Čím nakrmit mozek?

Je nejdokonalejší, nejsložitější a stále v mnoha směrech neprobádaný orgán v těle, který řídí vše, co děláme. A proto je důležité, abychom se o něj dobře starali.

Kde máme mozek, všichni víme, i když u některých jedinců se dá pochybovat o tom, zda ho vůbec někde mají. Možná proto, že je schovaný v lebce a pro běžné lidi v podstatě neviditelný, nevěnujeme mu pozornost. Až do chvíle, než s ním začneme mít nějaké problémy. Zatímco o to, abychom neměli žádné vrásky, měli krásné vlasy, tělo bez chloupků a pokožku sametově hebkou, se staráme s péčí mnohdy až přehnanou, o mozek a jeho potřeby zájem příliš nejevíme. Proč také, když ho nikdo kromě lékařů nevidí, a okolí tudíž nemůže obdivovat jeho krásu. Přitom i za to, jak vypadáme a působíme navenek, vděčíme jemu. Dá se říci, že mozek může za všechno dobré, ale bohužel i zlé. Ovšem je v našich silách podpořit ho v tom dobrém a co nejvíce eliminovat to zlé, stačí se o něj správně starat. Zdravý mozek není přemrštěně náročný, nepotřebuje žádné drahé krémy, žádné ještě dražší epilátory a depilátory a podobné prostředky. Stačí ho dobře krmit, protože i mozek mívá hlad, a chránit ho před poškozením, hlavně tím přicházejícím zvnějšku, za které si většinou můžeme sami.


Zase ta zdravá strava

Ano, ta se opakuje všude, u všeho a pořád dokola, tedy i u mozku. Naštěstí stále více lidí už chápe, že zdravá strava a zdravý životní styl nejsou sprostá slova, ale nezbytnost pro co nejlepší fungování celého organismu, tedy logicky i mozku, který všechno řídí a ovládá. Zatímco do svých plechových miláčků lijeme co nejkvalitnější benzin či naftu a promazáváme je těmi nejlepšími oleji, sami do sebe často naházíme jídlo, které se nedá označit ani za ucházející, natož za zdravé. A přitom právě ono je palivem pro náš organismus. Ale nejen strava je důležitá, mozek potřebuje také kyslík. Jistě jste zažili na vlastní kůži, jak vás pobyt ve vydýchané nebo zakouřené místnosti unavil, přestávalo vám to myslet a nemohli jste se soustředit. Stačilo vyjít na vzduch, pořádně se nadýchat, popřípadě udělat pár dřepů – a stav se zlepšil. I proto se ke zdravé stravě doporučuje pohyb, který rozproudí krev, jež pak mnohem lépe mozek okysličuje.


Co rozhodně jíst

V každém případě potraviny bohaté na železo. Jeho nedostatek způsobuje, kromě mnoha jiných zdravotních problémů, špatné zásobování mozku kyslíkem. Někomu se v souvislosti se železem vybaví sběrné suroviny, ale většině lidí především špenát – a právem, skrývá se v něm totiž mnohem více užitečných látek než jen železo. Je bohatý na antioxidanty, které chrání mozkové buňky před poškozením, jsou v něm vitaminy C, ale také například E a K, který snižuje riziko vzniku demence, kyselina listová, hořčík a další minerály. Strava obsahující špenát zlepšuje paměť a usnadňuje učení. Obdobné účinky má i brokolice. Také obsahuje vitamin K přispívající k posílení kognitivních funkcí, značnou dávku kyseliny listové a vitaminu C. Je významným zdrojem hořčíku, minerálu nezbytného pro činnost svalů, srdce a pro přenos nervových vzruchů. A obsahuje cholin, který zlepšuje paměť.


Kombinujte je

Kromě toho, že obě zeleniny, tedy špenát i brokolice, jsou velmi chutné, tak se také vzájemně výborně doplňují, třeba v jednoduchém slaném koláči nebo v zeleninovém salátu, ale i v mnoha dalších pokrmech, do nichž navíc můžete přidat rajčata. Ta nejenže jakémukoliv jídlu dodají skvělou chuť, ještě navíc z nich organismus získá silné antioxidanty zvané lykopeny, které bojují s volnými radikály poškozujícími mozek. Rajčata podporují paměť, ale také tvorbu serotoninu důležitého pro dobrou náladu. Použít můžete také avokádo, které je řazeno mezi super potraviny, hnědou rýži, ořechy (ty jsou zdrojem vitaminu E, podporují průtok krve cévami, čímž efektivně zásobují mozek kyslíkem a zlepšují tak paměť, schopnost učit se a také duševní výkonnost) a další poživatiny, které obsahují kromě jiných látek i biotin. Z takových surovin už se při troše šikovnosti a fantazie dají vytvořit velmi chutná teplá i studená jídla. A také nápoje, především populární smoothie.


Jíte-li maso, jezte ho

Dostatečný příjem bílkovin je pro organismus zásadní, a proto je nesmírně důležité jíst potraviny, které jsou na ně bohaté. Mezi jejich živočišné zdroje patří vejce, mléčné výrobky a především maso, zejména hovězí, kuřecí, játra a další, ale prorostlý bůček bohužel ne. Bílkoviny z živočišných zdrojů jsou lépe vstřebatelné, ale obsahují relativně vysoké množství nasycených tuků a cholesterolu, proto by se to s konzumací nemělo přehánět. Nejen vegetariáni by měli do jídelníčku zařadit rostlinné bílkoviny, to znamená luštěniny – sóju, čočku, hrách, fazole, cizrnu, ale také ořechy, dýňová, slunečnicová nebo sezamová semínka a velmi chutná a variabilní chia semínka, která se dají přidávat skoro do všeho. Maso chuťově i obsahem bílkovin může obstojně nahradit tempeh ze sóji. Rostlinné bílkoviny nabízejí velké množství minerálů, vitaminů a vlákniny a jsou méně kalorické, ale tělo je zpracovává trochu déle, a tak je za optimální příjem živočišných a rostlinných bílkovin považován poměr jedna ku dvěma.


A pamatujte na ryby

Stále jich je na našich talířích proklatě málo, a přitom jsou plné nenasycených mastných kyselin omega-3 a omega 6, které patří k tomu nejzdravějšímu a nejlepšímu, co můžeme organismu poskytnout, především mozku. Vždyť jeho větší část, až 60 %, je tvořena právě omega-3 mastnými kyselinami, které jsou důležité pro zdravou funkci mozku. Vhodné jsou hlavně tučnější, ale pochopitelně i méně tučné mořské ryby – tuňák, losos, makrela, treska, sleď neboli herinek, sardinky a mnohé další. Vyzkoušet můžete i nezvykle a mnohdy strašidelně vyhlížející ryby, jako je ropušnice obecná nebo ďas mořský, výběr je veliký. Většina ryb a mořských plodů se u nás dá pořídit i v podobě filetů, takže nemusíte přemýšlet nad tím, co s velkou rybou budete dělat. Základem ovšem je kupovat vždy čerstvé zboží, což platí o rybích produktech z moří i našich rybníků, řek a potoků.

Text: Anežka Kollmannová, foto: Shutterstock a archiv redakce

Co si pamatovat

Mozek trénujte a cvičte ho, aby byl ve formě, jinak bude docházet k odumírání mozkových spojení, kterých v mozku probíhají miliony. Proto luštěte křížovky a sudoku, hrajte logické hry, řešte hádanky a hlavolamy, čtěte. Můžete si dát za úkol každý den se naučit několik cizích slovíček nebo nazpaměť nějakou básničku či říkanku. Začněte studovat něco, co vás zajímá a zatím jste neměli čas se tomu věnovat. Možností, jak trénovat mozek, je nepřeberné množství, hlavně ho nenechte zlenivět.


Zeptali jsme se za vás
Proč řada lidí odmítá jíst luštěniny a proč bychom je měli konzumovat ve větší míře?

Luštěniny bohužel jsou v naší kuchyni mezi neprávem opomíjenou potravinou. Za většinou odmítnutí jsou nevalné vzpomínky na školní jídelnu a tamější čočku a hrachovou kaši. Dalším důvodem je jejich nadýmavost, kterou lze ale vhodnou úpravou odstranit. Luštěniny bychom měli dostatečně dlouho máčet, protože voda rozpouští nadýmavé látky. Vařit bychom je pak měli v nové vodě a nezakryté pokličkou. Pomohou i bylinky a koření, například saturejka, kurkuma, fenykl, kmín, koriandr a další. A třetím důvodem je neznalost různých druhů luštěnin, které jsou důležitým zdrojem bílkovin, obsahují množství vlákniny a s výjimkou sóji a arašídů mají i málo tuků. Najdeme v nich minerální látky jako vápník, fosfor, draslík a zejména vitaminy skupiny B a do zdravého jídelníčku bychom je měli zařadit alespoň jednou týdně. Nejstravitelnější z luštěnin jsou fazole adzuki a mungo, žlutý hrách a červená čočka.

Odpovídá Šárka Jakešová, DiS., nutriční terapeutka Psychoterapie Anděl

Většina ryb a mořských plodů se u nás dá pořídit i v podobě filetů, takže nemusíte přemýšlet nad tím, co s velkou rybou budete dělat.





Další informace najdete v únorovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět