Vysoký tlak se nesmí podceňovat

Přestože se o vysokém krevním tlaku hovoří často, stále mu ještě někteří nevěnují dostatečnou pozornost. Přitom dokáže být v některých případech až životu nebezpečný. Člověk se ale může potýkat i s tlakem nízkým. A také ten umí pěkně potrápit. Proto by každý měl dlouhodobě znát svůj krevní tlak a případné výkyvy od normálu řešit s lékařem.

Krevní tlak udává, jakou silou je krev vypuzována srdcem do cév a zároveň jaká síla je vyvíjena na cévní stěnu. Hodnoty krevního tlaku se měří prostřednictvím tlakoměru, ať už v ordinaci lékaře nebo si jej můžete změřit sami pomocí tlakoměru určeného pro domácí použití. Zdravému dospělému člověku by měly být naměřeny hodnoty ideálně kolem 120/80 mmHg. První, horní hodnota je tlak systolický; druhá, spodní diastolický. Systolický krevní tlak vystihuje stav, kdy se srdce stahuje. „Druhá, nižší hodnota krevního tlaku označuje diastolický krevní tlak – stav, kdy srdce nepumpuje a na výši tlaku se podílí odpor cévního řečiště. Pokud je spodní tlak chronicky zvýšený, dochází k postižení malých cév, jejich zjizvení, snížení elasticity a náchylnosti k ucpání nebo prasknutí a následnému vzniku infarktu myokardu, srdečního selhání nebo také cévní mozkové příhody,“ vysvětluje interní lékařka MUDr. Klaudia Hálová-Karoliová z Diabetologické a endokrinologické ambulance. Čím jsou tedy naměřená čísla vyšší, tím je tlak rizikovější především pro srdce, cévy, mozek nebo ledviny. Vysokým krevním tlakem trpí lidé, kterým byly opakovaným měřením zjištěny hodnoty nad 140/90 mmHg, a byla jim tak diagnostikována hypertenze. U pacientů s cukrovkou je norma dokonce ještě o něco přísnější, v jejich případě se za vysoký tlak počítají již hodnoty nad 130/80 mmHg. V opačném případě se tlak nižší než 120/80 mmHg nazývá hypotenzí neboli nízkým tlakem. Ten naštěstí není z hlediska lidského zdraví tolik nebezpečný.


Vysoký krevní tlak zpočátku nebolí

Hypertenze patří mezi kardiovaskulární onemocnění a v České republice je poměrně rozšířená. Vysoký krevní tlak se řadí mezi civilizační choroby. Zatímco u mladších ročníků se vyskytuje spíše jen sporadicky, naopak po překročení padesátky počet pacientů s vysokým tlakem již prudce stoupá. Může jít o velmi zrádné onemocnění, o němž řadu měsíců a dokonce až let, pokud člověk nechodí k lékaři, nemusí mít dotyčný vůbec tušení. Vysoký krevní tlak totiž nebolí. Alespoň tedy zpočátku a vlastně se tak při něm nemusí objevovat dlouhou dobu ani žádné obtíže. Pokud je však vysoký tlak neléčený a dále se zvyšuje, objevují se příznaky, jako jsou bolesti hlavy, bušení srdce, závratě, únava, nespavost, zvýšené pocení nebo otoky dolních končetin, zejména pak kolem kotníků.
Do určité míry za vysoký tlak může genetika, ale mnohem větší podíl na něm má dlouhodobý nezdravý životní styl, podobně jako je tomu třeba u aterosklerózy. Také v tomto případě především škodí strava bohatá na živočišné tuky a vysoký příjem soli, přemíra alkoholu, kouření a také nedostatek pohybu. K vysokému krevnímu tlaku navíc může mít řada lidí vyšší dispozice. Patří mezi ně lidé s nadváhou a obezitou, diabetici, lidé, kteří žijí v neustálém stresu či jsou dlouhodobě přepracovaní. Vysoký tlak ale může doprovázet například také nemoci ledvin nebo některá hormonální onemocnění.


Vsaďte na dietu a pohyb

Vysoký krevní tlak by měl být sledován u lékaře, který podle naměřených hodnot stanoví nejvhodnější léčbu. Tou bývají mimo jiné systémová opatření, mezi něž především patří cílená dieta, pravidelný pohyb a maximální omezení stresu. „Léčba vysokého tlaku spočívá ve snížení krevního tlaku na cílové hodnoty užíváním léků a úpravě životního stylu, jako je dostatek aktivního pohybu, a také úpravě jídelníčku. Je třeba především omezit ve stravě tuky a alkohol, nekouřit a jíst více ovoce a zeleniny,“ upřesňuje MUDr. Hálová-Karoliová. Zejména dieta hraje při vysokém krevním tlaku významnou roli. Je proto nezbytné dodržovat doporučení lékaře a zařadit dietní opatření v podobě zdravé a pravidelné stravy s přiměřeným množstvím jídla. Taková opatření vám navíc pomohou i v případě, že máte nějaké to kilo navíc. Vyloučením tučných a sladkých jídel ze svého jídelníčku se vám bude snadněji hubnout a ztráta nadbytečných kilogramů přispěje ke snížení vysokého tlaku. A získáte ještě další cenné bonusy – budete se cítit mnohem lépe, zdravěji a ještě budete mít mnohem víc energie. Nezapomínejte ani na pravidelný pohyb. Ten má na snižování tlaku významný podíl, a navíc posiluje srdce. Nejvhodnější je v tomto případě chůze. Ideálně alespoň třikrát až čtyřikrát týdně rychlejší chůze po dobu alespoň třiceti minut výrazně prospěje srdci a pomůže tím ke snížení vysokého tlaku. Ale prospěšná může být jakákoli pravidelná pohybová aktivita. Důležité především je, aby vás bavila a abyste se do ní nemuseli příliš nutit.


Co s nízkým tlakem?

Někteří lidé se naopak potýkají s tlakem nízkým, a to často i dlouhodobě. Naštěstí však nízký krevní tlak není tak nebezpečný tak ten vysoký. K příznakům nízkého tlaku může patřit motání, častá únava nebo studené ruce a nohy. „Nízký krevní tlak všeobecně nepovažujeme za zdravotní riziko. Pozornost si zasluhuje až v takovém případě, když se objeví náhle, dosahuje hodnot pod 100/65 mmHg a je provázen některými klinickými příznaky, jako jsou například závratě a mžitky před očima, bušení srdce a silné pocení,“ poznamenává MUDr. Hálová-Karoliová. Častěji se nízký tlak objevuje například u hubených mladých žen, někdy za ním může stát i nedostatečný pitný režim nebo problémy se štítnou žlázou. Nízký tlak se však může projevit náhle, a to při některých onemocněních, při úrazech doprovázených velkým krvácením nebo anafylaktickém šoku.


Text: Jana Pištěková, foto: Shutterstock a archiv redakce

Tlak v těhotenství

Krevní tlak se sleduje budoucím maminkám pravidelně po celé těhotenství. Tělo se během devíti měsíců musí vyrovnávat s řadou nejen hormonálních změn a v některých případech pak reaguje právě zvýšením tlaku. A ten tak ohrožuje budoucí matku i nenarozené miminko. Pokud jsou těhotné naměřeny v poradně vyšší hodnoty tlaku, již kolem 135/85 mmHg, je mnohem více sledována. Také v těhotenství se doporučuje dodržovat režimová opatření, jako je dostatek ovoce a zeleniny, přiměřený pohyb, dostatečný pitný režim skládající se především z čisté vody a neslazeného čaje a omezení soli v potravinách. V souvislosti s vysokým tlakem může navíc dojít ve třetím trimestru k nadměrnému zadržování vody a výrazným otokům dolních i horních končetin či obličeje a také se objevuje bílkovina v moči. Takovému stavu se říká preeklampsie a bývá důvodem k hospitalizaci a případně i k předčasnému ukončení těhotenství akutním císařským řezem, protože takový stav je nebezpečný pro těhotnou ženu i nenarozené dítě. Ve většině případů se vysoký tlak po porodu vrátí zpět k normálním hodnotám. V těhotenství se však může objevit i nízký tlak. Není sice tak nebezpečný, ale přesto je opatrnost namístě, protože při nízkém tlaku může být vyšší riziko omdlévání nebo závratí a dochází tak k následným pádům, které mohou být v těhotenství pochopitelně nebezpečnější.


Zeptali jsme se za vás
Jak zvýšit nízký tlak?

K léčbě nízkého krevního tlaku se obvykle neužívají žádné léky. Doporučuji častěji doma větrat, jíst pravidelně po menších dávkách – šetří se tak energie na trávení. Jako prevence je nejúčinnější pravidelný pohyb, vhodný je běh, aerobik nebo třeba plavání. Na místě je také užívání vitaminu C, z bylinek jsou vhodné například ginkgo biloba nebo zázvor.
Odpovídá MUDr. Klaudia Hálová-Karoliová, interní lékařka, Diabetologická a endokrinologická ambulance.






Další informace najdete v červnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět