Varixy se dají zalepit!

Otoky nohou, křeče, pocit tíhy a tlaku v nohou – to všechno mohou člověku způsobit varixy neboli křečové žíly. Boj s nimi svádí polovina populace ve věku nad 50 let. Hlavně pro ženy představují vystouplé žíly nejen zdravotní, ale také estetický problém. Jednou z nejmodernějších metod jejich léčby je zalepení tkáňovým lepidlem. Jde o zákrok rychlý a bezbolestný.

Na první pohled se může křečová žíla jevit jako banální kosmetická vada. Pokud ale pacient problém neřeší, s vysokou pravděpodobností dojde časem ke komplikacím. „Vénu je proto lepší včas zalepit,“ říká specialista na žilní chirurgii Ota Schütz. Jako jeden z prvních začal provádět v Česku zákroky, při kterých lidem žíly lepí tkáňovým lepidlem. „Zavedu do nich tenký katetr, který pak začnu pomalu vytahovat. Dovnitř přitom po kapkách vstřikuji speciální biologické lepidlo, tedy cyano-akrylátový polymer,“ popisuje primář pražské Žilní kliniky. Místo, do kterého se hmota dostane, pak na tři minuty stlačí. Jakmile jsou stěny vény stmelené, katetr se vytáhne. Celý zákrok trvá zhruba půl hodiny a pacient po něm nepotřebuje ani kompresní punčochy. Hned po operaci se postaví na vlastní nohy a odchází domů. „Může sportovat i chodit do práce, léčebný režim nemá prakticky žádná omezení,“ uvádí lékař.


Rychlá úleva bez anestetik

K zákroku, který posouvá léčbu křečových žil do zcela jiných sfér, navíc není potřeba žádná anestezie. Úspěšnost nejnovější metody je takřka stoprocentní, což je ve srovnání s ostatními léčebnými metodami excelentní. Také pacienti si novinkovou metodu pochvalují. Po letech trápení pro ně okamžitá úleva znamená opravdu hodně. „Je to, jako by vám z nohy sundali pětikilové závaží, skutečně povznášející pocit,“ libuje si jedna z pacientek, která zákrok před časem prodělala. Zalepená žíla se po pár měsících vstřebá a zanikne. Odumřelý kus ale tělu nechybí, krev si najde cestu jinudy. Podle primáře Oty Schütze nehrozí ani rozlepení vény nebo závažné alergické reakce na látku. „Nic z toho prozatím nebylo zaznamenáno,“ říká specialista. Jednu nevýhodu prý přesto metoda má: zatím ji nehradí zdravotní pojišťovny. Pacient si tak musí na operaci jedné nohy připravit až třicet tisíc korun.


Za moderní léčbu si připlatíte

Křečové žíly jsou jedním z nejčastějších onemocnění – trápí asi třetinu populace. Čím je pacient starší, tím jsou problémy pravděpodobnější. Lékaře vyhledávají hlavně ženy, podle odborníků tvoří asi 84 procent pacientů žilních klinik. Pokud se křečové žíly vytvoří, lidem začnou otékat a těžknout nohy. K tomu se postupně přidávají křeče, hnědavé fleky na kůži, ale i nepříjemné bércové vředy. Lékaři proto doporučují žíly léčit. Nejčastěji se k tomu používá takzvaná sklerotizace, při které se do vény vloží pěnová látka. Ta způsobí sterilní zánět a žílu zevnitř poškodí. Žíla se tak zajizví, uzavře a vstřebá. Další možností je chirurgické odstranění poškozené vény, před kterou ale musí pacient často ubrat na váze. Tato klasická operační terapie spočívá v podvázání a chirurgickém odstranění křečových žil v celkové anestezii za krátkodobé hospitalizace. Rekonvalescence v tomto případě ale trvá až několik týdnů. Dalším typem zákroku je laserová operace, při které dochází působením laseru přes kůži k zatavení žíly a k jejímu následnému vstřebání. Vzhledem k působení vysokých teplot je i tento zákrok prováděn v celkové anestezii. Jak sklerotizace, tak klasické chirurgické výkony jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Platí tedy, že za rychlejší a modernější zákrok si člověk musí připlatit.


Operaci se dá vyhnout

Rozvoj křečových žil ale nemusí nutně znamenat vždy operaci. Velkou část případů lze léčit konzervativně, tedy bez nutnosti operačního zákroku. Jedná se zejména o léčbu počátečních stadií onemocnění. Ta spočívá v úpravě životního stylu, v používání kompresivních punčoch a v užívání léků, tzv. venofarmak, které zmírňují příznaky, zlepšují funkci žilního systému a také pomáhají ovlivňovat průtok krve žilami. Úlevou pro žíly je i shození nadbytečných kilogramů a pokládání nohou do zvýšené polohy, aby se usnadnil tok krve směrem k srdci. Lidé s křečovými žilami by také měli omezit dlouhé doby stání a sezení. Odborníci v souvislosti s varixy často mluví o pravidelném pohybu a vyvážené stravě, která by měla být bohatá na dostatek vlákniny – lidé, kteří trpí na křečové žíly, by proto měli jíst dostatek ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků, luštěnin a ořechů. Mimo jiné tím předejdou zácpě, která je jedním z nezanedbatelných faktorů pro vznik křečových žil. Důležitý je také příjem vitaminů. Céčko je nezbytné pro tvorbu kolagenu, který je základní součástí cévní stěny. Éčko snižuje pocit těžkých nohou, hořčík je důležitý pro svalovou činnost. Zinek má zase regenerační a antioxidační účinky. Pro zdraví cévní stěny je také velmi důležitý rutin, který je obsažený například v pohance. Jak už bylo zmíněno, pro zdraví cév je také důležitý pravidelný pohyb. Ideální je například plavání, jízda na kole, jogging nebo chůze.


Pomůže rázová vlna i lymfodrenáž

Své místo v prevenci křečových žil má i rázová vlna. Ta uvolňuje a prokrvuje pojivovou tkáň a přenáší se díky sondě, kterou drží fyzioterapeut v ruce. Jejím aplikátorem se pak dotýká konkrétních míst nebo širších svalových skupin na těle pacienta. „Pokud není v nohou aktivní zánět, lze pacientovi aplikovat na svaly radiální rázovou vlnu. Doporučuje se také ležícím pacientům a spastikům jako prevence stagnace krve v dolních končetinách. Napomůže prokrvení kůže, svalů, zlepší se stav tkání a uvolní se svalová vlákna, což opět vede k lepšímu prokrvení,“ říká Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka Fyziokliniky na pražském Chodově, kde se na aplikaci rázové vlny specializují. Výbornou prevencí vzniku křečových žil je podle ní také přístrojová lymfodrenáž, při které leží pacient oblečený ve speciálních kalhotách s až 24 komorami. „Ty se postupně od špiček po pás naplňují vzduchem a „mačkají“ svaly tak, že vytlačují lymfu i krev směrem k srdci. Přístrojová lymfodrenáž funguje výborně jako prevence i jako udržovací forma stávajících křečových žil a metliček, zamezuje totiž prohloubení křečových žil. Neumí však křečovou žílu vyléčit. Lymfodrenáž je vhodná také u imobilních pacientů, tedy například pro seniory v léčebnách dlouhodobě nemocných nebo u vozíčkářů, jejichž svaly neumějí svou aktivitou popohánět žilní krev v nohách směrem k srdci.


I hojení lze urychlit

Pacientům po operaci křečových žil zase může pomoci fokusovaná rázová vlna. Podle Ivy Bílkové urychluje totiž hojení operované tkáně uvnitř svalu (po vyjmutí nebo slepení či spálení laserem) i povrchové jizvy a zkracuje tak dobu rekonvalescence. „Pooperační péče je však vždy záležitostí pracoviště daného operatéra a aplikace fokusované rázové vlny v Česku zatím nepatří do běžné lékařské praxe. Pacienti ale mají možnost docházet na urychlování hojení po zákroku pomocí rázové vlny na některé z pracovišť, kde na aplikaci rázových vln specializují,“ upozorňuje závěrem.


Text: Andrea Skalická, foto: Shutterstock a archiv redakce

Otázka pro odborníka
Pro jaké typy křečových žil je vhodná metoda zvaná skleroterapie?

Skleroterapii používáme k odstranění drobných pavoučkových mikrovarixů, metlicových křečových žil a ke korekci pozůstatků křečových žil po operacích. Je to injekční metoda, při které je do povrchově uložené žíly aplikována speciální látka, která poškodí výstelku žíly, žíla zkolabuje a po čase se vstřebá.

Odpovídá MUDr. Robert Vlachovský, Ph.D., specialista na operace žilního systému z kliniky LaserPlastic, www.laserplastic.cz.

Dbejte na nohy i oblečení

Prevencí křečových žil je také rozhýbání a zvedání nohou před spaním. Zakružte proto kotníky oběma směry, propínejte a krčte prsty nohou a celé nárty. Krevnímu návratu u nohou může celou noc pomáhat i lůžko zvýšené o 10–15 cm.
Myslete také na vhodnou obuv. Nošení podpatků zvyšuje tlak v žilách dolních končetin. Trpíte-li na křečové žíly, raději se podpatkům vyhněte, v případě nutnosti noste takové, které jsou maximálně tři centimetry vysoké.
Vhodné je také nosit neškrtící a pohodlný oděv, a to včetně ponožek. Kalhoty by neměly být v oblasti podkolenních jamek těsné. Nošením těsného či stahujícího oblečení vytváříte žilnímu návratu překážku, která může být při delším nošení příčinou nemoci.




Zákrok, při kterém se žíly jednoduše zalepí tkáňovým lepidlem, je sice poměrně jednoduchý, ale vyžaduje ruce speciálně vyškoleného operatéra, jakým je nepochybně i primář pražské Žilní kliniky Ota Schütz.




Zeptali jsme se za vás
Jak často vyhledávají pacienti lymfodrenáž coby prevenci křečových žil?

Ačkoli se lymfatickému systému v posledních letech věnuje stále větší pozornost, povědomí o pozitivních účincích lymfodrenáže na prevenci křečových žil je u nás stále nízké. Pacienti se často mylně domnívají nebo jsou mylně informovaní, že je lymfodrenáž na křečové žíly nevhodná. To nemusí být vždy pravda. U akutního zánětu je nutné mít cirkulaci krve v žilách víc v klidu, nohy musí pacient bandážovat, nesportovat, ale naopak v případě, kdy je žíla jen rozšířená, mění svůj tvar (vidíme pod kůží, že se točí jako horská silnice) a stagnuje v ní krev, je přístrojová lymfodrenáž na místě. Moderní přístroje mají přímo program na křečové žíly zabudovaný. Pokud u pacienta vidím otoky nohou, lymfodrenáž velmi doporučuji. Jednak se sníží zavodněnost dolních končetin v mezibuněčném prostoru, klient má pak pocit lehčích nohou, klouby mohou mít méně kloubní náplně například u artrózy a současně dojde ke zvýšení rozsahu pohybu v kloubu, jednak se zvýší cirkulace krve v žilách dolních končetin, tudíž se předchází vzniku trombů.

Odpovídá Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky (www.fyzioklinika.cz)



Další informace najdete v prosincovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět