Únava – co dělat dříve, než vás zaskočí

Někdo s ní bojuje už od chvíle, kdy se probudí, jiného doběhne v odpoledních hodinách nebo po těžkém obědě. Nezřídka je stává i chronickým stavem. Zvláště potom je únava signálem, že náš životní styl potřebuje změnu.

Pokud chceme mít dostatek energie, měli bychom vzít za své plánování a přípravu své stravy. Kvalitní pestrá strava, která má dostatek živin, nám energii pro tělo zajistí. Pokud si dopředu naplánujeme, jaké jídlo si potřebujeme vzít s sebou do práce nebo do školy či ho máme zajištěné jinak, odoláme snáze lákadlu fast foodů, které nám z dlouhodobého hlediska energii spíše uberou. Obecně platí, že unavení budeme po těžkých a tučných jídlech nebo velkých porcích, které vyžadují mnoho energie k trávení. Co bychom tedy měli jíst, abychom se cítili v průběhu dne fit? „Přemýšlejme nad svým jídelníčkem. Měl by obsahovat bílkoviny, menší klasickou přílohu a více zeleniny než ovoce. Navýšení bílkovinných zdrojů oproti běžnému stravování nás zasytí, což povede k tomu, že samovolně omezíme mlsání. Zelenina potom doplní řadu minerálů, vitaminů, různých ochranných látek včetně antioxidantů, syrová zelenina navíc enzymy a dostatek vlákniny. Ořechy a semínka jsou zdrojem kvalitních tuků a opět nás dobře zasytí v průběhu dne, jen si vzhledem k vysoké energetické hodnotě musíme pohlídat jejich množství,“ radí výživová poradkyně MUDr. Hana Mojžíšová.


Bez vody to nejde!

Dalším důvodem únavy může být nedostatek příjmu tekutin. O tom, kolik vody bychom měli denně přesně vypít, odborníci stále vedou dohady. Každopádně platí, že pokud se u nás dostaví pocit žízně, je to již varovný signál, že tekutin se nám nedostává. Avšak zahnat žízeň tím, že do sebe najednou nalijeme lahev vody, by byla chyba. O nadměrném přísunu tekutin také platí, že vypijeme-li více než dva až tři litry tekutin denně bez toho, že bychom vyvíjeli zvýšenou pohybovou aktivitu, budeme se cítit těžcí a unavení. Naše ledviny totiž umějí bez obtíží najednou zpracovat zhruba 250 ml tekutiny, což je ekvivalent hrníčku. Za den bychom měli vypít zhruba 30 ml/kg tělesné hmotnosti. Základem pitného režimu by měla být voda.


Nechybí vám hořčík?

Výzkumy tvrdí, že nedostatkem hořčíku trpí každý třetí Čech. Jedním z příznaků jeho nedostatku je i únava. Nejhojněji je zastoupen v zelené listové zelenině, banánech, celozrnných výrobcích, luštěninách, oříšcích či v mořských rybách. Nejlépe ale uděláte, pokud si jeho příjem zajistíte z vody, kde se vyskytuje ve formě iontů, a proto se dobře vstřebává. Ideální jsou pro jeho příjem minerální vody s vyšším obsahem hořčíku a nízkým obsahem sodíku.


Pohyb bez extrémů

Je pravda, že ideální prevencí proti únavě je pohybová aktivita. Zdaleka ale neplatí, že čím více si dáme do těla, tím lépe. Při náročné fyzické aktivitě dochází totiž k většímu hromadění tzv. únavových látek, jako jsou kyselina mléčná a další odpadní látky ve svalech. To se děje zejména tehdy, kdy tělu nedopřejeme následnou relaxaci. Únavové látky dostaneme z těla pryč naopak tím, že budeme provádět pohybovou aktivitu s nižší tepovou frekvencí. Pokud tedy již velkou fyzickou zátěž podstupujeme (například v posilovně), měli bychom se potom chvíli projít, abychom tělu umožnili zbavit se odpadových látek.


Respektujte své osobní hranice

Nenaučíme-li se říkat „ne“ a správně zvážit, které úkoly zvládneme a které již ne, bude se nás únava držet. „Lidé, kteří nevnímají dobře vlastní výkonnostní kapacitu, mají sklony k přetěžování, autodestrukci, častým onemocněním a rychlému opotřebování vlastního organismu. Z pohledu energie v našem organismu dochází k hromadění frustrace, nepohodlí, zvýšenému napětí, zhoršení látkové výměny a rychlejšímu okyselení organismu,“ říká Richard Jisl, odborný ředitel a fyzioterapeut z Healthy Life.


Neplýtvejte svou pozorností

Naše pozornost určuje směr toku naší energie. Pokud se věnujeme mnoha věcem najednou, utrácíme ji v drobných. Zkusme se zamyslet nad tím, co je pro nás opravdu důležité a co za naši pozornost, tedy i energii stojí. Opravdu je nutné udělat dokonalou fotku jídla v restauraci, místo abychom věnovali pozornost těm, se kterými sedíme kolem stolu? Stojí nám za to vyfotit a natočit každý okamžik své dovolené, sdílet je na sociálních sítích a potom trávit čas sledováním, jakou reakci si vyslouží ve virtuálním světě? Jsou lidé, které tato aktivita může nabíjet a dělat jim radost. Ale pokud mezi ně nepatříte, budou vás tyto činnosti okrádat o energii. „Tříštění pozornosti způsobuje u velké části populace ztrátu zaměření na hlavní osobní cíle, povrchnost a podléhání módním vlnám, soustředění se na ostatní a ztrátu osobní originální identity kvůli vlastní identifikaci s módními ikonami, sociálními skupinami nebo proudy. Dochází k vytváření virtuální reality, úniku od ,všední´ reality do umělého světa médií a předstírání šťastného a úspěšného života pouze pro komunitu na sociálních sítích. Z pomocníka se stává hlídač našeho předstíraného štěstí nebo naopak zveličovaných a dramatizovaných událostí s cílem strhnout na sebe pozornost druhých. Ztrácíme prostor na vlastní prožitky,“ dodává na toto téma Richard Jisl.


Držte si dále od negativních emocí

Emoce se přenášejí jako nákaza. Americký psycholog Howard Friedman prokázal, že stačí, aby člověk setrvával několik desítek sekund mlčky v uzavřené místnosti v přítomnosti osoby, která je zlostná, agresivní, negativistická – a nakazí se. Lidé, kteří jsou silně zaměření na získání pozornosti druhých, se často snaží emočně vydírat své okolí, nutit je k litování nebo sdílení jejich negativních emocí, jejich životních událostí a podobně. Oběti jejich nářků se pak cítí vyčerpaně, zmateně, mají problém se soustředit na své vlastní záměry a cítí k těmto jedincům někdy až skrytý odpor. Je důležité objektivně zhodnotit přínos takového člověka pro náš život, jeho pozitivní a negativní vliv a podle toho se čestně rozhodnout, zda s ním chceme sdílet svůj čas a energii či nikoliv.


Věnujte si čas a pozornost

Jde v podstatě o psychohygienu, kterou bychom neměli zanedbávat. Je důležité zařadit do svého života činnosti, které děláme jenom pro sebe. Může to být například jóga, meditace, dovolená, čas strávený v přírodě. Na naši psychiku velmi dobře působí i to, když si pracovní nebo domácí prostředí zkrášlíme třeba květinami nebo několika rybkami v akváriu. Udržujme kontakt s lidmi, se kterými se cítíme dobře. Ať už je naše životní tempo jakkoliv náročné, měli bychom zůstávat v kontaktu s těmi, s kterými máme fungující vztah a můžeme si otevřeně popovídat i sdílet svoje problémy. Fyzickou i psychickou odolnost výrazně zvyšuje i sport. Nicméně je třeba zvolit takový, který má pro nás i relaxační účinek a není orientovaný pouze na výkon.


Text: Lenka Bicanová, odborní poradci MUDr. Hana Mojžíšová a Richard Jisl, foto: Shutterstock a archiv redakce

Zeptali jsme se za vás
Kde nám podle vás v dnešní době nejvíce utíká energie?

Jako fyzioterapeut, učitel čchi-kungu Pangushengong a tai-či vidím, že lidé ztrácejí svou autenticitu. Strach žít naplno svůj vlastní život, abychom nebyli kritizováni, odmítáni nebo zesměšňováni brání mnoha lidem prožívat život jako spirituální zkušenost. Potlačujeme své vnitřní dítě již od školky, bojíme se negativního hodnocení a neúspěchu. To silně oslabuje naše ledviny, srdce a imunitní systém, neboť jdeme vlastně sami proti sobě. Naše krásné a čisté životní záměry z mládí deformujeme ne zkušenostmi, ale strachem. Neustálým porovnáváním se s ostatními – to je měřítko úspěchu. Velkou lekcí pro mne osobně bylo získání titulu mistra světa v koloběhu – footbikingu. Zjistil jsem, že po krátkém období euforie se moje životní realita vrátila do téměř stejných kolejí a že to, že jsem v poměřování se s druhými uspěl, mi nepřineslo zlepšení kvality života. Naopak nyní větší vnímání mých duchovních potřeb mne dělá daleko šťastnějším.
Odpovídá Richard Jisl, odborný ředitel a fyzioterapeut z Healthy Life, Healthy-life.cz.


Výzkumy tvrdí, že nedostatkem hořčíku trpí každý třetí Čech. Jedním z příznaků jeho nedostatku je i únava. Nejhojněji je zastoupen v zelené listové zelenině, banánech, celozrnných výrobcích, luštěninách, oříšcích či v mořských rybách.





Další informace najdete v říjnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět