Zimní úrazy: Které jsou ty nejčastější a jak je léčit

Zlomeniny, vyvrtnuté kotníky, poškozené vazy v kolenu nebo natažené svaly. To všechno patří k nejtypičtějším zraněním v zimním období. Jak je léčit a jak dlouhá bude rekonvalescence, záleží na správném postupu léčby bezprostředně po úrazu. Ne vždy je například nutná sádra a ne vždy je nutná operace.

Pokud jde o zimu, jen minimálně se objevují úrazy typu odřeniny nebo popáleniny, ty jsou typické pro léto. Zato se mnohem častěji vyskytují naraženiny, zlomeniny či natažené svaly. Většina úrazů vzniká při zimních sportech, ale nezřídka dojde ke zranění třeba jen po obyčejném pádu na zmrzlém chodníku. „Typická zimní zranění, které řeší fyzioterapeuti, jsou zlomeniny zápěstí, zlomeniny pažní kosti nebo předloktí, naražené kostrče, úrazy dolních končetin (zlomeniny v oblasti kyčelního kloubu nebo stehenní kosti), podvrtnutí kolene či výrony kotníku,“ vyjmenovává hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.


Sádra, nebo raději fyzioterapie?

„Před třemi lety jsem uklouzla na chodníku před domem a špatně jsem došlápla. Bohužel z toho bylo poškození vazů v kolenu. Nikam jsem s tím ale nešla, jen jsem koleno mazala a tejpovala. Za dva týdny se to zlepšilo, ale pak jsme jeli na hory, kde jsem lyžovala a pro mě opět smůla, nevypnulo mi vázání, takže to odneslo koleno definitivně. Natržený meniskus a hrozba operace,“ vypráví pětačtyřicetiletá Jana z Prahy. K operaci nakonec nedošlo, paní Jana využila fyzioterapie, konkrétně aplikaci fokusované rázové vlny, která koleno během několika měsíců „spravila“ natolik, že operace nebyla nutná. Léčba zimních úrazů je různorodá, a jak dlouhá a úspěšná bude rekonvalescence, závisí také na správném postupu bezprostředně po úrazu – způsobu fixace postiženého místa a rychlém nástupu rehabilitace. První kroky velmi často vedou do čekárny chirurga nebo ortopeda, kde se provede rentgenové vyšetření, které potvrdí či vyvrátí zlomeninu. Méně obvyklá, ale stejně vhodná je při vyloučení fraktury kosti okamžitá návštěva fyzioterapie, kde je možné díky přístrojům urychlit hojení měkkých tkání. Pokud se ptáte, zda je sádra nutná nebo kdy je na škodu, odpovědí je opět povaha zranění. „Sádra je na místě v případě zlomeniny. Naopak při zranění měkkých tkání má oproti sádře fixace ortézou, případně bandáží, dvě výhody. Umožňuje okamžitou manuální rehabilitaci i urychlené hojení pomocí terapie rázovou vlnou, které zkrátí léčbu na minimum,“ vysvětluje hlavní fyzioterapeutka Iva Bílková. Pokud se tedy vyloučí fraktura kosti, je vhodné rychle navštívit fyzioterapii, kde se hojení měkkých tkání díky přístrojům urychlí.


Možnosti léčby: lymfa, rázová vlna a bandáže

Velmi rozšířená je při léčbě pomocí fyzioterapie takzvaná lymfa a k nejefektivnějším pak patří vysokoenergetická fokusovaná rázová vlna. Existují ale i další metody pro zvýšení látkové výměny a stimulace regenerace tkání. I tato léčba však podle Ivy Bílkové v akutní fázi zraněná vyžaduje fixaci. „Ortéza s pevnými výztuhami i bez nich velmi dobře fixuje kloub proti pohyblivosti. Používá se v pooperačních stavech, při těžších úrazech, jako je přetržení vazů v koleni či kotníku, zánětu šlach v karpálním tunelu nebo při větší zátěži. Třeba když člověk musí chodit se zraněním do práce. Bandáž nebo kinesiotaping zabraňují otokům tkáně při lehčích zraněních, aniž by omezily hybnost těla. Pomáhají například při vyvrtnutém kotníku, kdy pacient dodržuje klidový režim, leží s nohou výše, než má srdce, a problematické místo pravidelně chladí. V neposlední řadě bandáže hojně využívají sportovci k fixaci nestabilních kloubů,“ vysvětluje Iva Bílková.


Poúrazové léčení – jak by mělo vypadat?

Jak dlouhá a úspěšná bude rekonvalescence, závisí na správném postupu bezprostředně po úrazu, tedy hlavně fixaci postiženého místa a rychlém nástupu rehabilitace. „Při akutním zranění měkkých tkání, nejedná-li se o zlomeninu, pacientům doporučujeme nejlépe ještě v den úrazu absolvovat terapii s fokusovanou rázovou vlnou. Pak aplikujeme lymfotape, který pomáhá vstřebávat modřinu a lymfatický otok. U vážnějších úrazů doporučujeme fixující ortézu a terapii s rázovou vlnou opakovat. Bolestivost odchází do několika dnů. Máme případy, kdy dva týdny po úrazu s přetrženými vazy byl klient zahojený a s poučením, jak nohu šetřit a chránit před dalším podvrtnutím, odjel na vysokohorskou dovolenou,“ popisuje fyzioterapeutka. U chroničtějších úrazů, kdy i po fixaci sádrou přetrvává otok a bolestivost, je podle odbornice terapie rázovou vlnou vhodná zhruba jednou týdně v kombinaci s manuální fyzioterapií.


Prevence před zimními úrazy – lze se vůbec nějak chránit?

Původce zimních úrazů se od těch letních nijak neliší – přepnutí sil a špatné odhadnutí situace. „Za většinu zlomenin mohou pády na ledu, pro bruslaře bývá typická naražená kostrč nebo zlomené předloktí a pro sjezdové lyžaře podvrtnutá kolena a zlomené dlouhé kosti dolních končetin,“ říká Iva Bílková. Nikdo by neměl podceňovat únavu, která způsobuje horší koordinaci a nezvládnutí zátěže, na kterou je člověk normálně zvyklý. Pozor bychom si měli dávat i na alkohol „na zahřátí“, kvůli kterému člověk ztrácí sebereflexi a přeceňuje svoje schopnosti. „Pokud lidé sportují v zimě, měli by být vždy dostatečně teple oblečení, protože u zahřátých a prokrvených svalů se snižuje riziko natažení či natržení. Někteří výrobci nabízejí zahřívací vložky do bot, rukavic nebo bund poháněné baterií. I to může být pomocníkem při prevenci proti podchlazení, při kterém hrozí horší koordinace pohybů a vznik úrazu,“ varuje fyzioterapeutka. Samozřejmé by měly být i ochranné pomůcky, jako jsou přilby či dobrá obuv. Helma je nezbytná u dětí i dospělých. „Pokud jsem lyžař, který preferuje skoky nebo freestyle, určitě je vhodné mít také páteřák. I když jezdíte opatrně a bezpečně, tak do vás může jiný lyžař narazit a ochrana páteře se může hodit. Z pohledu fyzioterapeuta jsou však nejproblematičtější skupinou snowboardisté. Ti mívají nejhorší, takzvané spirálovité zlomeniny stehenní kosti, jejichž příčinou bývá pevné vázání. Když snowboardista upadne a kutálí se ze svahu dolů, snowboard, který drhne o zem, blokuje trupu a nohám tendenci v pádu rotovat. Vznikají tak zlomeniny, které je nutné operovat pomocí zevních fixátorů a které provází poškození kolenního kloubu a jeho vazů,“ vysvětluje Iva Bílková.


Text: Ivana Ašenbrenerová, foto: Shutterstock a archiv redakce

Zeptali jsme se za vás
Je pravda, že riziko úrazů snižuje i pravidelné cvičení, protože udržuje svalový systém výkonný a méně zranitelný? Které cvičení je vhodné?

V nižších zimních teplotách je důležité udržovat tělo v teple a před výkonem svaly protáhnout. Lyžaři by neměli protahovat pouze nohy, ale také ruce, páteř a klouby celého těla. Po zátěži je pak dobré nechat svaly postupně vychladnout při strečinku. Náhlé ukončení aktivity, když je člověk zadýchaný a zpocený, do úplného sedu nebo lehu, v zimě zvyšuje riziko prochladnutí svalů a vzniku blokády nebo zánětu měkkých tkání.

Odpovídá Mgr. Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky, www.fyzioklinika.cz

Kdy okamžitě rehabilitovat?

♦ Po zlomeninách, poškozených vazech a kloubech po pádu na ledu či sněhu
♦ Při zvrtnutém kotníku a výronu kotníku
♦ Při naraženinách a zhmožděninách
♦ Při chronické bolesti a blokádách svalů

Při zranění měkkých tkání má fixace ortézou, případně bandáží, dvě výhody. Umožňuje okamžitou manuální rehabilitaci i urychlené hojení pomocí terapie rázovou vlnou, která zkrátí léčbu na minimum.





Další informace najdete v únorovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět