Středomořská dieta dělá dobře vám i vašemu srdci

Máte se rádi? Hloupá otázka, že. Samozřejmě, že máte! Jinak byste teď před sebou neměli tento článek o úžasné středomořské dietě. Nejenže nás „hodí do pohody“, ale připomene nám chvíle dovolené u moře, svit slunce a pocit, který se asi nejlépe dá popsat jako čerstvý. A přesně tak lze jedním slovem vyjádřit, jaká je středomořská dieta: čerstvá.

Nečekejte, že budeme psát, jak díky stravě typické pro oblast Středomoří rychle zhubnete. To nebudeme tvrdit ani malou chvilku, lhali bychom. To, co budeme popisovat, je skvělý životní styl, ale nikoli dieta ve smyslu, který jsme tomuto slovu přisoudili. Jedná se zdravé stravovací návyky, které dodají energii našemu srdci, tedy i nám samotným. Od kilogramů navíc vám možná také pomůže, ale možná také ne. Není na redukci váhy stvořena. Kdybyste si totiž počítali kalorie, zjistili byste, že na ně není vůbec skoupá. Přesto jde ale o způsob stravování, který je považován za jeden z nejzdravějších.


Nejde o kila, ale o celkové zdraví

Zamyslete se. Čím je typická strava národů, jako jsou Řecko, Kypr, Itálie, Španělsko, Francie, ale také třeba Egypt a Tunisko? Samozřejmě každého z vás napadne, že mořskými rybami a hromadou čerstvé zeleniny. A přesně o tom to je. Právě strava je hlavním důvodem, proč jižní národy, hlavně Francouzi, umírají třikrát méně na onemocnění srdce a cév než Češi. Středomořská strava je plná zeleniny, ovoce, různých semen a celých obilných zrn, různých druhů ryb a mořských plodů, luštěnin, ořechů a olivového oleje. Naopak jatečního masa, uzenin a tučných mléčných výrobků z průmyslově zpracovávaného masa a mléka v ní najdeme minimum. Dodržuje tedy všechno, o čem v různých formách a verzích píšeme v souvislosti se zdravým životním stylem stále dokola. Ryby a mořské plody obsahují velké množství omega-3 nenasycených mastných kyselin, vitaminů a jodu. Ty, jak známo, snižují hladinu „špatného“, LDL cholesterolu v krvi, příznivě ovlivňují krevní tlak a podporují spalování tuků.


Olivový olej na tlak a dobré cévy

Doporučení nahradit živočišné tuky rostlinnými jste již četli stovky, v tom se jistě nemýlíme. Olivový olej je skvělým adeptem na výhru v soutěži „nejlepší volba místo margarínů, másla a živočišných olejů“. Obsahuje totiž mononenasycené mastné kyseliny, díky čemuž nezvyšuje hladinu LDL cholesterolu a pomáhá snižovat krevní tlak. A proto tolik prospívá cévám a srdíčku. No, máte pravdu, na chleba si olivový olej nenamažete. Ve středomořské kuchyni ale ani tolik chleba a pečiva vůbec, na které byste si mohli namazat pěknou vrstvu másla, nenajdete. Místo chleba si jižané dají raději zeleninu. A stejně by volili, kdyby dostali na výběr mezi knedlíky a čerstvě připraveným zeleninovým salátem. Zkuste to také. Uvidíte, že ryba nebo plátek kuřecího masa jsou stejně chutné s bohatou zeleninovou oblohou nebo salátem jako s brambory či hranolky. A dokonce si můžete dopřát i dezert! Jen místo dortu raději zvolte třeba mističku jogurtu s čerstvým ovocem.


Nejen chuť a barvy, ale i vůně

Je to nádhera, jak jídlo připravené podle zásad středomořské kuchyně voní! Mohou za to hlavně bylinky, bez kterých by se tvůrci středomořských pokrmů neobešli. Tymián, oregano, šalvěj, bazalka, koriandr, rozmarýn a petržel. To jsou rostlinky, které dodávají pestrým variacím ryb a zeleniny charakteristickou chuť a vůni. Zároveň však i bylinky mají příznivé účinky na naše zdraví, a to napříč orgány a jejich funkcemi. Středomořská strava však nedráždí jen čich a chuť, ale i další smysly. Začíná to zrakem, který ovlivňuje nádherně barevná zelenina, k němu se hned přidá čich, a když už nevydržíme se jen dívat a užívat si vůni, přijde na řadu chuť. Ptáte se, kde je hmat? Pokud jste kuchaři, neochudíte ani ten.


Důležitá zdravá třešnička na konec

Ovoce, zelenina, byliny a rostlinné oleje jsou bohaté na antioxidanty, a tak asi už nikoho nemůže překvapit, že středomořská strava je velmi pozitivně hodnocena v souvislosti s prevencí nejrůznějších onemocnění včetně onkologických či demence včetně Alzheimerovy choroby. Co víc si od jídla přát, než aby bylo chutné a veskrze zdravé?


Text: Irena Bečvářová, foto: Shutterstock a archiv redakce

Zeptali jsme se za vás
Je středomořská dieta pro Čechy stejně vhodná jako třeba pro Řeky a Italy?

Nejde o dietu, ale o životní styl, do kterého se promítá celý život lidí žijících okolo Středozemního moře. Převládá v něm čerstvá zelenina a ovoce, mořské plody, ryby, olivový olej a ořechy, hlavně mandle. Významné místo v jídelníčku mají luštěniny, jako jsou fazole a hrách. Soustředí se rovněž na jiné maso než my. Obyvatelé Středomoří přednostně používají kuřecí, jehněčí, skopové a již zmíněné ryby. Téměř nejedí uzeniny a tučné mléčné výrobky z průmyslově zpracovaného masa a mléka. Už samotný výběr potravin je tedy zdravý. A to zejména ve vztahu k našemu srdci a cévám. Středomořská strava je bohatá na vlákninu, antioxidanty a omega-3 a omega-6 mastné kyseliny. Všechno je navíc čerstvé. Plus, které nesmíme zapomenout zmínit, je, že v tomto jídelníčku téměř chybí u nás oblíbené pečivo a přílohou bývá hlavně zelenina namísto knedlíků. V českých podmínkách je však středomořská strava dlouhodobě nezvládnutelná. Nemáme k takovému životnímu stylu vytvořené podmínky. Kvalitní čerstvá mořská ryba je spíše vzácností a je hodně, hodně drahá. A spousta Čechů neumí upravit zeleninu tak, aby byla tak chutná, jako například v Řecku. Kdo však chce, může se jí alespoň přiblížit, to těžké není. Stačí přidat do jídla více zeleniny a ovoce a živočišné tuky a margaríny nahradit olivovým olejem.

Odpovídá MUDr. Taťána Staňková z Centra pro poruchy metabolismu a výživy při Poliklinice na Národní v Praze.

Čas není nejlepší kuchař

V Itálii, která dosud platí jako jeden ze zástupců příkladné středomořské stravy, nastává velká změna. Z výzkumu, jehož výsledky v rámci informační kampaně o životním stylu mezi více 27 tisíci obyvateli této země analyzoval institut Censis, totiž vyplynulo, že Italové od svých návyků upouštějí a stále více se přibližují zemím, mezi které patříme i my. Zelenina, ryby, luštěniny a těstoviny pomalu z jídelníčků mizí. Jediné, co stále v dostatečné míře konzumují, je olivový olej. Proč se to děje? Pravděpodobně za to může chybějící čas na přípravu pokrmů a nové trendy ve stravování. Paradoxem je, že Italové si podle průzkumu myslí, že tato změna je k lepšímu a jedí zdravě.


Chcete jíst jako obyvatelé Středomoří?

• Nahraďte veškerý živočišný tuk olivovým olejem, pro saláty volte extra panenský.
• Vsaďte na zeleninu, a to především čerstvou. Syrovou zeleninu jezte i k masu jako přílohu.
• Z masa vybírejte drůbež a ryby (klidně i naše sladkovodní). Hovězí či vepřové zařaďte jen výjimečně.
• Pijte samozřejmě hlavně čistou vodu, ale k jídlu si klidně dopřejte sklenku červeného vína.
• Na dorty a zákusky zanevřete. Pokud máte neodolatelnou chuť na sladké, dejte si raději šťavnaté ovoce.


Bylinky a naše zdraví

Středomořská kuchyně je charakteristická tím, že šetří solí, o to víc ale využívá bylinky. Je to další důvod, proč se pokusit přijmout tuto stravu jako životní styl a snažit se jí v našich podmínkách maximálně přiblížit.
• Tymián funguje jako přírodní antibiotikum, které se stará o naše střeva. Působí dobře proti průjmům a nadýmání.
• Oregano je známé svými protizánětlivými účinky. Pomáhá však také proti kašli a při bolestech v krku. A navíc zvyšuje vyměšování žluči, čímž zlepšuje zažívání.
• Bazalka pomáhá našemu trávicímu systému a obsahuje éterické oleje a minerály.
• Šalvěj působí proti křečím a třesu končetin, ale také proti nočnímu pocení.
• Rozmarýn podporuje krevní oběh a je vhodný při nižším krevním tlaku. Celkově zvyšuje výkonnost organismu, zlepšuje paměť a odvrací mentální vyčerpání.
• Petržel přispívá k pročištění krve a podporuje krvetvorbu. Ale opatrně s ní – je silně močopudná.
• Koriandr bojuje se škodlivými bakteriemi ve střevech a pročišťuje organismus. Může mít i afrodiziakální účinky.

Salát za pár minut

Ingredience: Rajčata, mozzarella, čerstvá bazalka, extra panenský olivový olej
Postup: Rajčata a mozzarellu nakrájíme na plátky a poklademe na talíř tak, aby to lahodilo očím. Zakapeme olivovým olejem a posypeme vonícími lístky bazalky. Za pár minut je hotovo!



Další informace najdete v prosincovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět