Sauna je lepší než lékař

Zajít si po náročném pracovním dni nebo po sportovním výkonu do sauny je více než příjemné. Zklidníte se, zregenerujete tělo a naberete nové síly. Návštěvu sauny navíc doporučují lékaři nejen v chladném období, ale celoročně. Uděláte tak hodně pro svou imunitu.

Pozitivní vliv saunování na lidský organismus je znám již dlouho. Ostatně historie saunování, při kterém je intenzivní zahřátí následováno okamžitým intenzivním zchlazením v ledové vodě, sahá snad až k prastarým nomádským kmenům ze střední Asie – Skytům, kteří v 5. století před naším letopočtem ovládali eurasijské stepi. Jedna z britských studií prokázala, že při pravidelném navštěvování sauny dvakrát až třikrát v týdnu se snižuje riziko běžných onemocnění až o 65 procent. „Zvyšuje se totiž tvorba bílých krvinek a celkově se tím zvyšuje obranyschopnost organismu jako celku,“ uvádí RNDr. Pavel Suchánek, vědecký pracovník pražského IKEM, který se mimo jiné zabývá sportovní medicínou. Podle něj je největší efekt saunování ve výrazném prokrvení organismu. Díky tomu se zároveň výrazně zvýší i termoregulace a nastartují se kompenzační mechanismy vůči vysokému teplu, kterému je člověk při saunování vystaven. „Otevřou se kožní póry, člověk se intenzivně potí a spolu s potem odcházejí z těla různé zplodiny, které mohou být výsledkem jak intenzivní sportovní zátěže, tak třeba i prodělaného onemocnění. Následně se díky velkému překrvení aktivují různé protilátkové odpovědi. Organismus se pročistí, aktivita imunitního systému roste,“ vysvětluje Pavel Suchánek pozitivní vlivy pravidelného saunování na lidský organismus. Nejen proto je saunování zcela běžné u profesionálních sportovců. Ti totiž ze saunování profitují ještě o trochu víc než většinová populace. „Jejich svaly jsou po fyzické zátěži zatížené velkým množstvím kyseliny mléčné, která způsobuje svalovou únavu a bolestivost. Velké prokrvení svalových vláken, které přichází se saunováním, jejich regeneraci urychlí. Svaly jsou pak dříve připravené na další tréninkovou jednotku,“ zdůrazňuje Pavel Suchánek.


Odpočinek je nutností

Každý, kdo chodí pravidelně do sauny, ví, že po maximálně třech cyklech pobytu v horkém vzduchu je nutné jít do relaxační místnosti. Odpočinek je důležitý pro to, aby se organismus – a zejména krevní oběh – zklidnil. Také je potřeba doplnit tekutiny, které jsme ztratili potem. „V některých saunách se používají lůžka, na nichž máte hlavu o něco níž než zbytek těla. Díky tomu se vám odkrví nohy a nateče vám krev do hlavy, což je dobré u lidí s nízkým krevním tlakem. Paradoxně totiž v sauně mohou omdlít nejen lidé s vysokým krevním tlakem, ale také ti s tlakem velmi nízkým. Právě při zklidnění organismu může nízký krevní tlak ještě více klesnout,“ vysvětluje Pavel Suchánek. Dalším omezením pro saunování je kromě vyššího i nižšího krevního tlaku například těhotenství nebo cukrovka. „Určitý stres z pobytu v horku může vést k hypoglykémii nebo k třesu, proto je v tomto případě dobré poradit se s lékařem,“ upozorňuje Pavel Suchánek. Také to, zda a kdy přesně vzít do sauny děti, je dobré předem probrat s pediatrem. „Obvykle je vhodné začít se saunováním u dětí kolem šestého nebo sedmého roku věku. Je ale třeba mít na vědomí, že děti mají horší termoregulaci a mohou se rychle přehřát. Rodiče by se proto měli spíše zaměřit na to, aby dítě prostředí v sauně navyklo, ale rozhodně netrvat na klasické časové délce a zvolit spíše kratší intervaly. Ale i u dětí je pozitivní zdravotní efekt při pravidelném saunování jednoznačně prokázaný,“ doplňuje Pavel Suchánek z IKEM.


Rituály jsou in, ale jen pro zdravé

Mnoho tzv. saunových světů, se kterými se lidé setkávají v nejrůznějších bazénových centrech, disponuje velkým množstvím saun. Lidé tak mají na výběr, zda zvolit klasiku v podobě sauny finské, infrasaunu či některou ze saun bylinkových, parních a tak dál. Volit můžete i ze způsobů, jak svůj čas v sauně strávíte. Existují například tiché sauny nebo naopak sauny „na kus řeči“, kde si můžete v klidu popovídat se známými. V posledních letech se vysokému zájmu těší zejména zážitkové saunování. To má tradici v Rakousku a Německu a u nás se rozmohlo hlavně v posledních deseti letech. A v čem vlastně spočívá podstata saunového rituálu? Zatímco si prohříváte tělo v horkém saunovém vzduchu, zkušený saunér nalije na horké kameny aromatickou esenci, která saunu krásně provoní, díky čemuž se zároveň zvýší vlhkost vzduchu v místnosti. Poté saunér vlhký vzduch rozvíří pomocí ručníku a horko od stropu sauny „posílá“ návštěvníkům na záda. Následuje takzvaný parní náraz, prudké ovívání ručníkem, které znásobí účinek horkého vzduchu na tělo a napomáhá otevírání pórů. Mnohde k saunovým rituálům patří ještě jedna specialita – a sice používání nejrozmanitějších tělových peelingů k odstranění staré pokožky. Tradiční i méně známé směsi jsou nabízeny saunujícím se, kteří si je následně vtírají do pokožky. Jako peeling se používá například bílý jogurt se lžičkou skořice nebo z rozemleté kávy. Velmi často je to také med, který v horku ztrácí lepkavost a vyhlazuje pokožku. Pavel Suchánek ale upozorňuje, že některé rituály jsou kvůli silnému horku fyzicky náročné a při vysokých teplotách v sauně a delšímu trvání rituálu musí být člověk skutečně zdráv. „Vždy by měl znát svůj zdravotní stav, hlavně mít zkontrolovaný krevní tlak a teprve pak něco takového podstoupit,“ upozorňuje. Není totiž výjimkou, že při posledním, třetím kole se teplota v sauně přehoupne přes 95 °C. Posezení na horní lavici je pak už jen pro silné povahy, zatímco na té nejnižší je procedura lépe snesitelná.


Text: Andrea Skalická, foto: Shutterstock a archiv redakce

Týden saunování se rozrůstá

O stále rostoucí popularitě saunování, ale i speciálních saunových rituálů svědčí i pravidelný listopadový Týden saunování. Letos se konal už podeváté a připojila se k němu saunová centra po celé republice. Slavnostní zahájení 9. ročníku Týdne saunování proběhlo v největším Saunovém světě u nás, v čestlickém Aquapalace Praha, který disponuje 16 saunami a prohřívárnami všech druhů – s teplotou od 45 °C až po finskou saunu Vulkán s teplotou 100 °C. Hlavní tváří akce byla tentokrát saunérka Kateřina Šmídová, která se už několik let aktivně věnuje zážitkovému saunování, především saunovým ceremoniálům s divadelními prvky. Mimochodem, na letošním mistrovství světa v saunových ceremoniálech v Nizozemsku skončila na 6. místě. I ona vyzdvihuje především zdravotní efekty pravidelného saunování: „Má velmi pozitivní účinek na celý lidský organismus. Zejména posiluje imunitu, a to díky prudkému střídání teplot. Změna teplot tak působí blahodárně na kardiovaskulární systém. Saunování má i velmi dobrý vliv na kůži a mnoho dam tak navštěvuje saunu právě v rámci péče o pokožku,“ podotýká. Shrnuto a podtrženo: pořádně se zapotit v sauně znamená daleko více, než by se mohlo zdát: jde o dokonalou očistu těla i ducha, posílení srdce a krevního oběhu, odplavení stresu, napětí i bolesti. Okamžitá a intenzivní relaxace regeneruje duševní síly a je zdrojem lepší imunity. Sauna má navíc prokazatelně uvolňující účinek na centrální nervový systém a vede ke zlepšení spánku. Tak hurá do sauny!


Zeptali jsme se za vás
Lidé většinou chodí do sauny od podzimu do jara. Je ale saunování vhodné i v létě?

Vědecké studie sledovaly celoroční saunování, kde se pozitivní vliv na zdraví a imunitu člověka jednoznačně potvrdil. V létě sice člověk většinou nemá na saunování díky vyšším venkovním teplotám chuť, nicméně lidé, kteří chodí do sauny celoročně, docílí posílení imunity a jsou méně náchylní například k rýmě. Dokazují to i studie na severských národech, kde má saunování dlouhou tradici. Je všeobecně známo, že lidé v severských státech jsou otužilejší a méně náchylní na respirační onemocnění. Odpovídá RNDr. Pavel Suchánek, vědecký pracovník IKEM.




K saunovým rituálům patří i používání nejrozmanitějších tělových peelingů k odstranění staré pokožky. Tradiční i méně známé směsi se pomalu vtírají do pokožky. Jako peeling se používá například bílý jogurt se lžičkou skořice nebo z rozemleté kávy. Velmi často je to také med, který v horku ztrácí lepkavost a vyhlazuje pokožku.





Další informace najdete v prosincovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět