Jak vnést do života radost?

Radost jako stav naší mysli dokáže divy nejen s námi samotnými, ale i s okolím.

Příjemná emoce, která, pokud ji prožíváme dlouhodobě a intenzivně, přináší pocit štěstí, to je radost. Žijeme ovšem v době, kdy na nás působí mnoho faktorů, které tuto emoci potlačují a mnohdy i zcela vytlačují z našich životů. Za mnohými si ale stojíme my sami. Typickým případem jsou sociální sítě, které nás, respektive náš mozek, ovlivňují spíše negativně. O tom, že ubírají čas, který bychom mohli věnovat psychohygieně, kvalitnímu spánku, který je pro dobrou nálada nezbytný, ani nemluvě. Chceme-li pociťovat radost a samozřejmě pokud netrpíme některou z psychických poruch, musíme se snažit především my sami a trochu na tomto krásném stavu pracovat. Čemu se tedy vyhnout a co si naopak dopřát, abychom se cítili spokojení a vnesli do svého života radost?


Moderní nepřítel štěstí

Nuda, prokrastinace a stres. To jsou tři hlavní stavy, které se projevují i na fyzické linii – v těle máme jakýsi neklid, přepadají nás chmurné myšlenky a máme naprostou nechuť k nějaké činnosti. Dříve jsme v takovém stavu leželi na gauči a sledovali televizi, v současné době saháme po chytrých zařízeních a necháváme se pohltit pavučinami internetové sítě. Hodiny strávené sledováním Facebooku, Instagramu či Twitteru nebo čtení všemožných diskusí a neověřených, mnohdy konspiračních článků odvádí naši pozornost od rodiny, práce a sebe samých a ubírá nám radost a dobrou náladu. Rada, jak na nápravu, je jednoduchá – vymezte obrazovce a všem displejům hranice. „Používání technologií se vyhněte hodinu po probuzení, které věnujte raději cvičení, snídani, psaní deníku nebo „to do“ listů (seznamy, úkoly, připomenutí). Vyhněte se obrazovce i těsně před usnutím a nahraďte ji čtením knížky nebo poslechem audioknih. Nepoužívejte telefon, když jste s druhými lidmi, se kterými si přejete mít dobré vztahy,“ radí psychoterapeutka Alžběta Protivanská.


Obklopte se přátelským prostředím

Archeologické nálezy prokázaly pěstování pokojových rostlin v Pompejích dva tisíce let před naším letopočtem a hrnkové rostliny měly své místo i v babylonských zahradách královny Semiramis. Rostliny a péče o ně uvolňují napětí a harmonizují prostředí, v němž žijeme nebo pracujeme. Opakovaně se potvrdilo, že parky, městské lesy, zahrady a dvory se zelení a další zelené plochy v lidských sídlech snižují stres, deprese a pocit úzkosti a smutku, zlepšují smyslové vnímání, paměť, pozornost, schopnost se soustředit. Studie prokázaly, že již samotný pohled na zeleň pozitivně ovlivňuje náladu, a především vyrovnává negativní vliv přetechnizovaného světa. Proto je, velmi často u mladých lidí žijících v rušném městském prostředí, na vzestupu trend urban jungle, kdy si doma vytvoříte doslova zelenou džungli. Obklopte se i vy zelení, jak jen to jde. S květinami si povídejte, věřte, že jsou to skvělí posluchači, kteří nic z vašich tajemství neprozradí, a pečujte o ně s láskou, kterou si každý živý organismus zaslouží. Je totiž prokázáno, že péče o druhé, ať už lidi, zvířata nebo rostliny, navozuje kýženou emoci – radost.


Pohodový začátek dne

Jestliže se vaše ráno podobá výběhu ze startovacích bloků, je čas na změnu. Ne vždycky je čas na pomalou snídani a všechno, co si přejeme. Nejdůležitější je pocitově převzít kontrolu nad tím, jak vaše ráno probíhá. „Hned po probuzení ještě nesahejte na telefon a určitě neotevírejte zprávy nebo e-maily. Prvních deset minut doslova udává tón celému dni, a tak si do nich nenechte nic proniknout. Dejte si ještě minutku nebo dvě po budíku a vzpomeňte si, za co jste vděční nebo na co se těšíte. Nenechte sami sebe vstát z postele s mrzutou náladou. Jakmile vstanete, vypijte sklenici vody. Probudíte mozek, prospějete pleti a rozhýbete zažívání. Protáhněte se nebo si krátce zacvičte a ještě na pár minut se posaďte k meditaci. To celé může trvat patnáct minut. Patnáct minut, které pozitivně nastartují váš den,“ doporučuje psychoterapeutka.


Zkoušejte nové věci

„Jestliže chcete nové prožitky kreativity a radosti, potřebujete novou identitu. Klíčem je neustále zkoušet věci, které jste ještě nikdy nedělali,“ radí psychoterapeutka Alžběta Protivanská. Začít dělat neobvyklé věci, které nabourají každodenní rutinu a pomohou nám vyjet ze zajetých kolejí, není vůbec těžké. Běžte do práce nebo na procházku se psem jinou trasou. Přečtěte si knížku ze žánru, který jinak nečtete, či z oboru, o kterém nic nevíte. Buďte odvážní a svůj outfit doplňte něčím pro vás naprosto nezvyklým – ať už jde o barvu nebo atypický kousek oblečení. Nebo se zapište na kurz malby, i když si myslíte, že malovat neumíte. „Vystavte sami sebe pravděpodobnosti, že zažijete něco úplně nového. Zažívat záměrně nové věci znamená vytvářet v mozku zcela nová spojení mezi neurony. Může to být nezvyklé a možná i přinášet nejistotu. Asi jako kdybyste se pokoušeli podepsat druhou rukou. Když si ovšem uděláte ze zkoušení nových věcí zcela běžnou každodenní výzvu, váš mozek začne přemýšlet novým způsobem. Objeví se kreativita, radost a nová energie,“ uzavírá Alžběta Protivanská.


Text: Kateřina Grimmová, foto: Shutterstock a archiv redakce

Ptáme se odborníka
Jaký je váš osobní tip pro každodenní harmonizaci těla i mysli?

Důležité je udělat si každý den deset až patnáct minut pro sebe. Sedněte si na zem nebo na židli, narovnejte záda a uvolněte ramena. Uvolněte i čelist a svaly kolem očí a obočí. A pak si jen všímejte svého dechu. Kde se dá cítit, jakou má teplotu a jaký je to pocit, když se dotýká kůže. Brzy se objeví myšlenky, a jakmile si toho všimnete, vraťte pozornost zase k dechu. Není to nic složitého. Zkuste to týden a ucítíte ten obrovský rozdíl. Dokážete se lépe soustředit a celkově budete klidnější. Budete lépe vnímat své tělo a bude snazší vycházet s druhými. Jen vědomě začít dýchat.

Odpovídá psychoterapeutka a lektorka Alžběta Protivanská, www.alzbetaprotivanska.cz.

Pohyb a meditace v jednom

Už jste slyšeli o meditaci v chůzi? Má původ u buddhistických mnichů a díky jejímu praktikování dochází k omezení stresu, lepšímu vnímání emocí, zklidnění mysli a uvolnění. Princip spočívá v plném sledování procesu pomalé chůze. Najděte si klidný prostor, kde můžete chodit sem a tam v délce alespoň patnácti kroků, jde totiž o osvojení si vědomé formy chůze, nikoli o zdolávání rekordů. Postavte se na začátek trasy, narovnejte záda, vytáhněte hlavu vzhůru, uvolněte ramena, vypněte hruď, pomalu dýchejte a vyrazte. Všímejte si toho, co jinak děláte samovolně, tedy zvednutí jedné nohy, pohyb vpřed, přesunutí těžiště, došlap. Nohu, která vyrazila jako první, položte na zem nejprve patou a pak postupně zbytek chodidla. Přesuňte váhu dopředu a uvědomujte si, jak se začíná zvedat pata druhé nohy, zvedněte ji a postupujte dál v drobných krůčcích. Když dojdete na konec trasy, uvědomte si opět celé tělo, uvolněte se a vyrazte nazpátek. Zkuste takto chodit pět minut a postupně čas chůze prodlužujte. Až si techniku osvojíte, můžete meditovat v chůzi nejen doma, ale i při procházkách.




Začít dělat neobvyklé věci, které nabourají každodenní rutinu a pomohou nám vyjet ze zajetých kolejí, není vůbec těžké.





Další informace najdete v únorovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět