Reflux jícnu

Víte, že ho zpravidla vyřeší změna jídelníčku?

S refluxem žaludečních šťáv se v životě setká asi každý. Příčinou může být příliš kořeněná či sladká strava, alkohol nebo také stres. Jestliže se nám tedy stane, že cítíme, jak se část natráveného jídla vrací společně s žaludečními šťávami do jícnu, je to sice nepříjemné, ale nikoli vážné. Obvykle totiž úplně stačí upravit jídelníček nebo eliminovat příčiny psychické nepohody. Stává-li se nám to však často, třeba každý den nebo dokonce i nalačno či v noci, měli bychom vyrazit k lékaři. Ten zjistí, zda příčinou našich problémů není gastroezofageální reflux neboli refluxní choroba jícnu.


S návštěvou lékaře neváhejme

„Pokud se snažíme delší dobu trvající nebo opakující se problémy přecházet, budou časem obtíže horší a prostá úprava životosprávy na ně už nebude stačit,“ říká MUDr. Vlasta Plachá, praktická lékařka z Polikliniky na Národní. Diagnostika se provádí různě. Někdy stačí čtyřiadvacetihodinové měření kyselosti v jícnu. Jindy je zapotřebí provést endoskopii, tedy zavést při místním znecitlivění krku do jícnu nebo do žaludku tenkou hadičku. Speciální optika ukáže stupeň poškození jícnové sliznice. Při závažnějších problémech je nutné přistoupit k odebrání malého vzorku tkáně z jícnu (biopsie). Léčba je vždy založena na dodržování režimových a dietních opatření, to znamená vynechat určité potraviny a nápoje, nekouřit, co nejméně se předklánět a někdy i zhubnout. Co se týká léků, nejúčinnější je podle MUDr. Vlasty Plaché Omeprazol. Je nutné užívat ho ráno nalačno, většinou několik týdnů. Doplňkem léčby jsou pak prokinetika. Při pálení žáhy nám lékař doporučí antacida, která bychom však měli užívat jen krátkodobě. Jestliže farmakologická léčba selže, je možné, že lékař doporučí invazivní způsob léčby. Komplikací neřešeného refluxu jícnu totiž může být zánět jícnu, jizvení sliznice jícnu, vředy či dokonce nádor.


Proč vlastně k refluxu dochází?

„Mezi jícnem a žaludkem se nachází tzv. jícnový svěrač. Když polkneme, otevře se, aby se sousto mohlo dostat z jícnu do žaludku. Jestliže se svěrač hodně uvolní nebo se nezavře úplně, mohou se žaludeční šťávy dostat zpět do jícnu,“ vysvětluje praktická lékařka.

K uvolnění svěrače může dojít z řady příčin. Tou nejběžnější je častá konzumace smažených nebo mastných jídel a tučného masa a mléčných produktů z plnotučného mléka. Káva, nápoje s obsahem kofeinu, alkohol a ostrá jídla mohou být zase příčinou zvýšení produkce žaludečních šťáv, se kterou si nedokáže ochranný hlen na žaludeční sliznici poradit. Rovněž silná nadváha může zvýšit tlak na žaludek a způsobit tak otevření svěrače. Absolutně nejčastějšími spouštěči refluxu je ale přejídání se a spánek ihned po jídle. Naopak k méně častým patří tzv. hiátová kýla, při které se mohou části žaludku protlačit jícnem do hrudní dutiny. Aby byl výčet úplný, nelze nezmínit stres a užívání některých léčivých přípravků. I ty totiž mohou způsobit reflux žaludečních šťáv.


Zeptali jsme se za vás
Lze určit, kteří lidé mají větší pravděpodobnost výskytu reflexu jícnu?

Není možné predikovat, že by nějaká konkrétní skupina lidí více inklinovala ke vzniku gastroezofageálního refluxu než jiná. Jestliže jím však v rodině trpí rodiče i děti, lze předpokládat nějakou genetickou zátěž, viníkem je ale především životní styl konkrétní rodiny včetně stravovacích návyků. K příčinám refluxu mohou patřit sladká a dráždivá jídla, pozdní večeře, alkohol, ale také přílišná fyzická námaha nebo nadváha, která způsobuje tlaky v břiše. V žádném případě ale nelze nic z toho paušalizovat. Problematické je, že někteří pacienti o svém refluxu vůbec vědět nemusí. Šťáv je zpočátku málo a sliny a sekrece jícnu dokážou jejich kyselost neutralizovat. Rovněž svaly dokážou částečně vracet šťávy do žaludku. Aniž to tedy tušíme, sliznice dolního jícnu je drážděna a může zde vzniknout zánět. To bohužel může vést k histologickým změnám, kterým říkáme Barretův jícen. Pokud s onemocněním stále nic neděláme, mohou změny pokračovat do dysplazie. V takové chvíli je již více než třetinová pravděpodobnost vzniku onkologického onemocnění.

MUDr. Vlasta Plachá, praktická lékařka z Polikliniky na Národní v Praze

Projevy refluxu žaludečních šťáv

♦ Nepříjemný pocit pálení v hrudi nebo v hrdle, většinou po jídle.
♦ V zadní části hrdla nás obtěžuje nahořklá či slaná a pálivá tekutina a máme potíže s polykáním.
♦ Za hrudní kostí nás trápí tlak, tzv. nás bolí na prsou.
♦ Říháme, máme v ústech nadměrně slin a bojujeme s nadýmáním.
♦ Potýkáme se s žaludeční nevolností, někdy máme nutkání ke zvracení, či dokonce zvracíme.
♦ Dostavují se křeče nebo škytavka.
♦ Máme nepříjemnou chuť v ústech – jako kdybychom měli zkažený dech.

Neověřené rady z lidové lékárny

Našli jsme pro vás i pár lidových rad, jak jsou však doopravdy účinné, bůh suď. Zejména na první dvě se lékaři dívají spíše skepticky:

♦ Kdo má rád lékořici, může spařit dvě lžičky drcené rostlinky šálkem horké vody a nechat louhovat deset minut. A pak popíjet podle potřeby.
♦ Pomáhají i čajové směsi z jitrocele, máty, zeměžluče a řebříčku.
♦ Stará doporučení říkají, že pomáhá pít mléko, jíst jablka, a naopak nekonzumovat kynutá a sladká jídla a nenosit těsné oděvy.

Před polknutím 20× kousnout?

Asi nejde tak úplně o to, kolikrát do jídla v ústech kousneme. Ba ani o to, jak dlouho budeme přežvykovat. Důležité je uvědomit si, že jíst se má pomalu. Žvýkáním totiž informujeme mozek, aby aktivoval žaludek, protože strava je již na cestě. Pokud do sebe jídlo ve spěchu naházíme, může nás nejen bolet žaludek, ale důsledkem může být také nepříjemné pálení žáhy. A nejen to – takový způsob stravování přispívá k tloustnutí.


V těhotenství pálí žáha často

Až dvě třetiny těhotných trpí pálením žáhy, nejčastěji ve třetím trimestru. Během těhotenství produkuje totiž naše tělo hormony, které zpomalují trávení a uvolňují svěrač mezi jícnem a žaludkem. To zvyšuje pravděpodobnost úniku žaludeční šťávy do jícnu. Viníkem může být i zvyšující se tlak na žaludek při růstu dítěte v děloze. Přes všechny nepříjemné pocity, které při refluxu nastávající maminky pociťují, miminko v bříšku není nijak ohroženo. Pokud si však chcete ulevit běžně dostupnými přípravky, o jejich užívání se poraďte s lékařem nebo alespoň s lékárníkem.






Další informace najdete v březnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět