Herpes – pohroma pro dospělé, ale i pro děti

Když se řekne herpes, většina lidí si pomyslí něco o pohlavně přenosné infekci a o problému nevázaných dospělých. Ve skutečnosti ale tento virus postihuje většinu populace a hrozí i dětem.

Herpetických virů je celá řada (viz box) a nejčastěji se projevuje ten označovaný jako herpes simplex virus 1 – má totiž na svědomí opary na rtech či jinde na obličeji, které řadu lidí postihují opakovaně. Odhaduje se, že se s tímto virem potkalo asi 90 procent české populace. Virus oparu, který je příbuzný například viru neštovic či mononukleózy, může člověka potrápit především při první nákaze. Mohou ji provázet potíže, jako jsou horečka, otoky dásní, bolesti v krku, bolest hlavy a svalů či otoky lymfatických uzlin.


POZOR: I když je herpetický virus nejnakažlivější v okamžiku akutního výskytu, je možné ho chytit i od člověka, který aktuálně příznaky nemá.

Jak léčit opar

Pokud už máte s oparem zkušenost, nejspíš poznáte, že se blíží další akutní fáze. V takovém okamžiku se můžete pokusit předejít erupci příznaků a průběh oparu zmírnit. Může se samozřejmě stát, že preventivní postup nezafunguje a opar přejde z přípravné fáze do stadia puchýřku a následně strupu. Dobrá zpráva je, že i pro tyto fáze léčby nabízejí lékárny některé přípravky, které vám mohou ulevit (protivirové léky penciclovir, dokosanol či hojení urychlující náplasti nebo gely). A ještě lepší zpráva je, že se opary obvykle zahojí během dvou až čtyř týdnů samy, a to bez následků – nezanechávají na obličeji jizvy. Nicméně v některých případech je dobré opary řešit s lékařem: například pokud máte oslabenou imunitu, pokud se opary opakují, příznaky jsou těžké a během dvou týdnů se nezhojí nebo pokud se k potížím přidá bolest očí.

POZOR: Herpetický virus může napadnout nejen oči, ale také tkáň prstů, u ekzematiků může postihnout větší plochy kůže a u osob s oslabenou imunitou další orgány, například míchu a mozek.


Stačí ho mít jednou!

Protože původce oparu zůstává po infekci trvale v těle, pro další propuknutí akutní fáze už není nutný žádný kontakt s infekční osobou. Opar se tak člověku často vyrazí ve chvíli, kdy je tělo nějakým způsobem zatíženo: napadla ho jiná virová infekce, má horečku, zmítají jím hormonální změny (např. související s menstruačním cyklem), je ve stresu nebo vyčerpané, kůže kolem úst je vystavena intenzivnímu slunečnímu svitu či větru a podobně. Více ohroženi jsou také ekzematici. Obecně platí, že pokud chcete infekci předcházet, vždy byste se měli vyhýbat kontaktu s „aktivním“ oparem, nepůjčovat si cizí osobní potřeby a pečlivě si mýt ruce, pokud máte sami opar. Samozřejmostí je neprovozovat s oparem sexuální aktivity, do nichž zapojíte ústa (včetně felace či cunnilingu – i virus HSV-1 se může přenést na pohlavní orgány). Pokud vám opary vyvolávají sluneční paprsky, dbejte na používání opalovacích krémů s maximálním faktorem.

TIP: Po aktivním oparu zvažte i vyhození vlastního zubního kartáčku, v němž nejspíš viry také budou usazeny.


Opary u dětí

Jak jsme předeslali v úvodu, opary nepostihují jen dospělé. Děti se mohou nakazit už v okamžiku narození a pak kdykoli později. Zvláště závažné následky může mít herpetická infekce u novorozenců: u nejmenších může býti fatální. Taková infekce totiž postihne celé tělo, nikoli jen jeho omezenou část. Zvláště nebezpečná je nákaza virem herpetu při porodu během průchodu porodními cestami; k tomu může dojít nejčastěji v případě, že matka virus získala během posledních měsíců těhotenství. Je proto nutné, aby žena konzultovala s gynekologem či porodníkem jakékoli vřídky v genitální oblasti, které se během těhotenství objeví. Lékař také při přípravě k porodu kontroluje děložní čípek, zda léze nejsou na něm. Pokud by se ukázalo, že infekce je přítomna a může ohrozit dítě, lékaři někdy navrhují i provedení císařského řezu. Nijak složité ale není ani nakazit novorozence nebo kojence do půl roku věku. Líbání nebo dotyky rukama od člověka, který virus má, jsou rizikové – v případě, že člověk bere do ruky miminko, je proto nutná zvýšená hygiena.

POZOR: Zvýšeně infekční jsou lidé nejen v případě, že mají aktivní opar – ti by se k dítěti neměli přiblížit vůbec – ale už jeden až dva dny předtím.


U starších riziko není velké

Ale pryč od nejmenších miminek a zdraví ohrožujících stavů. Typicky mívá u dítěte nákaza virem herpetu stejné projevy jako u dospělých: udělá se puchýřek (či puchýřky) přecházející později ve strup. Častěji než u dospělých nákazu může doprovázet teplota. Děti jsou v důsledku neposednosti svých rukou více než dospělí ohroženy komplikací herpetu, která spočívá v přenosu infekce na špičky prstů (tzv. herpetické panaricium). Mají totiž tendenci si strkat prsty do úst, což je v případě oparu rizikové. Je třeba také mít na paměti, že u dětí mladších pěti let se mohou opary vyskytovat i uvnitř úst a může tak dojít k jejich záměně za afty (afty postihují pouze sliznici a nezpůsobují je herpetické viry; jejich příčiny jsou zřejmě komplexní a často jde o souhru více faktorů).

TIP: Pokud chcete dítěti s takovýmto oparem ulevit, určitě zabere zmrzlina nebo studené koktejly. Naopak se vyhněte kyselým potravinám, které opar podráždí.

Zatímco rodiče obvykle nemusí s akutním oparem k lékaři, u dětí je na místě být pečlivější. Především děti, které mají problémy s imunitou (častá nemocnost, ekzém), by měl lékař vidět. Důvodem k návštěvě lékaře jsou i opakované opary. Rovněž je na místě vyhledat odborníka, pokud se vřídek objeví poblíž oka nebo pokud je hodně bolestivý a oteče – to může být příznakem sekundární bakteriální infekce v místě vřídku, což může být problém především u oslabených dětí.

POZOR: U dětí je třeba zvláště dbát na to, že by se opar neměl „rozrýpávat“, strup nestrhávat! Obojí může přispět k tomu, že se virus rozšíří, a to nejen na jiné osoby, ale také na jiná místa na vlastním těle.


Text: Kristina Procházková, foto: Shutterstock a archiv redakce

Co s blížícím se oparem

Pokud pocítíte náznaky, že se vám opar dělá, co nejdříve se pokuste předejít jeho „vykvetení“, tedy tomu, aby vyskočily puchýřky. Mezi typické projevy počínajícího oparu patří brnění či svědění na rtu či jiném místě obličeje (kolem nosu, na tvářích). V této fázi je možné aplikovat náplast proti oparu či protivirové masti, které potlačí množení původce oparu (aciklovir, tromantadin) a tak mohou urychlit proces hojení. (Protivirové léky v podobě pilulek nebo injekcí se používají jen v závažných případech.)
Pokud dáváte přednost přírodním postupům, můžete si v lékárně koupit „přírodnější“ přípravek (konopná mast apod.) nebo využít některé z následujících rad:
♦ užívat přípravky s aminokyselinou si L-lysin,
♦ potírat místo možného oparu propolisem, zubní pastou, slivovicí, jablečným octem, aloe vera, šťávou z rozmačkaného listu meduňky, rozmarýnovým esenciálním olejem,
♦ přikládat na místo plátek česneku nebo citronu.
♦ Uleví rovněž chlazení postiženého místa.


Zeptali jsme se za vás
Existuje nějaký způsob, jak se vyvarovat přenosu oparu mezi rodinnými příslušníky?

Opar je nejvíce infekční v době mezi objevením se a vznikem krusty. Nebezpečný je proto jakýkoli kontakt, a to ať už se jedná o líbání či používání společného ručníku, skleničky nebo příboru. Doporučuji se zmíněnému kontaktu až do vysušení oparu vyhýbat, aby nedošlo k přenesení viru. Pokud chcete být klidnější, pořiďte postiženému oparem účinné tekuté krytí (Urgo Filmogel Opary), které vytvoří na jeho rtu elastický film a nanáší se pomocí aplikátoru. Tekuté krytí navíc urychlí proces jeho hojení.
Odpovídá lékárnice PharmDr. Gabriela Medvecká, Lékárna Metro Kačerov



Další informace najdete v únorovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět