Osteoporóza

Co dělat, když tuto vám nemoc diagnostikují, a jak ji léčit? Jde to vůbec?

„Když mi bylo pětapadesát let, dvakrát jsem si zlomila ruku v zápěstí a taky jsem začala mít kulatá záda. Po několika vyšetřeních se zjistilo, že příčinou je úbytek kostní hmoty, tedy řídnutí kostí,“ vzpomíná paní Lena. Osteoporóza může být odhalena i při rentgenovém vyšetření, kdy může být velmi zřetelně vidět řídnutí kostí. Po třicátém věku života kostní hmoty ubývá zcela přirozeně, k rychlejšímu úbytku pak dochází nevhodným životním stylem. „Častěji se toto onemocnění týká žen, ale přibližně po 75. roce se rozdíl mezi pohlavími stírá,“ vysvětluje MUDr. Irena Sobotková z Lékařského domu v Praze.


Příčiny onemocnění

Mezi nejčastější příčiny patří úbytek pohlavních hormonů u žen i mužů, nedostatek vitaminu D a vápníku, malá tělesná aktivita, kouření a zvýšený příjem alkoholu. Rizikovým faktorem je i nízká tělesná hmotnost. „Osteoporóza provází některá celková onemocnění, například štítné žlázy, cukrovku nebo revmatické choroby. Častěji se také vyskytuje například u léčby kortikoidy. Na nemoci se podílejí také dědičné faktory, podle některých zdrojů až v 85 procentech,“ říká lékařka. Pokud jde o věk, kostní hmoty začne ubývat ve věku třiceti let, přičemž ženské kosti jsou menší a křehčí, proto se u nich osteoporóza vyvíjí daleko častěji než u mužů. „Výrazný úbytek nastává v době, kdy ženy přestanou menstruovat. A to proto, že u nich nastává pokles estrogenu. Nicméně některé již zmíněné faktory mohou toto onemocnění urychlit a nemoc může propuknout i mladším věku,“ dodává dr. Sobotková.


Dá se nemoci zabránit?

Prevenci v případě menopauzy z velké části zajišťuje hormonální léčba. „Pro syntézu vitaminu D je nutný pobyt na slunečním světle, proto je rizikové zvláště zimní období, kdy je potřeba dbát na jeho dostatečný příjem ve formě stravy, zejména ryb a vajec, případně potravinových doplňků. Riziko osteoporózy je významně sníženo, pokud máte pravidelný pohyb jakéhokoli druhu, prospěšné jsou například svižné procházky. Pravidelnou fyzickou aktivitou můžete docílit nárůstu kostní hmoty až o deset procent. Když člověk namáhá svaly, napíná tím i šlachy, které jsou připojeny ke kostem, takže jakmile se tělo hýbe, kost je stimulovaná a vyvíjí se. Samozřejmé je omezení kouření – u kuřáků je výskyt osteoporózy významně vyšší než u zbytku populace. Snižte také příjem alkoholu a rovněž potravin se zvýšeným obsahem fosfátů, které brání vstřebávání vápníku, například colové nápoje či uzeniny,“ radí dr. Sobotková. Naneštěstí ale nelze této nemoci zcela možné zabránit. A ani lékaři nedovedou osteoporózu včas odhalit a pacienti jsou ohroženi vznikem patologických zlomenin páteře či končetin. „Proto je u pacientů s více rizikovými faktory, žen po padesátce či kuřaček, lidí s výskytem nemoci či častými zlomeninami vhodné preventivní vyšetření hustoty kostí (takzvaná denzitometrie), a to v pravidelných intervalech,“ říká lékařka.


Jak se dá nemoc léčit

V okamžiku, kdy se dozvíte, že vám kosti řídnou, a máte tedy osteoporózu, je načase začít s léčbou. Ta se odvíjí od věku pacienta, pohlaví a také zdravotního stavu. V první řadě byste měli upravit jídelníček a zaměřit se na dostatečný příjem vápníku a vitaminu D. Podle doporučení lékaře byste pak měli zvolit vhodné cvičení a pohyb. Léčba se různí podle příčiny nemoci. „V případě prokázané osteoporózy už ale nepostačuje příjem vápníku a vitaminu D stravou, je nutné jejich užívání ve formě tablet či kapek. Ve většině případů je pak pacient svěřen do péče specialistů, ambulancí pro osteoporózu, osteocenter či revmatologů, kde se nasadí vhodná léčba. Nejčastěji se pacientům předepisují léky ze skupiny bisfosfonátů. Pokud jde o ženy v menopauze, nemoc může řešit i gynekolog podáním hormonální substituční terapie. U imobilních pacientů je vhodná i rehabilitační léčba s nácvikem možných pohybových aktivit. Pokud je osteoporóza součástí některého celkového onemocnění, pak je léčba specifická se zaměřením na zaléčení daného onemocnění,“ vysvětluje MUDr. Irena Sobotková.


Jen mléko nepomůže

Podle lékařky Ireny Sobotkové patří osteoporóza k onemocněním, před kterými vás stoprocentně neochrání žádné speciální léky ani potraviny. Pokud se tedy domníváte, že když denně vypijete dva litry mléka, nemoc mít nikdy nebudete, musíme vás zklamat. „Nejlepší prevencí je obecně zdravý životní styl, tedy vyvážená strava a pohyb. Riziko nemoci výrazně snížíte, i když jí nejde zabránit zcela. Co se týká konkrétního pohybu, ideální je, abyste dělali takový sport, který vás baví. Běhejte, skákejte, zvedejte činky, jezděte na kole, tančete, pěstujte turistiku nebo choďte na procházky do parku. Prostě se hýbejte,“ radí lékařka. Pokud jde o vápník obsažený v potravinách, který vaše kosti potřebují, nemusíte se zaměřovat „jen“ na mléko. Máte-li tedy nesnášenlivost laktózy a mléko vám vadí, není v tom žádný problém. „Vápník najdete v jiných mléčných výrobcích, v sýrech či jogurtech. Při závažnější intoleranci či alergii na mléko můžete pokrýt potřebu vápníku i jinými potravinami, například ho najdete dost v brokolici, kapustě, fících, mandlích, sóje, lískových oříšcích či vejcích. V případě prokázané osteoporózy je ale nutné přistoupit i k farmakologické léčbě,“ vysvětluje lékařka.


Text: Ivana Ašenbrenerová, foto: Shutterstock a archiv redakce

Pomoci mohou i homeopatika

Pokud chcete vsadit na alternativní léčbu nebo jí doplnit již probíhající léčbu, můžete zkusit homeopatika. Podle autorek knihy Poznáváme homeopatii, kterou vydala Grada, doporučuje se užívat lék Osteocynesine a to dvakrát denně jednu tabletku. Lék je ale bohužel těžko dostupný, můžete ho ale nahradit kombinací léků Calcarea carbonica 9 CH, Calcarea phosphorica 9 CH a Calcarea fluorica 9 CH – jedenkrát denně pět granulí od každého léku. Pokud dojde k nějaké zlomenině, je vhodné tuto trojkombinaci podávat dvakrát denně ve stejné dávce. Pro zrychlení hojení je dobré přidat Arnika 9 CH, který je skvělý nejen pro zlomeniny, ale i pohmožděniny.


Nebojte se nechat si vyšetřit kosti!

Vyšetření kostí je speciální rentgenové vyšetření, které pacienta nezatěžuje. Trvá asi dvacet minut, dávka záření je asi osmkrát nižší než například při rentgenování plic. Při vyšetření ležíte na lůžku, nad kterým jezdí posuvné rameno denzitometru. Ten vám bude měřit kostní denzitu, respektive množství kostního materiálu na kyčli a v oblasti beder. Měření provádí laborantka, popis pak vyhotoví lékař osteopracoviště. K tomuto vyšetření se ještě může přidat QUS (kvantitativní ultrasonometrie), které zjistí nejen množství kostní hmoty, ale také kvalitu a strukturu kostí. Kromě toho existuje ještě QCT (kvantitativní výpočetní tomografie) které hodnotí hustotu v oblasti bederní páteře nebo hlavice kosti stehenní.


Zeptali jsme se za vás

Jaké léky při léčbě pomáhají? A pomáhají také bylinky?

Obecně jsou to léky, které různými mechanismy dokážou omezit úbytek kostní hmoty, a dále léky, které podpoří tvorbu nové. Cílem léčby je snížit riziko zlomenin. Jak už jsem zmínila, je nutné dbát na příjem vápníku a vitaminu D, na kostní metabolismus mají příznivý vliv i některé stopové prvky (zinek, měď), dostatečný příjem bílkovin, rostlinných antioxidantů a hořčíku. Proto můžete zvolit jako doplněk k léčbě i bylinky a další doplňky stravy, které je ve zvýšené míře obsahují, například sezamová a maková semínka, čaj z přesličky rolní a kopřivy dvoudomé, vhodné jsou celerové, mrkvové a citronové šťávy.

MUDr. Irena Sobotková, Lékařský dům Praha 7, www.ld.cz



Další informace najdete v listopadovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět