Výlet za památkami i za vínem

Sluncem milovaná Pálava je ideálním místem na podzimní výlet. Jen pozor na burčák! Nevyplatí se ho vozit domů ani v autě, ani v krvi!

Nádherná příroda, krásné památky, nekonečné vinice, pohostinní lidé a také skvělé víno – to je jen ochutnávka z našeho výletu na Pálavu. Na místo, které představuje unikátní krajinný komplex Pavlovských vrchů a údolní nivy řeky Dyje a zároveň je nejdéle osídlenou oblastí v českých zemích. A jako by to nestačilo, tato unikátní chráněná krajinná oblast se nachází i v nejteplejší a nejsušší oblasti u nás – mnozí ji právem přirovnávají ke Středomoří.


Máte rádi víno?

Tak to jste zde správně. Specialitou Pálavy je vinařská turistika. Prochází tudy hned několik naučných vinařských stezek a cyklostezek. Proto i vyznavači zdravého životního stylu mají jedinečnou možnost spojit pohyb v krásné přírodě s poznáváním historie i místního vína. Jeho degustace je zcela dobrovolná, ale neznám nikoho, kromě dětí a řidičů, kdo by odolal. Pro ty méně zdatné, jako jsem já, a také pro ty, kteří chtějí toho stihnout více, doporučuji asi dvacetikilometrovou naučnou stezku Mikulov, která seznamuje návštěvníky s vinařskou historií kraje pod Pálavou. Stezku lze absolvovat pěšky, na kole nebo autem. Začíná na parkovišti pod náměstím v Mikulově. Pak radím zabočit na Mikulovský zámek. Jde o jeden z nejmalebnějších moravských zámků, jehož silueta je v krajině Pálavy viditelná už zdaleka. V jeho zdech pobývala řada známých osobností, mezi jinými i císař Napoleon. Můžete si tam prohlédnout expozice a dál pokračovat ven z města směrem k vinařským obcím ležícím pod Pálavou. Dorazíte do Bavor a polní cestou pak do Perné. Stezka vede dál přes Horní Věstonice do Dolních Věstonic (nevynechte archeologickou expozici). Budete-li po stezce pokračovat, dostanete se až do Pavlova, jedné z nejzachovalejších vinařských obcí. Pak už následuje Klentnice, odkud se můžete vrátit do Mikulova.

Z rozcestí na rozcestí aneb Hurá na Dívčí hrady a Děvín

I druhá část našeho výletu nás vede do Klentnice. Právě odtud se vydáváme po silnici vedoucí do Pavlova, ale na rozcestí Perná odbočíme doleva. Cesta zde stoupá, ale není to nic náročného, obzvlášť když po chvilce narazíte na vyhlídkové místo, kde si můžete odpočinout. Navíc pak chvíli klesáme na další rozcestí (Nad Soutěskou), odkud vede celkem pohodlná cesta k rozcestí Dívčí hrady. Zde zjišťujeme, že stačí najít už jen jedno rozcestí a dostaneme se k nejromantičtější zřícenině hradu, kterou lze na Moravě spatřit. Nebojte se, že vás ta četná rozcestí zmatou, jsou velice dobře značená a vlastně zjednodušují pohyb v terénu, který je doslova prošpikován turistickými stezkami. I když jsme zprvu nevěřili, že výstup na hrad zvládneme, stalo se. Tento plíce i svaly zatěžující výstup byl bohatě odměněn. Z Dívčích hradů se sice dochovaly jen silné zdi a s polozasypané sklepy, ale z otvorů po oknech a po střílnách je neuvěřitelný výhled na Pavlov a Novomlýnskou nádrž, z druhé strany na Dolní Věstonice. Po krátkém odpočinku se vracíme k odbočce na Dívčí hrady, kde pokračujeme k našemu cíli – k nejvyššímu vrcholu Pavlovských vrchů. Říká se, že Děvín je nejkrásnějším místem Pálavy, a nelze než souhlasit. Z vrcholu se nabízí nádherné výhledy na velkou část jižní Moravy a Dolního Rakouska a okouzlí vás i místní příroda. Na bílé vápencové skály, šťavnaté dubové a habrové lesy nebo ne zcela běžné skalní a stepní louky, které jako by sem přenesli z Řecka, dlouho nezapomenete. Ani já nezapomněla, a to i navzdory dlouhé večerní degustaci v překrásném habánském sklípku.

Text: Ivana Dulková, foto: Shutterstock a archiv redakce

Co jsem si zapsala?

• Že oblast zvanou Pálava tvoří nejenom rozlehlá úrodná pole a vinice, ale také zářivé vápencové skály a podivuhodné skalní stepi.
• Že právě z tohoto místa pocházejí nálezy pravěkých tábořišť lovců mamutů, korunované proslulým nálezem keramické sošky Věstonické Venuše.
• Že se Pálava stala v roce 2003 součástí biosférické rezervace UNESCO Dolní Morava.
• Že symbolem chráněné krajinné oblasti Pálava se stal dub šípák. Tyto dřeviny mají rády místní slunné stráně a mělkou kamenitou půdu. Rostou-li o samotě, vytvářejí atraktivní a bizarní tvary, kterých si určitě všimnete.
• Že při severní hranici Pálavy, na návrší nad Horní nádrží vodního díla Nové Mlýny, se dochovala další významná historická lokalita, a to římský vojenský tábor z druhého století našeho letopočtu.

















Další informace najdete v záříjovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět