Proč děti potřebují probiotika

Probiotika by měla být nejenom nedílnou součástí antibiotiky, ale i zdravého jídelníčku. Platí to jak dospělé, tak pro děti. Mohou totiž pomoci při celé řadě zdravotních potíží. Zejména těch zažívacích.

Probiotické mléčné bakterie jsou nepostradatelné pro udržení zdravého zažívání, podporují imunitu a zároveň mají významný ochranný charakter pro celý organismus. Jejich název vychází z řečtiny, „pro bios“ znamená pro život. „Probiotika jsou živé mikroorganismy, které jsou přítomny v tlustém střevě a vytvářejí příznivou střevní mikroflóru. Produkují kyselinu mléčnou, která omezuje hnilobné, tedy škodlivé bakterie,“ popisuje pediatrička MUDr. Kateřina Konopásková a dále pokračuje: „Mezi zdravé bakterie se řadí rody Lactobacillus, Bifidobacterium a Streptococcus. Vylučují totiž látky, které potlačují růst patogenů a tím, že zkvašují cukry právě za vzniku kyseliny mléčné, posunují pH uvnitř střev do kyselé zóny. To následně blokuje růst a množení celé řady nežádoucích mikrobů. Pokud je probiotických bakterií uvnitř střeva dostatečné množství, jedná se o normální zdravou střevní mikroflóru, které se běžně říká střevní eubióza. Pokud ovšem získají převahu právě nežádoucí mikrobi, pak jde o střevní dysbiózu. Ideální je pak v takovém případě co nejrychlejší snaha o nápravu.“ Udržení si vyvážené střevní mikroflóry je proto zcela zásadní pro správné fungování imunitního systému i pro zdravá střeva.


Není jogurt jako jogurt

Již do batolecího jídelníčku by z toho důvodu měly být pravidelně zařazovány potraviny, které právě zdravá probiotika obsahují. Které to jsou? Zejména mezi ně patří zakysané mléčné výrobky, jako jsou bílé jogurty s obsahem živých kultur (v jejich složení na obale hledejte názvy jako Lactobacillus delbrueckii subsp. Bulgaricus nebo Streptococcus thermophilus, jogurtová, kefírová nebo acidofilní mléka, kysané podmáslí nebo třeba sýr cottage. Najdete je však také v některých tvrdých sýrech. Zda mléčný výrobek probiotické kultury opravdu obsahuje, poznáte podle toho, že v jeho složení na obale najdete mlékařskou kulturu. Také některé druhy zeleniny jsou bohaté na probiotika, jako například kysané zelí nebo klasické kvašené okurky, tedy oblíbené rychlokvašky.


Antibiotika doplní probiotika

Nejčastěji jsou probiotika doporučována lékaři při léčbě antibiotiky. Právě tyto léky totiž mohou nepříznivě narušit střevní mikroflóru, když se během jejich léčby může objevit průjem. Tím právě antibiotika připravují zažívací trakt i o prospěšné bakterie. Ty je pak třeba co nejrychleji doplnit a povolat na pomoc probiotika, která se postarají o obnovení narušené střevní mikroflóry a osídlí střevní stěnu opět prospěšnými bakteriemi. Včas nasazená probiotika navíc dokáží průjmu v celé řadě případů předejít nebo ho alespoň zmírnit. Proto na to zejména u dětí při antibiotické léčbě pamatujte a naordinujte jim probiotika v podobě doplňků stravy. „Probiotika by se ale neměla užívat společně s antibiotiky najednou. Mnohem vhodnější je podávat probiotika mezi jednotlivými denními dávkami antibiotik. Doplňková léčba probiotiky by vždy měla pokračovat ještě i po dobrání antibiotik, ideálně alespoň sedm až deset dní,“ radí MUDr. Kateřina Konopásková. Nejvhodnější forma podání probiotik je v tomto případě pomocí kapslí. Ty se totiž uvolňují až ve střevech, a jsou tím pádem mnohem účinnější, protože se probiotické bakterie skutečně dostanou tam, kde jich je nejvíce potřeba. Menším dětem je však vhodnější podávat probiotické kapky, které obvykle lépe přijímají vzhledem k jejich konzistenci i příjemné chuti.


Kdy ještě pomáhají

Důležitá jsou však probiotika zejména u dětí, které trpí průjmovým onemocněním. Právě probiotické kultury mohou průběh nemoci pomoci významně zmírnit a dětem tak ulevit. „Existuje mnoho studií, které se věnují vlivu probiotik na léčbu průjmů u dětí. Nejčastějším původcem u malých dětí bývají rotavirové infekce. Je popsán jejich vliv na vzestup specifického IgA proti rotavirům, zkracují délku trvání průjmu, snižují incidenci a také délku trvání zvracení. Některé metaanalýzy potvrdily, že podávání probiotik dětem v průběhu průjmových onemocnění vedlo ke zkrácení doby trvání průjmu průměrně o jeden den, pokud byl sledován přímo vliv na trvání rotavirových průjmů, jednalo se o zkrácení o dva dny, kratší bylo také období nutné hospitalizace v nemocnici. Jiné studie naopak tento fakt vyvracejí. Vzhledem ke všem jejich pozitivním funkcím je však podávání probiotik v době akutního onemocnění jistě vhodné,“ říká dětská lékařka MUDr. Konopásková.


Podpoří imunitu

Probiotika jsou všeobecně vhodná pro podporu správného fungování imunitního systému, zlepšují příjem a využití živin, podporují vstřebávání vápníku do kostí. U dětí se doporučují také při nejrůznějších zažívacích problémech, bolestech bříška, nadýmání, problémech s pravidelným vyprazdňováním, při zácpě nebo některých druzích alergií. Jejich pravidelné zařazení do jídelníčku se doporučuje i při atopickém ekzému, jehož projevy právě probiotika mohou v řadě případů pomoci postupem času zlepšit. Vhodné je jejich užívání u dětí také v období, kdy panuje zvýšené riziko různých viróz a chřipek, poněvadž významně přispívají k posílení imunity. Využívají se také ke zklidnění zažívání při nesnášenlivosti mléčného cukru, tedy laktózy. Probiotika se doporučuje do jídelníčku intenzivněji zařadit třeba i krátce před nástupem dětí do školky, školy nebo družiny. Ve větším dětském kolektivu na ně totiž začne najednou působit mnohem více vlivů z okolí, navíc mohou být ve stresu z nově vzniklé životní situace, které se musí rychle přizpůsobit, což může do určité míry také oslabovat jejich imunitu. Děti pak bývají častěji unavené, zvyšuje se jejich nemocnost – a právě probiotika mohou jejich organismu adaptaci na nové prostředí výrazně ulehčit. Tím, že podporují obranyschopnost organismu, pomáhají nemocem alespoň částečně předejít, případně se s nimi lépe a rychleji vyrovnat. Spolu s probiotiky je třeba také dbát na celoroční posilování imunitního systému v podobě častého pobytu venku na čerstvém vzduchu, který je pro děti velmi prospěšný.


Text: Jana Pištěková, foto: Shutterstock a archiv redakce

Prebiotika nejsou probiotika

Ještě stále existuje řada lidí, kteří si myslí, že jde o jedno a totéž a že za záměnou jediného písmenka je pouhý překlep. Jenže tomu tak ve skutečně není. Zatímco probiotika jsou blahodárné mléčné bakterie, prebiotika je nestravitelná složka potravy – zdraví prospěšná vláknina patřící mezi oligosacharidy. Je to jakási živná půda právě pro probiotika, která podporuje jejich účinky v lidském organismu a vytváří jim pro to lepší podmínky. Mezi prebiotika patří například vláknina v obilovinách, v ovoci, třeba v jablkách, banánech nebo meruňkách, zelenině, například v čekance, česneku nebo pórku, najdete je ale třeba i luštěninách, zejména ve fazolích, obsahuje je také mateřské mléko. Zlepšují činnost střev a tím i trávení potravy, podporují správné složení střevní mikroflóry, napomáhají předcházet zácpě a jsou rovněž prevencí nádorů tlustého střeva a konečníku. Ještě lepších účinků se dosáhne spojením probiotik a prebiotik. V takovém případě se jedná o synbiotika. Jednoduše si je můžete připravit sami doma, není to vůbec nic složitého. Například v podobě bílého jogurtu s mléčnými bakteriemi, který zároveň doplníte třeba banánem nebo strouhaným jablkem i se slupkou.


Zeptali jsme se za vás
V našich lékárnách je poměrně široká nabídka různých přípravků s obsahem probiotik. Jak se při jejich nákupu správně zorientovat a vybrat ten skutečně kvalitní?

Je určitě dobré si před nákupem probiotik vždy zkontrolovat, jaké je množství bakterií v jedné kapsli. Aby se totiž projevil léčebný efekt, denní dávka pro děti by měla být 5–10 miliard živých bakterií. Počty bývají označeny v mezinárodních jednotkách CFU, což jsou jednotky tvořící kolonie životaschopných bakterií. Doporučuje se také sledovat a dodržovat dobu trvanlivosti, protože bakterie i přesto, že jsou uchovávány za doporučené teploty, časem umírají a jejich obsah tak samozřejmě klesá a snižuje se jejich účinnost.

Odpovídá MUDr. Kateřina Konopásková, dětská lékařka, Opatovská pediatrie Praha



Více informací naleznete v květnovém vydání časopisu Zdraví.
 Zpět