Zelenina může mít různé barvy

Zelená není jenom tráva, ale třeba i jídlo na talíři. Ovšem nikoliv proto, že by bylo zkažené, právě naopak. Tak zvané zelené potraviny jsou navýsost zdravé – a nemusí mít vždy jen zelenou barvu, jakákoliv zelenina nám prospívá.

V posledních letech se kdeco označuje za superpotravinu, což má vyjadřovat, že je to až neskutečně zdravé a nic zdravějšího neexistuje. Přiznejme si, že je tak trochu módní, mnohdy až snobská záležitost tvrdit, že jedině superpotraviny patří do superzdravého jídelníčku. Každému, kdo chce žít pokud možno zdravě, je jasné, jaké stravě se raději vyhýbat a jaká by na talíři rozhodně chybět neměla. A rozumný člověk dokáže v patřičném poměru zkombinovat to méně zdravé, například tučné, protože zcela vyloučit tuky není rozumné (jsou vitaminy, které se rozpouštějí pouze v nich), s tím zdraví prospěšným. Je tedy nasnadě, že naše talíře by se měly co nejčastěji zelenat, ale třeba i červenat, modrat, fialovět a jinými barvami lákat ke konzumaci, protože nejen to, co je zelené, významně prospívá a utužuje naše zdraví. A kdo na tom bude trvat a bude mu tím pádem i více chutnat, může tomu říkat superpotraviny. Koneckonců každá zdravá, správně připravená a pěkně naservírovaná potravina je super.


Zelenina může mít různé barvy

Zelená není jenom tráva, ale třeba i jídlo na talíři. Ovšem nikoliv proto, že by bylo zkažené, právě naopak. Tak zvané zelené potraviny jsou navýsost zdravé – a nemusí mít vždy jen zelenou barvu, jakákoliv zelenina nám prospívá.

V posledních letech se kdeco označuje za superpotravinu, což má vyjadřovat, že je to až neskutečně zdravé a nic zdravějšího neexistuje. Přiznejme si, že je tak trochu módní, mnohdy až snobská záležitost tvrdit, že jedině superpotraviny patří do superzdravého jídelníčku. Každému, kdo chce žít pokud možno zdravě, je jasné, jaké stravě se raději vyhýbat a jaká by na talíři rozhodně chybět neměla. A rozumný člověk dokáže v patřičném poměru zkombinovat to méně zdravé, například tučné, protože zcela vyloučit tuky není rozumné (jsou vitaminy, které se rozpouštějí pouze v nich), s tím zdraví prospěšným. Je tedy nasnadě, že naše talíře by se měly co nejčastěji zelenat, ale třeba i červenat, modrat, fialovět a jinými barvami lákat ke konzumaci, protože nejen to, co je zelené, významně prospívá a utužuje naše zdraví. A kdo na tom bude trvat a bude mu tím pádem i více chutnat, může tomu říkat superpotraviny. Koneckonců každá zdravá, správně připravená a pěkně naservírovaná potravina je super.


Nejlepší je čerstvá

Jako ohraná písnička může mnohým znít nabádání k tomu, abychom jedli mnohem více zeleniny. Faktem je, že i když především mladší a mladá generace se jí nevyhýbá, celkově jí konzumujeme stále méně, než by bylo zdrávo. Přitom v dnešní době je opravdu velký výběr jak z ryze domácích, tak zahraničních produktů. Zatímco ještě před několika roky se v obchodech krčily brambory, hlávkové zelí a v lepším případě kapusta a červená řepa, teď je celoročně nabídka velice široká. I v zimě si můžeme koupit rajčata, papriky, nejrůznější druhy salátů a mnohé další, pochopitelně za vyšší cenu než v létě. Proto bychom měli od jara do podzimu využívat velké nabídky skutečně čerstvé zeleniny od našich farmářů, ať už přímo z farem nebo z trhů. Mnozí vám svoji produkci dokonce dovezou až ke dveřím bytu. Nejenže si pochutnáte, ale ještě je podpoříte v ne právě snadné práci. Někteří pěstují nejen zeleninu, ale chovají i dobytek, takže si můžete objednat i kousek masa, který pak na talíři obklopíte spoustou zeleniny.


Dejme šanci brokolici

Někdo ji má rád, někdo ne. Brokolice je tak trochu otloukánek. Řada lidí si na ní pochutná, ale zřejmě více je těch, kteří se nad ní ušklíbnou. Chyba není v ní samotné, ale ve špatné přípravě. Rozvařená a spíše našedlá než zelená opravdu není k nakousnutí. Brokolice musí i po tepelné úpravě – nejvhodnější je k tomu účelu pára – být křupavá, nerozvařená, proto se nesmí vařit dlouho, jen několik minut, a následně správně ochucená. S bramborami, těstovinami, rýží, jako příloha k masitým pokrmům nebo zapečená na mnoho způsobů chutná výborně. K zahození není ani brokolicová polévka, k jejíž přípravě využijeme hlavně košťály. Vynikající a nejzdravější je syrová v salátech v kombinaci s jinou zeleninou a třeba s vajíčky natvrdo. Brokolice je plná vitaminů (C, D, E, skupiny B), obsahuje karoten, riboflavin, kyselinu listovou, železo, draslík, selen, vápník, hořčík a řadu dalších látek. Její konzumací prospějeme kostem a zubům, správné činnosti srdce, podpoříme trávení, metabolismus i krvetvorbu a v neposlední řadě podpoříme imunitní systém. Rozhodně si zaslouží, aby ti, kteří se jí vyhýbají, jí dali šanci.


Podobně je na tom špenát

V mnohých stále přetrvává vzpomínka na nevábný pokrm ze zmrazeného špenátového protlaku. I ten můžete dneska koupit a připravit si ho tak, aby vám chutnal, ani v tomto případě není problém v surovině samotné, ale v nesprávné úpravě. Výborné jsou čerstvé špenátové lístky syrové i spařené a dále upravené, ale i zmrazený špenát z celých lístků nerozemletých na kaši. Špenát obsahuje železo, jod, kyselinu fosforečnou, vápník, vitaminy řady B, provitamin A a vitaminy C a K, kyselinu listovou, betakaroten a další. Také kapusta hlávková i růžičková je plná zdraví prospěšných látek podobných těm, které obsahuje špenát. Někteří lidé se pokrmům z kapusty vyhýbají ze strachu z nadýmání, ale zbytečně – vařením se látky, které u někoho mohou způsobovat plynatost, takřka eliminují. Kapustu zásadně nekonzumujeme syrovou, vždy musí být tepelně upravená, a to i v případě, že jí přidáváme do zeleninového salátu. Způsobů, jak kapustu připravit, je takové množství, že nebudete vědět, které z mnoha receptů vyzkoušet nejdříve. A rozhodně mezi nimi bude celá řada takových, ke kterým se budete vracet a pochutnávat si na nich.


NÁŠ TIP
Vyzkoušejte kapustovou pomazánku

Malou hlávku kapusty povařte a nakrájejte nadrobno. Pokrájenou cibuli osmahněte na tuku a přidejte trochu droždí a nechte rozvonět (nemusí být). Podlijte trochou mléka, přidejte kapustu a chvíli poduste. Pak přilijte rozkvedlané vejce, osolte a opepřete a míchejte do zhoustnutí. Pomazánku můžete rozmixovat, ale není to nutné. Teplou ji podávejte s topinkami nebo tmavým chlebem.


Sáhodlouhý, takřka nekonečný

Takový by byl seznam, kdybychom chtěli vyjmenovat všechnu zeleninu, kterou si můžeme zpestřovat jídelníček. Těmi notoricky známými, jako je zelí bílé i červené, saláty hlávkové, z nichž si vedle klasického můžete vybrat například římský, ledový, salát dubový červený či zelený, salát Lolo biondo nebo rosso, Crispy zelený nebo červený, květák, kedlubny, ředkvičky a ředkve, veškerou kořenovou zeleninou počínaje, ale zdaleka nekonče až po zeleninu méně známou nebo méně používanou. Sem patří třeba štěrbák, což je vynikající alternativa hlávkového salátu, tuřín jinak také zvaný ředkev vodnice, artyčok, mangold a mnoho dalších. Patří mezi ně i kiwano neboli rohatá okurka či africká rohatka. Tato zelenina pochází z Afriky, její zhruba deseticentimetrové plody mají oranžovou barvu a špičaté růžkovité výrůstky. Uvnitř je zelená šťavnatá dužina s křehkými semínky. Chuťově připomíná kombinaci okurky, kiwi, melounu a citronu a je to zelenina výživná a velmi zdravá a hodí se kromě jiného do smoothie. Jak už bylo řečeno, seznam známé a i méně známé zeleniny by byl takřka nekonečný, takže každý si může vybrat mnoho druhů, které mu budou chutnat. V podstatě každý den se může na talíři objevit nějaký jiný zeleninový pokrm. Díky zelenině pak budeme zdraví jako řípa, pardon, řepa, ta červená.

Text: Anežka Kollmannová, foto: Shutterstock a archiv redakce


Znáte moringu?

Moringa olejodárná sice není přímo zelenina, ale zase je to strom, který můžete sníst v podstatě celý. A pozor, od odborníků si vysloužil označení superpotravina a prý každého postaví na nohy a zbaví ho celé řady neduhů. Historie sahá do doby přibližně 2000 let před naším letopočtem, kdy byla moringa objevena v Indii a tamní lékaři ji pro její zázračné účinky nazvali stromem zázraků. Od té doby se její využití rozšířilo a dnes moringa olejodárná slouží nejen jako zpestření jídelníčku, ale zejména jako přírodní prostředek pro léčbu široké škály nemocí. Používají se kořeny, které chutnají jako křen, květy se přidávají do čajů, které pěkně provoní, zelené plody připomínající fazolové lusky poskytují po dozrání semena plná oleje, který se z nich také lisuje. Listy moringy se jedí syrové jako součást salátů, vaří se v omáčkách a suší se jako léčivo. Zelené listy jsou zdrojem mnoha minerálů, vitaminů, bílkovin a proteinů. Moringa je také doposud jediná známá rostlina, která je v dostatečném množství schopna produkovat přírodní neurotransmiter zeatin, který je důležitý pro správnou distribuci aminokyselin, vitaminů, olejů, antioxidantů a minerálů do míst, kde přispívají k udržení našeho zdraví. Moringový prášek můžete přidat do pomazánek, dipů, teplých i studených omáček a polévek, ochutí také těstoviny, brambory, rýži, lze jím posypat ryby a jiné maso. Ať už ho přidáte do čehokoliv, vždy budete vědět, že jste přisypali i dávku zdraví.

Banánový chlebíček s moringou

Ingredience: 280 g hladké mouky, 1 lžička jedlé sody, 100 g másla, 220 třtinového cukru, 2 vejce, 4 banány, trocha podmáslí, sůl a lžička sušené moringy

Máslo a cukr vyšleháme do pěny, postupně přidáváme vejce, rozmačkané banány a nakonec ostatní suroviny. Těsto dáme do vymazané a moukou vysypané formy a pečeme při 180 °C asi 50 minut.



Další informace najdete v říjnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět