Paleodieta

Měli by být pralidé naším vzorem v jídle?

Stravovat se jako v době kamenné? Téměř neuskutečnitelné, žijeme jinak. Zpravidla nelovíme zvěř a nekonzumuje její čerstvé maso, jen málokdo dokáže vydržet jen o semínkách a vodě z potůčku. A také se mnohem méně nadřeme. Pravěký člověk porážel půl metru široký dub primitivní sekerou zhruba pět hodin a namletí denní porce mouky pro rodinu mu prý trvalo hodin téměř šest. A nakonec vlastně ani nevíme, jako moc byl jeho život zdravý nebo ne. Průměrná délka života byla totiž třicet let a dospělosti se dožilo jen 65 procent dětí. Pokud jsme vás ani těmito fakty od paleodiety neodradili a chcete si ji vyzkoušet v její moderní podobě, pomůžeme vám.


Hlavně bílkoviny

Jak už sám životní styl našich předků z období paleolitu napovídá, pravěká dieta je založena na vysokém příjmu bílkovin, zejména tučného masa a ryb. Ty lze doplnit ovocem a zeleninou bohatou na vlákninu. Maso i zeleninu bychom navíc měli jíst syrové, a to pouze jednou či dvakrát denně. A protože pravěký člověk nenacházel jídlo každý den, i my bychom měli občas hladovět. Propagátoři tvrdé paleodiety tvrdí, že takový život máme zakódovaný a že i přes změnu životního stylu a vývoj civilizace se naše tělo ještě nestačilo přeprogramovat. Jak dalece mají pravdu, si netroufáme hodnotit. Můžeme však souhlasit s tím, že současný životní styl a průmyslově zpracovaná strava nám příliš neprospívají a mají svůj díl na rozvoji civilizačních chorob.


Pravěká dieta v moderním pojetí

Návodů na paleodietu je několik, ty přijatelné mluví o jakési její adaptaci na moderní dobu. Přesto v ní ale vévodí tuky, které tvoří 50 až 60 procent energetického příjmu. Paleodieta svým charakterem zapadá do diet, které jsou postaveny na ketóze, tj. stravování s výrazně omezeným množstvím sacharidů. V nejstarším paleolitu se lidé živili výhradně sběrem a lovem. Nic nepěstovali, prostě jen sbírali, co jim příroda nadělila. Naučili se, které rostliny jsou jedlé, že mohou jíst vejce ptáků, a pokud chtěli něco sladkého, nasbírali si včelí med. Alfou a omegou paleodiety je tedy vyloučení všech průmyslově zpracovaných potravin, polotovarů, ale také obilovin, mléčných výrobků, rýže, luštěnin a rostlinných tuků. Někteří paleodietáři jsou ještě konkrétnější a zakazují obecně mléko, protože pravěký člověk nedokázal trávit laktózu. Také tvrdí, že nemáme jíst veškeré pečivo, a dokonce ani sůl.


Se solí je to na pováženou!

Potřebujeme ji k životu a lze předpokládat, že ji potřebovali i jeskynní lidé a čerpali ji například z minerálních pramenů. Zcela logicky jsou pak v paleodietě zakázány káva, čaj a alkohol. Můžete se ale setkat i s různými dalšími verzemi paleodiety. Autoimunitní je určena pro lidi s autoimunitním onemocněním a vylučuje navíc brambory, vejce, papriku či ořechy. Laktózová paleodieta naopak povoluje mléčné výrobky, avšak pouze ty s vysokým obsahem tuku. Mělo by jít o kvalitní produkty z mléka krav, ovcí či koz z volného chovu. V receptech sladkého typu diety nechybějí ani dezerty, avšak lze používat pouze přírodní sladidla, jako je med či javorový sirup. A setkat se můžete i se škrobovou formou paleodiety, která je založena na myšlence, že ve stravě by měly být zastoupeny složky živočišné a rostlinné stejnou měrou. Povoleny jsou tedy tzv. bezpečné škroby, které jsou podle ní nezbytné k zajištění energetické potřeby člověka. Patří k nim brambory a rýže.


Opatrnost je na místě

Pojďme si to tedy shrnout. Paleodieta své výhody jistě má. Budeme jíst více zeleniny a ovoce a mít dost vlákniny, získáme bílkoviny z masa, pozitivně ovlivníme hladinu krevního cukru a potraviny, které budeme jíst, budou nesporně velmi kvalitní. Na druhou stranu dostat se k čerstvému masu a chemicky neošetřeným plodinám není vůbec jednoduché ani levné. Pokud zvolíte typ bez mléčných výrobků, riskujete nedostatek vápníku v těle. Pojídání příliš tučného masa je ve spojení se sedavým způsobem života nebezpečné – zvyšuje cholesterol a následně způsobuje srdečně-cévní choroby. A jestliže se v této chvíli chystáte namítnout, že pravěký člověk to jedl a žádné problémy neměl, hned vás zastavíme. Obyvatel paleolitu byl totiž pořád v pohybu – neseděl v kanceláři na židli a večer doma u televize. A navíc žil, jak už jsme zmínili na začátku, krátce. Kdo ví, zda by také netrpěl našimi chorobami, kdyby se dožil takového věku jako my. Jako velký problém vidíme konzumaci potravin, zejména masa, v syrovém stavu. Na rozdíl od pračlověka nebudeme maso jíst hned poté, co bylo zvíře skoleno. Tepelná úprava jídla je z důvodu hygieny a prevence infekce a mikrobů nutností. Nejsme také úplně přesvědčeni o tom, že se od pravěku naše geneticky dané stravovací dispozice nezměnily. Pokud se zeptáte lékařů, řeknou vám, že složení trávicích enzymů je jiné a strava pravěkých lidí je pro našince jen těžce stravitelná či dokonce nestravitelná a může vést k trávicím či střevním potížím či dokonce k onemocnění. Buďte tedy opatrní.


Text: Irena Bečvářová, foto: Shutterstock a archiv redakce

Zeptali jsme se za vás
Skutečně nám prospěje jíst jako lidé v pravěku?

Rozdíl mezi současností a paleolitem je zásadní. Lidé se tehdy dožívali v průměru třiceti let, dnes je to v České republice více 79 let. Netrpěli nemocemi, které nám přinesla civilizace – neměli například aterosklerózu, i když konzumovali vysoké množství cholesterolu. Možná by ji ale také dostali, kdyby se dožili takového věku jako my. Ve starší době kamenné lidé jedli, jen když měli co. Když skolili zvěř, jedli ji třeba čtyři dny a pak zase měli jen semínka. Také tvrdě pracovali a byli neustále pohybu. Pokud ale zastánci paleodiety tvrdí, že naši předci nejedli žádnou sůl, cukry ani tuky, a proto je nutné zcela je vynechat, nesouhlasím. Sůl určitě nějak získávali – například z minerálních pramenů. Potili se stejně jako my, sůl k životu potřebovali stejně, jako ji potřebujeme my. Tuky získávali rovnou ze semínek, ořechů apod. A cukry zase například ze včelího medu a ovoce. Díky tomu, že jedli všechnu zeleninu i ovoce se slupkou, měli také hodně vlákniny. Rovněž nemohu doporučovat, abychom dnes jedli jen syrové maso. Pračlověk z doby paleolitu neřešil hygienu ani nějaké zažívací problémy, jako jsou třeba průjmy. Navíc syrové maso jedl hned poté, co ho ulovil, tedy absolutně čerstvé. My máme takovou možnost opravdu jen zřídkakdy, takže si dopřejeme maximálně a jen občas tatarský biftek. Pro člověka ze současné doby je velmi obtížné dietu z doby kamenné dodržovat. Zdaleka ne všichni mají k dispozici čerstvou zeleninu a ovoce z vlastní zahrádky. A všechno, co je ošetřované chemikáliemi, aby to dlouho vydrželo a vypadalo hezky, nelze považovat za čerstvé, tedy to není strava, která by se přibližovala tomu, co jedl člověk v paleolitu. Své výhody však strava pračlověka určitě měla. Spočívaly především v konzumaci vysokého množství vlákniny. Strava neobsahovala žádné konzervanty a barviva. Protože jeho energetický výdej byl pravděpodobně extrémně vysoký, nemusel řešit vysokou konzumaci tuků, které mu sloužily jako snadný zdroj energie. Toto si však my při sedavém kancelářském způsobu života nemůžeme dovolit.

Odpovídá MUDr. Taťána Staňková, Centrum pro poruchy metabolismu a výživy, Poliklinika na Národní Praha


Co jíst, aby to vypadalo pravěce

Snídaně:
Koktejl z acidofilního mléka rozmixovaného s menším banánem, trochou špenátu a sušenou gojou (kustovnicí)
Míchaná vejce připravená na olivovém oleji
Ovocný salát s jahodami, borůvkami, ořechy a semínky

Svačiny:
Mrkev
Okurka
Hrst ořechů
Malý zeleninový salát
Jablko nebo jiné sezonní ovoce
Zakysaná smetana s borůvkami

Obědy:
Brokolicová polévka, grilovaný losos se zeleninovým salátem
Zapečená cuketa s mletým hovězím masem s jogurtovým dresinkem
Mrkvová polévka, plátek vepřového masa a zeleninový salát
Špenátová polévka, pečený candát s mrkví
Vepřová panenka se zeleninovým salátem

Večeře:
Pečený králík na rozmarýnu s houbovým přelivem
Špenátová omeleta s kuřecími kousky
Kuřecí nudličky se žampiony
Omeleta s houbami
Brokolice s vařeným bramborem


4 rady pro správnou paleodietu

1. Základem stravy je maso, zejména hovězí, a nemusí být libové. Ryby by neměly pocházet z rybích farem. Vejce bychom měli jíst jedině od slepic, které jsou chovány volně a krmené trávou.

2. Tuky jsou důležité, rostlinné oleje a tuky však do tohoto jídelníčku nepatří. Doporučováno je vepřové sádlo, propuštěné máslo a povolen je olivový nebo kokosový olej.

3. Na obiloviny zapomeňme. Pšenice, žito, oves, ječmen a také těstoviny a pečivo do paleodiety nepatří – obsahují lepek a mnoho sacharidů.

4. Polotovary nesmíme, jezme jen to, co bychom mohli jíst v běžné přírodě. Všechno s obsahem konzervantů či umělých přísad např. pro prodloužení trvanlivosti je zapovězeno.



Další informace najdete v říjnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět