Snížená funkce štítné žlázy

Onemocnění štítné žlázy málokdo z nás pozná, potíže s ním spojené totiž často mylně přičítáme vlivům hektického života. Čeho si všímat a na co si dát pozor?

Hypotyreóza a hypertyreóza – dvě poruchy štítné žlázy, které mají často naprosto protichůdné projevy. Existuje pro to ale vlastně logické vysvětlení. Zatímco v prvním případě dochází ke snížení činnosti štítné žlázy, v druhém naopak ke zvýšení činnosti. Při včasném odhalení lze tyto poruchy dobře léčit, aniž by nás to v něčem omezovalo. Je k tomu třeba chodit pravidelně na prohlídky k praktickému lékaři a nic mu netajit. Bohužel polovina lidí o svém onemocnění neví.


Problémy přičítáme třeba stresu

Zatímco počet osob se zvýšenou funkcí štítné žlázy je v posledních letech víceméně stejný (v roce 2017 jich bylo v ČR 105 000), nemocných se sníženou funkcí štítné žlázy přibývá. Loni jich bylo 525 000, osmkrát více žen než mužů. Téměř polovina žen totiž své obtíže přičítá způsobu svého života – musí skloubit náročnou práci s péčí o rodinu, a proto jsou tak unavené, nemohou spát, jsou netrpělivé nebo jsou těhotné či po porodu. U starších osob jsou zase potíže vysvětlovány přibývajícími léty. Snížená funkce štítné žlázy navíc nepřichází z týdne na týden. Vyvíjí se obvykle pomalu, nezřídka i několik let. Zpočátku se cítíme jen častěji unaveni, později jsme zimomřiví, trpíme zácpou, a dokonce přibýváme na váze, aniž bychom např. častěji konzumovali sladké potraviny. Můžeme se cítit slabí, smutní a potýkat se s depresemi, trpět bolestmi kloubů. Ženy mají někdy potíže s menstruací a muži zase s potencí. A všechno to doplňuje i špatná kvalita vlasů a nehtů.


Nejprve se svěřme svému praktikovi

Nejčastější příčinou hypotyreózy je autoimunní poškození štítné žlázy (postihuje až čtyři procenta populace). Jde o vleklý neinfekční zánět, při kterém poškozuje náš vlastní imunitní systém buňky štítné žlázy. Ty postupně zanikají a jsou nahrazovány vazivovou tkání. „Do jisté míry podléhá onemocnění i vlivům dědičnosti, proto bych doporučovala tam, kde se v rodině opakovaně vyskytuje, nechat si funkci tohoto orgánu vyšetřit,“ říká MUDr. Vlasta Plachá, praktická lékařka z Polikliniky na Národní v Praze. Sníženou funkcí štítné žlázy trpí nejčastěji ženy ve věku nad 40 let. Pro první vyšetření je třeba navštívit praktického lékaře. Ten nám podle MUDr. Plaché prohmatá krk a nechá nám laboratorně vyšetřit hormony štítné žlázy a eventuálně nás pošle i na ultrazvuk. Pro první orientaci stačí vyšetření tyreostimulačního hormonu (TSH), který činnost štítné žlázy řídí. „Podle výsledků tedy praktik sdělí pacientovi, že jeho štítná žláza je v pořádku a nevyžaduje další pozorování, nechá si ho pod kontrolou s tím, že testy se budou za nějakou dobu opakovat, nebo rovnou pošle pacienta k endokrinologovi, který pak bude onemocnění léčit,“ konstatuje MUDr. Vlasta Plachá. K léčbě se používají léky s obsahem syntetických hormonů, které je sice zhruba v 80 procentech případů třeba užívat stále, ale díky nim všechny příznaky ustoupí a můžeme žít stejně jako dříve.


Řeči o jodu nejsou jen tak do větru

Dalším důvodem vzniku hypotyreózy bývá nedostatek jodu. To by měl být dostatečný důvod pro používání soli, která je v ČR jodem obohacována. Jod je pro člověka naprosto nezbytný, je totiž stavebním prvkem hormonů tyroxinu a trijodotyroninu, které produkuje štítná žláza. Ta má motýlkovitý tvar a nalézá se vpředu na krku. Odtud jsou distribuovány krví do celého těla. Tyreoidální hormony ovlivňují celý metabolismus, včetně rychlosti spalování kalorií nebo srdeční frekvence. Podle toho, kolik jich máme, přibýváme na váze nebo ji ztrácíme, cítíme se unaveni nebo jsme naopak čilí. Činnost štítné žlázy řídí hormon tyreotropin z podvěsku mozkového (hypofýzy). Pokud je jodu dlouhodobě nedostatek, vzniká hypotyreóza – produkce hormonů klesá a štítná žláza se zvětšuje (může vzniknout tzv. struma, která buď sama při léčbě zmizí, nebo je třeba ji operovat). Nejlepším zdrojem jodu je pestrá strava – zejména mořské produkty a mléčné výrobky. V menším množství je jód obsažen i ve vejcích, čokoládě, houbách, sterilovaném zelí, masných výrobcích a v některých minerálkách.


Těhulky, pozor!

Těhotenství klade velké nároky na celý ženský organismus. V prvním trimestru je plod plně závislý na dodávce hormonu tyroxinu od matky, později pak za předpokladu dobrého zásobení jodem částečně. Nedostatečná funkce štítné žlázy těhotné ženy má proto vliv i na vývoj dítěte, zejména na jeho nervovou soustavu a mozkovou tkáň. Děti, jejichž matky trpěly neléčenou hypotyreózou, mohou být psychicky nezralé, potýkat se s různými méně nebo více závažnými psychomotorickými poruchami či poruchami pozornosti a neklidem. Ne všechny těhotné, u kterých se ukáže při vyšetření nějaká odchylka, však musí být léčeny. Někdy stačí konzultace s endokrinologem, jindy sledování v průběhu prvního trimestru a kontrola po porodu kvůli případnému dalšímu těhotenství. Zaměnit poruchu štítné žlázy s těhotenskými obtížemi může být poměrně snadné, proto nic nezkazíme, budeme-li je konzultovat se svým gynekologem nebo praktickým lékařem.


Text: Irena Bečvářová, www.tydenstitnezlazy.cz, foto: Shutterstock a archiv redakce

Zeptali jsme se za vás
Existují nějaká preventivní pravidla života, kterými bychom ovlivnili případné problémy se štítnou žlázou?

Poruchy funkce štítné žlázy jsou velmi pestré. Jejich důvody mohou být zánětlivého nebo nádorového původu, důležitý je také obsah jodu v dietě, častou příčinou může být i těhotenství atd. Za hypertyreózou však stojí v našich podmínkách nejčastěji Graves-Basedowova choroba, za hypotyreózou pak autoimunní tyreoiditida. Z toho plyne, že všeobecná pravidla prevence na straně pacienta neexistují. Mohu jen doporučit absolvovat pravidelné preventivní prohlídky u svého praktického lékaře, který, bude-li mít podezření na problémy se štítnou žlázou, zařídí potřebná vyšetření a testy. Podle jejich výsledků případně pacienta doporučí ke specialistovi-endokrinologovi. Léčba onemocnění se pak vždy řídí vyvolávající příčinou.

MUDr. Václav Beneš, praktický lékař z Polikliniky na Národní v Praze

Otestujte se!

Chcete zjistit, jak je to s vaší štítnou žlázou? Nabízíme vám test na hypotyreózu – pokud odpovíte na pět a více konstatování kladně, pak neváhejte a za svým praktickým zajděte.
Většinu času se cítím unavený/á, mám málo energie a slabou výdrž.
Nemůžu jasně přemýšlet, obtížně se koncentruji a mám potíže s pamětí.
Mám potíže s činností střev, často trpím zácpou.
Přibral/a jsem na váze, ačkoliv dodržuji zásady zdravého životního stylu (vyvážená strava, pohyb).
Pokožku a vlasy mám suché, bledé a nezdravé, nehty se mi lámou.
Většinu času je mi zima, i když se ostatní lidé cítí pohodlně.
Často mám negativní myšlenky a trpím depresemi.
Moje reflexy a pohyby jsou zpomalené.
Zvýšil se mi krevní tlak a mám pomalý tep.
Zvýšila se mi hladina cholesterolu.
Mám sucho v krku a chraptím.
Často cítím mravenčení v končetinách.
Zhoršil se mi sluch.


Za bušením srdce může být štítná žláza

Když už mluvíme o snížené funkci štítné žlázy, nemůžeme zcela vynechat ani její protipól. Hypertyreóza mívá většinou jednu z následujících příčin: nejčastěji jde o autoimunitní Gravesovu-Basedowova chorobu, polynodózní (mnohouzlovou) strumu a tzv. toxický (hyperfunkční) adenom štítné žlázy. Důvodem může být však rovněž předávkování jodem. V prvním případě je příčinou porucha imunitního systému, v druhém je podstatou uzlové zvětšení laloků štítné žlázy. Výsledkem je nadměrná produkce hormonů. Adenom je obvykle jediný uzel ve štítné žláze s charakterem nezhoubného nádoru, který funguje zcela nezávisle a vytváří hormony neregulovaně. Mezi příznaky patří teplé pocení, nesnášenlivost tepla, únava, svalová slabost, nervozita a nespavost a také rychlá srdeční akce a arytmie. Nejběžněji trpí zvýšenou funkcí štítné žlázy ženy ve věku 20 až 40 let. Onemocnění obvykle provází hubnutí, méně často i přibývání na váze vinou tzv. vlčího hladu, který nutí postižené k nadměrné konzumaci potravy. Gravesova-Basedowova choroba může mít oční příznaky, které se typicky projevují zbytněním tkáně za okem (endokrinní orbitopatie). V důsledku toho bývají oči suché, někdy až nepřirozeně „vypouklé“ a náchylnější k onemocněním rohovky.

Řešením nadměrné činnosti štítné žlázy je dodávání látek, které sníží produkci hormonů. Jejich účinek nastupuje postupně během několika týdnů a ze začátku se současně s nimi zpravidla podávají i léky, které zklidňují srdeční činnost. Při léčbě je důležité být v klidu, vyhnout se stresu, měli bychom se obejít bez alkoholu a cigaret. U části pacientů je nezbytné chirurgicky štítnou žlázu odstranit.




Další informace najdete v listopadovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět