Pečujete správně o své klouby?

Jedinců, kteří by si alespoň někdy v životě nepostěžovali na bolest kostí a především kloubů, zřejmě mnoho není. Nelze se divit, když jich v těle máme tolik, to se pak vždycky aspoň jedna problematická kostička či kloub najde.

Existují stvoření, u nichž bychom jakýkoliv náznak kostry hledali marně, například u améby neboli měňavky, která díky tomu může libovolně měnit tvar. Ale to je asi také jediná výhoda, je-li to výhoda, která pro ni z toho plyne. Snad ještě fakt, že ji nemohou bolet kosti a klouby. My lidé můžeme měnit akorát tak názory, což mnozí v životě často dělají, a musíme se smířit s tím, že nás klouby a kosti, někoho více a jiného méně, občas bolí a trápí.


Kosti a kostičky

Jednou z velmi oblíbených učebních pomůcek při hodinách biologie bývala kostra, takový ten kostlivec na podstavci. Mnohem méně populární pak bylo to, že se žáci museli učit, jak se která kost jmenuje a k čemu slouží. Udělejme si stručné opakování. Lidská kostra, která tvoří zhruba 14 procent tělesné hmotnosti, je definována jako soubor kostí, které dohromady vytvářejí pevnou, ale pohyblivou oporu těla, na niž se upínají svaly. Kostra má své vlastní cévy a nervy a chrání některé klíčové orgány těla. U dospělého člověka většinou napočítáme 206 nebo 207 kostí a kostiček, nicméně toto číslo je individuální a může jich být víc i míň, záleží to například na dědičných predispozicích a také na věku. Novorozenec má zhruba 270 kostí, což je číslo, které se po narození ještě po nějakou dobu zvyšuje, aby pak u adolescentů počet kostí strmě klesal, protože řada z nich srůstá.


Velké, malé i nejmenší

Takové jsou klouby, kterých máme v těle přes sto a rozdělit je lze do čtyř druhů. Ramenní a kyčelní patří mezi klouby kulové a umožňují pohyby v mnoha směrech. Pohyb v jednom směru mají na starosti klouby válcové, mezi něž patří kolenní a loketní. Pevná spojení se nacházejí v lebce a pánvi a jsou minimálně pohyblivá. Mezi obratli jsou otáčivé klouby, díky nimž se můžeme předklánět, zaklánět, otáčet a vůbec dělat řadu pohybů. Klouby můžeme dělit také podle počtu kostí v nich spojených, podle tvaru styčných ploch, podle počtu os, okolo nichž se realizuje pohyb a tak dále a tak podobně. To jsou ovšem znalosti, které, pokud nejsme lékaři či fyzioterapeuti nebo nemáme podobnou profesi, nepotřebujeme. K tomu, aby klouby správně fungovaly a pohybovaly se tak, jak mají, kosti se nelámaly a nedřely o sebe a aby zbytečně netrpěla chrupavka, potřebují trochu naší péče.


Čím dříve, tím lépe

S péčí o pohybový aparát bychom měli začít co nejdříve, ale na druhou stranu nikdy není pozdě. Čím později ale začneme, tím je to pak složitější a často méně účinné. Bolest kloubů, pokud se nejedná o takovou, kterou si způsobíme například zvýšenou fyzickou zátěží, může upozorňovat na závažnější kloubní onemocnění, jako je osteoartróza nebo revmatoidní artritida. Zatímco artritidu mají na svědomí především genetické dispozice, artrózu způsobuje opotřebovávání pojivové tkáně, tedy chrupavky. Jejím základem je kolagen, který si tělo sice dokáže vytvářet samo, ale postupem času tato schopnost slábne a chrupavka ztrácí pružnost. Proto je důležité organismu trochu pomoci a problémy s nedostatkem kolagenu a tím pádem i s klouby co nejvíce oddálit nebo vůbec takový stav nedopustit.


Proč právě kolagen

Aby klouby, které po celý život dnes a denně namáháme, mohly regenerovat, potřebují dostatek této bílkoviny, která je pro ně nejdůležitější stavební látkou, ovšem nejen pro ně, ale například i pro pokožku. S přibývajícím věkem schopnost organismu vytvářet si kolagen klesá, proto potřebuje, abychom ho doplňovali z externích zdrojů. To konkrétně znamená ze stravy, která obsahuje kromě jiného želatinu, k nejchutnějším možnostem pro nejednoho z nás patří například silný vývar z kostí hovězích, krůtích či kuřecích, ale i řada dalších potravin, které by měly být součástí zdravého a pestrého jídelníčku. Ten totiž patří k základním předpokladům péče nejen o pohybový aparát. Z nich získáme také řadu vitaminů, minerálů a stopových prvků, které tvorbě kolagenu napomáhají.


Pestrá a vyvážená strava

Snažit se dodržovat zdravý životní styl (pochopitelně není nutné to s ním hystericky přehánět) se vyplatí, a to nejen kvůli kloubům, ale i pro dobrou kondici celého organismu. Do jídelníčku zařaďte potraviny, které obsahují dostatek minerálů, vitaminů a kvalitních bílkovin. Chybět by neměly vitaminy C, D, A a E, vitaminy skupiny B ani možná méně známý vitamin K2, který je důležitý pro správnou stavbu kostí. Kloubům významně prospívají omega-3 nenasycené mastné kyseliny, což jsou přírodní a pro tělo nepostradatelné látky, které se spolu s dalšími podílejí na struktuře a funkci membrán a nervové tkáně a pro organismus představují významný zdroj energie. Přirozenou cestou je nejsnáze získáme z ryb – z lososa, makrely, sledě či pstruha, ale také z vlašských ořechů, řepky, sóji, slunečnicových semen a olejů a z řady dalších. Nesmíme zapomínat ani na přiměřený příjem stopových prvků, jako jsou mangan, měď, železo, zinek, síra a další. Připomínat vápník snad ani není nutné.


Magnesium čili hořčík

Jeho dostatek je důležitý pro vstřebávání vápníku, fosforu, sodíku, draslíku a vitaminu C. Hořčík získáme například z banánů, ořechů, mandlí, luštěnin, datlí, fíků, ovesných vloček, semen, výrobků z celozrnné mouky, bulguru, některých ryb a z řady dalších potravin včetně hořké čokolády, takže můžeme i trochu mlsat. Další možností jsou pochopitelně doplňky stravy s obsahem hořčíku. Tento prvek patří k nejdůležitějším v našem těle a podílí se zhruba na třech stovkách reakcí v organismu.


Nečekejte na problémy

Mnohem lepší je věnovat patřičnou péči prevenci, k níž patří pravidelný pohyb. Přiměřená, nikoliv přehnaná a pouze nárazová aktivní zátěž pomáhá udržet normální metabolismus a funkci kloubních chrupavek. Proto by pohyb měl být nedílnou součástí našeho života. Posunování myši po stole a poposedávání na židli u počítače se ovšem za pohyb rozhodně nepovažuje. Mezi nejčastěji doporučované tělesné aktivity patří jízda na kole či rotopedu, plavání, cvičení ve vodě a především chůze. Pravidelný pohyb zajišťuje přirozené promazávání a výživu kloubů, udržuje svaly kolem nich silné a tím je chrání při nadměrné zátěži. Nepřestávejte se tedy přiměřeně hýbat ani tehdy, když vás klouby pobolívají. Hlídejte si tělesnou hmotnost, protože každý kilogram, který vláčíme navíc, zbytečně zatěžuje nejen klouby, ale celý organismus. Proto bychom se měli snažit nepřibírat, a když už se to stane, tak se pokusit, abychom se kilogramů navíc rychle zbavili. To se snadno řekne, ale hůř udělá, obzvlášť když někdo nepatří ke šťastlivcům, kteří mají štíhlost v genech a mohou jíst a lenošit, jak chtějí, a stejně nepřiberou. Ovšem s prosbou o pomoc se lze obrátit na odborníky, lékaře, dietology a další, například zkušené bylinkáře.


Text: Anežka Kollmanová, foto: Shutterstock a archiv redakce

Vyzkoušejte exotiku

Kurkuma je bylina, kterou v Indii už celá staletí pro její protizánětlivé účinky využívají k léčbě artritidy. Do popředí zájmu se v poslední době dostala i u nás. Kromě zmíněných protizánětlivých účinků má pozitivní vliv také na imunitu a její výhodou je, že naopak nemá negativní účinky na trávicí trakt. Zejména starším lidem přináší úlevu při obtížích s ranním rozhýbáním pohybového ústrojí. Účinnou složkou kurkumy je kurkumin, který má typickou žlutou barvu, a proto je používán také jako barvivo do některých potravin.


Vybírejte uvážlivě

Doplňků stravy na kosti a klouby existuje tolik, že se snad ani nedají spočítat. Dnes a denně jsme bombardováni reklamami tvrdícími, že jedině ten a ten přípravek je tak účinný, že nás zbaví jakýchkoliv problémů s klouby a nebudeme vědět, jak to vypadá, když bolí a pořádně nefungují. Kdyby to byla pravda, všichni bychom bez ohledu na věk běhali a skotačili jako hříbata nebo jiní čilí tvorové. Ale pravda to není, bolesti kloubů způsobené především osteoartrózou postihují až 80 procent padesátníků a 90 procent sedmdesátníků, ale stále častěji trápí i mnohem mladší lidi. Proto při výběru doplňků stravy pro výživu kloubů, kostí a svalů buďte obezřetní, prostudujte si složení a popřípadě se podívejte také na recenze uživatelů, ať zbytečně nevyhazujete nemalé peníze za něco, co vám nepomůže.


Přiměřená, nikoliv přehnaná a pouze nárazová aktivní zátěž pomáhá udržet normální metabolismus a funkci kloubních chrupavek.



Zeptali jsme se za vás
Když se ochladí, lidé si často stěžují na bolest kloubů. Dokáží klouby předpovídat počasí?

To je doposud vědecky nevyřešená otázka. Z povídání babičky či dědečka, ale i z vyjádření mnoha pacientů lze ovšem říci, že počasí vliv na bolestivost kloubu má. Z mého pozorování však vede k rozvoji zhoršení bolestivosti kolen či ramen spíše změna počasí samotná. Dalo by se to vysvětlit změnou tlaku, například před bouřkou. Změna tlaku vzduchu způsobí i změnu tlaku v kloubu, změní se prokrvení v okolí kloubu a tím se projeví bolestivost nebo daný kloub oteče. Stejný efekt pak způsobí i ochlazení vzduchu. Vědecké výzkumy ale tyto teorie potvrzují i vyvracejí, takže na jednoznačnou odpověď si asi ještě budeme muset počkat.

Odpovídá ortoped MUDr. Róbert Pituch.




Další informace najdete v únorovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět