Epidemie ustupuje, ale opatrní musíme být i nadále!

Kvůli riziku koronavirové infekce není třeba dělat z domu hned nemocnici, praktičtí lékaři doporučují raději větrat a obecně se řídit zdravým rozumem. Také radí, aby lidé kvůli pandemii nezanedbávali své zdravotní potíže. Praktičtí i odborní lékaři totiž už z větší části fungují nebo postupně začínají fungovat.

Ordinace a čekárna dětské lékařky MUDr. Ilony Hülleové dostala v době koronavirové pandemie punc minimalismu. Hračky, knihy, informační letáky, šanony a další předměty znesnadňovaly efektivní dezinfikování všech povrchů, které je nyní nutné provádět několikrát denně. Musely proto pryč. „Chod a režim ordinace se úplně změnil. Kromě neustálého dezinfikování všech povrchů jsme striktně oddělovali zdravé a nemocné pacienty. Do Velikonoc jsme kvůli snížení rizika nákazy covid-19 dělali preventivní prohlídky novorozenců a kojenců o sobotách,“ popisuje MUDr. Hülleová, jak pandemie zasáhla její praxi. Každého pacienta si navíc vyzvedávali u zamčených dveří do budovy, kam ho po prohlídce také vyprovázeli. „Snažili jsme se fungovat s tím, co jsme měli k dispozici. Sama mám 84letou maminku, o kterou se starám, a také čtyřměsíční vnučku. Chránila jsme se proto proto, jak to jen šlo. Dokonce jsme si nově pořídili nanočističku,“ říká. Pacienti se podle ní ale chovali většinou velmi zodpovědně. Roušky nosili rodiče i jejich děti. „Je to nádhera, jak měla občas nějaká rodina ručně šité roušky a všichni byli krásně sladění,“ popisuje. Pouze jednou se setkala s případem naprosté bezohlednosti – do ordinace přišla maminka dvou dětí, která neuvedla, že se vrátila z rizikové oblasti. „V té době jsme už všude měli vyvěšené pokyny, jak v takových případech postupovat. Ohrozila tak své děti i zdravotnický personál. Zpětně jsme pak zjistili, že se u ní prokázala i nákaza koronavirem. Její děti byly naštěstí negativní,“ vysvětluje MUDr. Hülleová. I když v době vrcholu pandemie navštívilo její ordinaci asi jen 10 pacientů se zdravotními problémy místo standardních 25, byla podle ní práce dětských lékařů náročnější. „Spoustu věcí jsme řešili po telefonu, mailu nebo i pomocí videohovorů. To však také zabere nějaký čas. S rodiči jsme si vyměňovali fotografie drobných úrazů, ekzémů nebo vyrážek. Jednou mi dokonce posílali i fotku hrdla dítěte s bolestí v krku. Není to ideální způsob léčby, ale někdy to jinak nejde. Máme tu rodiče, kteří měli tak velký strach z nákazy, že jsme je do ordinace zkrátka nedostali,“ říká.


Nezanedbejte svůj zdravotní stav

Epidemii koronaviru vystřídá „epidemie odložené péče“, varují odborníci. To proto, že v době pandemie se mnozí lidé raději vyhýbali návštěvě zdravotnických zařízení, aby se obávaným virem nenakazili. Často je však lékařská péče neodkladná a její zanedbání či odsunutí o několik týdnů může mít fatální následky. Zejména pacienti, kteří se dlouhodobě léčí, by neměli brát své choroby na lehkou váhu, ale i v případě akutních stavů je důležité se k lékaři vypravit. Odkládat byste neměli ani plánovaná vyšetření a prohlídky, na které jste objednáni, protože po plném odeznění epidemie hrozí, že se kapacity zdravotních zařízení přeplní a nedostanete se na ně včas. Svůj zdravotní stav vždy konzultujte s lékařem. „Pana Miroslava k nám přivedly náhlé změny vidění. Rozšiřující se clona se střídala s občasnými záblesky, které se mihotaly jako mušky. Znepokojení mu dodalo, kdy si začal takzvaně vidět na nos. Vyšetření paní doktorky Kateřiny Pulchartové bohužel potvrdilo závažné podezření na odchlípení sítnice. Pacient byl okamžitě odeslán do fakultní nemocnice k akutní operaci sítnice. Nepřijít včas a odložit vyšetření na později by vedlo k nevratné částečné či úplné ztrátě zraku,“ ilustruje na jednom z příkladů MUDr. Lucie Valešová, primářka pražské oční kliniky DuoVize, a varuje: „V případě jakýchkoliv změn vidění, zorného pole nebo jiných obtíží své rozhodnutí přijít do ordinace očního lékaře neodkládejte!“


Ambulance a zdravotní centra jsou většinou už provozu

„Chtěl bych ubezpečit, že i naše urologické ambulance fungují. Samozřejmě si uvědomujeme riziko, které s sebou dané virové onemocnění nese, ale děláme maximum pro to, abychom rizika minimalizovali, používáme ochranné pomůcky, snažíme se využívat nejmodernějších možností dezinfekce a pochopitelně organizujeme naši práci tak, abychom omezili kontakt mezi pacienty na minimum. Na druhou stranu jsme si vědomi skutečnosti, že pacienta mohou ohrožovat i jiná onemocnění než virová, na což v dnešní době někdy zapomínáme. Proto v případě, že budete mít jakékoliv potíže, neváhejte přijít, případně zavolat, jsme připraveni vám pomoci,“ apeluje i profesor MUDr. Marek Babjuk, CSc., hlavní lékař pražské urologické kliniky UroKlinikum. A kdy urologa bezodkladně navštívit? Když máte viditelnou krev v moči či akutní potíže s močením, například bolest, pálení, retenci moči – tedy pokles vylučování až úplné zastavení močení. Dále nepodceňujte nález nepřirozeného útvaru při samovyšetření varlat či bolesti v oblasti beder a podbřišku. V případě, že patříte do rizikové skupiny nebo máte příznaky onemocnění covid-19, kontaktujte nejprve svého lékaře telefonicky a domluvte se na dalším postupu.


A nerušte ani další naplánovaná vyšetření či prohlídky!

Pravidelné prohlídky jsou součástí léčby a jsou nezbytné pro zabránění zhoršení vašeho stavu nebo dalším komplikacím. Plánovaná prohlídka zároveň může odhalit závažný stav, který je zapotřebí zavčas léčit. „Děláme i telefonické kontroly pro pacienty, kteří se k prohlídce nemohou dostavit. Často však i při této ,kontrole na dálku‘ zjistíme, že se pacient musí dostavit k vyšetření. Pokud je to skutečně potřeba, domluvíme se s pacientem, kdy má přijít, abychom minimalizovali veškerá rizika. Hlavní problém ovšem tkví v tom, že pacienti kontroly i přesto odkládají, a pak může nastat situace, kdy neodhadnou či ‚bagatelizují‘ svůj stav a může dojít k závažným komplikacím,“ varuje MUDr. Marta Klementová, vedoucí lékařka pražského diabetologického centra DIAvize. „Druhý problém je, že všichni pacienti čekají, až se zruší všechna omezení – pak chtějí vyrazit na kontrolu. Jenže takto uvažuje každý, takže následně nebudeme schopni vyhovět všem požadavkům na kontrolu kvůli přetížení. To si pacienti neuvědomují. Když zruší kontroly nyní, nezaručíme jim, že později budeme mít kapacitu my,“ poukazuje doktorka Klementová na problematiku odkládání naplánovaných prohlídek.


Hygiena ano, ale s rozumem

Jedním z opatření, která bychom měli dodržovat ještě nějakou dobu je i správná hygiena a postup při dezinfekci. Pokud ale nesdílíte domácnost s nakaženým člověkem, není podle lékařů nutné snažit se ve svých domovech o nemocniční čistotu. Spíše je vhodné si znovu osvěžit rozšířené hygienické návyky a pozornost věnovat například mytí obličeje nebo čištění ústní dutiny kloktáním. Na těchto postupech se shodli praktičtí lékaři na jednom ze vzdělávacích webinářů, které pro ně pořádá Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP.


Hygienické vychytávky

Vedle běžného mytí rukou mýdlem doporučují praktici i další hygienické finty, které snižují riziko nákazy. „Pokud se pohybujeme v prostoru s více lidmi, například v MHD, je dobré si po příchodu domů kromě rukou umýt i obličej. Pomáhá také si převléct svrchní oblečení,“ vysvětluje MUDr. Cyril Mucha, člen výboru SVL ČLS JEP. Opatrně by lidé měli nakládat i s rouškou, jejíž povrch může být infikovaný – správné je se jí nedotýkat z vnější strany a vyhodit ji do uzavřené nádoby na odpad, u látkových roušek na prádlo. „Kdo by chtěl být skutečně důkladný, může si také vykloktat, stačí slaná voda nebo vincentka. Nesmíme zapomínat na hygienu při cestě z toalety, virus se přenáší i stolicí, a pokud si dobře neumyjeme ruce, můžeme sebe či své okolí infikovat,“ dodává lékař. Kdo by chtěl vzít každý den mop a vytírat doma podlahu chlorem nebo denně ošetřovat povrchy v domácnosti alkoholem, ten by se podle lékařů namáhal zbytečně. „Můžeme například do saponátu přidat trošku chlorové dezinfekce, to ale úplně stačí. Velmi důležité je pravidelné větrání, které pomáhá zbavit vzduch nečistot a mikroorganismů,“ říká MUDr. Mucha.


Klíče, mobil a notebook

Pozornost je však dobré věnovat předmětům, kterých se dotýkáme nejvíce, jako jsou klíče, mobil nebo notebook, a občas je vydezinfikovat také. Jiné postupy samozřejmě platí pro domácnosti, kde žije infikovaný člověk. Tam je třeba postupovat podle návodu ministerstva zdravotnictví. Zvýšenou pozornost je potřeba podle lékařů věnovat i interiérům aut, není však třeba to přehánět. „Že jsme projeli městem se staženým okénkem, ještě neznamená, že onemocníme. Pokud jedeme sami v autě, není nutné roušku nosit. Opatrní bychom měli být při manipulaci s ní po nástupu do auta. Pokud si roušku sundáváme, může být zvenčí infikovaná a rukama můžeme virus roznést na povrchy v autě,“ popisuje MUDr. Mucha. Jiná situace nastane, pokud je lidí v autě více. Pak záleží na tom, zda jsou z jedné domácnosti. Pokud ne, měli by mít roušku všichni. Podle praktiků také není třeba trpět přehnanými obavami a úplně se uzavírat před světem kvůli obavám z viru.


Text: Ivana Dulková, foto: Shutterstock a archiv redakce

Co byste měli dodržovat při návštěvě lékaře?

Dříve, než navštívíte ambulanci, měli byste si zodpovědět následující otázky: Přišli jste do kontaktu s osobou nakaženou koronavirem nebo s podezřením na nákazu koronavirem? Máte příznaky onemocnění dýchacího aparátu (kašel, rýmu, zvýšenou teplotu, slabost, zimnici, dechovou slabost)? Byla vám nařízena karanténa (včetně povinné karantény z důvodu návratu z ciziny)? Pokud jste na některý z uvedených dotazů odpověděli kladně, kontaktujte lékaře telefonicky, abyste se domluvili na dalším postupu. Jestliže jsou vaše odpovědi záporné a máte zdravotní obtíže, které vyžadují návštěvu zdravotního zařízení, anebo máte naplánovanou pravidelnou kontrolu či vyšetření, nezapomínejte na hygienická opatření: zakrytí tváře, nošení rukavic, navíc mějte po ruce kapesní dezinfekci, kterou si ruce otírejte – ta by však měla být dostupná i v samotném zařízení. Zbytečně se ničeho nedotýkejte a zároveň udržujte odstup od ostatních pacientů.


Zavřená ambulance? Nenechte se odradit!

K opatřením kolem šíření infekce koronaviru je nutné přistupovat se zodpovědností a rozumem, ale v žádném případě by nemělo dojít k zanedbání péče o zdraví! Provoz mnohých zdravotnických zařízení se musel změnit, někteří lékaři dokonce museli uzavřít své ambulance. Dalším problémem, se kterým se lékařská zařízení potýkají, je absence personálu v důsledku onemocnění, případně uzavření v karanténě nebo péče o děti školou povinné. Začaly se proto rojit stížnosti pacientů na nedostupnost zdravotní péče. Tato situace by však neměla vést k tomu, že pacienti rezignují a návštěvu lékaře odloží či zruší, vždy je zapotřebí hledat řešení a případně se pídit po zastupujícím lékaři či jiných možnostech ošetření! Informaci o dostupné péči by v tomto případě měla podat zdravotní pacientova pojišťovna.






Další informace najdete v červnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět