospělých pacientů, je obvykle projevem zánětu. Zánět v ústech bují, pokud řádně neodstraňujeme povlak ze zubů. Bakterie, které jsou v něm usazené, mohou začít navíc působit také na kost držící zub a pacient se začne potýkat s parodontitidou. Krvácení ovšem není jediným projevem zánětu – ten se projevuje také otokem dásní a jejich začervenáním. Čištění zubů může být při zánětu dásní nepříjemné až bolestivé. Důležitým opatřením je v těchto případech opět správná, pečlivá a pravidelná péče o ústní dutinu. Pokud se povlak ze zubů neodstraňuje průběžně, začne vznikat zubní kámen a s tím už si člověk doma sám neporadí. Odstranění pak musí proběhnout mechanicky v ordinaci zubního hygienisty nebo zubního lékaře.


Zápach z úst je nepříjemný pro všechny

Zápach z úst, odborně nazývaný halitóza, je problémem zdravotním i společenským. Pokud se z úst šíří nepříjemný a nepřirozený odér, může to být známkou špatné hygieny, ale také některých onemocnění. Zápach většinou způsobují bakterie v ústech, které se drží buď v zubním povlaku, kameni, nebo ve špatně čištěných mezizubních prostorech – receptem na halitózu je v takovém případě změna hygienických návyků a řádná péče o zuby a dásně. Příčinou zápachu z úst ale mohou být také nemoci jícnu, žaludku nebo dýchacího ústrojí. S odhalením důvodů halitózy je vhodné začít u zubního lékaře, který může při prohlídce potvrdit nebo vyloučit příčiny související s dutinou ústní. Pokud je problém na úrovni ústní hygieny nebo stavu chrupu, lékař doporučí vhodná opatření a péči, díky které je možné halitózu úspěšně vyřešit. Pokud se žádný problém týkající se chrupu a dásní nepotvrdí, je na místě konzultace s praktickým lékařem, který může dál pátrat po příčině tohoto problému.


Ideální kombinace: Pravidelná domácí péče i návštěva dentální hygieny

Jak bylo řečeno, řadě problémů s chrupem se dá předcházet správnou domácí péčí. Ale ani ten nejpoctivější a nejpečlivější přístup nezajistí zubům totéž jako vyčistění chrupu zkušeným dentálním hygienistou. V ordinaci dentálního hygienisty se využívají pomůcky, které doma nemáme k dispozici, a odborník tak může opravdu důkladně vyčistit všechny zuby i mezizubní prostory. Kromě toho pozná, jakým způsobem o chrup pečujeme, a může poradit, co dělat jinak nebo lépe. „Odborné ošetření dentálním hygienistou by mělo probíhat v půlročních intervalech. V ordinaci používáme například ultrazvuk nebo pískování, a můžeme tak ze zubů odstranit všechny nečistoty, plak i zubní kámen. Zubní hygienista posoudí také aktuální stav mezizubních prostorů a může doporučit správný rozměr mezizubních kartáčků. Běžně se stává, že pacientům doporučuji několik velikostí mezizubních kartáčků, protože v každé části úst mohou být mezery mezi zuby různě široké. Používání pouze jedné velikosti by tedy nebylo účinné a nepřinášelo by požadovaný efekt,“ dodává dentální hygienistka.


Text: Petra Dulíková, foto: Shutterstock a archiv redakce

Desatero zubního kartáčku aneb Jak často si měníte zubní kartáček?

♦ Zubní kartáček není nesmrtelný.
♦ Dobrou službu neudělá ani kartáček s otřepanými vlákny, ani ten, který má mezi vlákny usazené nečistoty.
♦ Příliš dlouho používaný kartáček se stává zdrojem bakterií, plísní a mnoha nežádoucích nečistot. Se znečištěným kartáčkem nebude ústní hygiena opravdovou hygienou.
♦ Zubní kartáček by se měl měnit jednou za dva až tři měsíce bez ohledu na to, zda vám na první pohled připadá ještě v pořádku.
♦ Nápovědou, kdy je čas vyměnit kartáček, může být vždy příchod nového ročního období.
♦ Výměna zubního kartáčku za nový by měla být samozřejmostí po angíně, viróze, rýmě a dalších infekčních onemocněních.
♦ Svůj zubní kartáček nikdy nepůjčujte dalším lidem a ani sami nepoužívejte cizí pomůcky k čištění zubů.
♦ V koupelně ukládejte svůj kartáček tak, aby se nedotýkal dalších kartáčků.
♦ Po každém použití kartáček důkladně propláchněte pod tekoucí vodou a nechte oschnout.
♦ Pravidelná výměna se týká také hlavic u elektrických zubních kartáčků.


Zeptali jsme se za vás
Liší se v něčem zubní problémy u dospělých a dětí?

K rozdílům mezi dospělými a dětmi je třeba podotknout, že například záněty u dospělých pacientů trvají delší dobu a postihují pak základnu zubu, tedy kost. Tento problém se nazývá parodontitis. U dětí záněty postihují většinou jen dásně. Nijak se u těchto dvou skupin neliší zásada, že péče o chrup by měla být pravidelná a co nejpečlivější. U dětí je základ naučit je perfektně čistit zuby, protože pak mají šanci mít krásné a zdravé zuby po celý život.

Odpovídá dentální hygienistka Eva Bejšovcová, DiS.

Řadě problémů s chrupem se dá předcházet správnou domácí péčí. Ale ani ten nejpoctivější a nejpečlivější přístup nezajistí zubům totéž jako vyčistění chrupu zkušeným dentálním hygienistou.





Další informace najdete v říjnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět