Osteoporóza

Osteoporózu si mnoho lidí spojuje převážně s vyšším věkem a považuje ji za nemoc typickou pro ženy. Onemocnět ale mohou i muži nebo mladé ženy. Osteoporóza může přispět ke zlomeninám v kterékoliv části těla, často se ale jedná o fraktury v oblasti předloktí, o zlomeniny obratle nebo krčku stehenní kosti.

Osteoporóza, lidově nazývaná řídnutí kostí, je chronické onemocnění, při kterém dochází k úbytku kostní hmoty a poruchám stavby kostí. Důsledkem tohoto stavu je vyšší křehkost kostí, tedy vyšší riziko zlomenin. K těm může docházet i v běžných situacích, jako je prudký pohyb, minimální zátěž nebo drobný úraz. Pro osteoporózu je typické, že postupuje pomalu, mnohdy bez jakýchkoliv příznaků a pacientům nezpůsobuje žádné bolesti nebo obtíže. Prvním signálem, že s kvalitou kostí není něco v pořádku, často bývá až zlomenina nebo bolesti zad způsobené frakturou obratle. Příčiny vzniku osteoporózy je možné hledat na několika frontách. Jedná se například o nedostatek vápníku, příliš nízkou hladinu vitaminu D v organismu, snížení produkce ženských pohlavních hormonů (estrogen, progesteron) nebo nedostatek fyzické aktivity, který se negativně podepisuje na stavu kostní tkáně. Svou roli mohou sehrát také dědičné vlivy.


Kdo je nejvíc ohrožen?

K rozvoji osteoporózy jsou náchylnější ženy, zejména v období po menopauze, kdy se snižuje hladina pohlavních hormonů. Osteoporózou ale mohou onemocnět i muži a osoby v mladším nebo středním věku. Za rizikové je možné obecně označit kuřáky, jedince s příliš nízkou tělesnou hmotností, pacienty, kteří užívají určité léky (například některé kortikoidy) nebo osoby trpící chronickým onemocněním štítné žlázy, příštítných tělísek či ledvin. V rámci diagnostiky osteoporózy se využívá zejména denzitometrie, tedy měření hustoty kostní hmoty. Jedná se o rychlé a bezbolestné vyšetření pomocí malých dávek rentgenového záření. Před vyšetřením není potřeba žádná příprava a samotná denzitometrie pak trvá přibližně 20 minut, během kterých pacient leží na lehátku na zádech. Přístroj pacienta „skenuje“ obvykle v oblasti bederní páteře, kyčle a zápěstí. Rentgenové záření, které se při denzitometrii využívá, nepřesahuje míru záření, kterému je člověk vystaven například při rentgenu hrudníku. Výstupem z vyšetření je pak stanovení hustoty kostní hmoty. Díky denzitometrii je tedy možné stanovit či potvrdit diagnózu osteoporózy nebo sledovat průběh a úspěšnost léčby.


Proč se mění kvalita kostí?

Jak bylo řečeno, nedostatek vápníku je jednou z příčin vzniku osteoporózy. A právě ve vyšším věku se zhoršuje schopnost organismu vstřebávat vápník. Dostatečný příjem vápníku je proto důležitý nejen jako prevence osteoporózy, ale také v rámci její léčby. Přirozeným zdrojem vápníku je celá řada potravin, například mléko, sýry, tvaroh, jogurty nebo kefír. Získat ho lze rovněž ze sardinek, fíků nebo kapusty a květáku. Hladinu vápníku v krvi pomáhají zvýšit také doplňky stravy. Vápník, který je důležitý nejen pro pevnost a tvrdost kostí, ale také pro správnou funkci svalů a nervové soustavy, se ovšem neobejde bez vitaminu D. Ten je nezbytný pro správné vstřebávání vápníku ze stravy a jeho nedostatek zvyšuje riziko vzniku osteoporózy.


Vitamin D je nepostradatelný

Lidské tělo nepotřebuje vitamin D jen jako součást prevence osteoporózy a z ní vyplývajících rizik či omezení. Tento vitamin rozpustný v tucích je důležitý i pro zvyšování odolnosti proti infekcím, hraje roli v prevenci chronických onemocnění a podílí se na vstřebávání dalšího prvku – fosforu. Přestože si lidský organismus umí vytvořit vitamin D ze slunečního záření dopadajícího na kůži, intenzita slunečního svitu a délka pobytu na slunci není u většiny obyvatel v našich zeměpisných šířkách dostačující. Nedostatek vitaminu D je tedy velmi rozšířeným problémem, který mnohdy nevyřeší ani konzumace stravy bohaté na „déčko“. Na řadu pak přicházejí doplňky stravy s vitaminem D.


Jak na prevenci řídnutí kostí

V rámci prevence rozvoje osteoporózy je potřeba dodržovat několik zásad. „S osteoporózou lze bojovat úpravou životního stylu, mimo jiné úpravou jídelníčku. Důležitý je příjem vitaminu D a vápníku, naopak naprosto nevhodné je kouření. Nejdůležitější je pohyb, a to v dostatečném množství a s patřičnou pravidelností,“ radí Mgr. Simona Kubová Baumrtová, fyzioterapeutka z Certifikované McKenzie kliniky v Kladně. Vyvážená strava by měla obsahovat dostatek potravin bohatých nejen na vápník, ale také na vitamin K, fosfor či hořčík. Naopak jednostranné diety či nadměrný příjem soli a alkoholu se se zdravým životním stylem neslučují. Fyzická aktivita, která pomáhá udržovat kostní hmotu v dobrém stavu, navíc posiluje svaly, celkově zlepšuje pohybové a koordinační schopnosti a prospívá organismu i v dalších ohledech. K doporučeným sportům a aktivitám patří bezesporu chůze, tanec nebo běh. „Pokud má někdo diagnostikovanou osteopenii, tedy jakýsi předstupeň osteoporózy, nebo přímo osteoporózu, měl by se vyvarovat sportů, u kterých je zvýšené nebezpečí pádu. Jedná se například o klasické a inline bruslení nebo kondiční běh v nepříznivém počasí, kdy je větší riziko uklouznutí. Samozřejmě nejsou doporučovány ani sporty s tvrdými dopady, například volejbal,“ uvádí fyzioterapeutka.


Jak vypadá léčba?

Léčba osteoporózy je dlouhodobou záležitostí a využívají se při ní takzvané antiosteoporotické léky. Pacienti mají k dispozici například hormonální substituční léčbu, léky, které potlačují úbytek kostní hmoty i léky podporující novotvorbu kostí. Při léčbě osteoporózy je možné setkat se i s biologickou léčbou, jejímž cílem je snížit odbourávání kostní hmoty. Nedílnou součástí léčby je pak dostatečný příjem všech potřebných vitaminů, minerálů a stopových prvků a vhodně zvolená pohybová aktivita. Pohybový režim a cviky může doporučit fyzioterapeut nebo rehabilitační lékař, který zohlední stav kostí konkrétního pacienta i jeho možnosti a celkovou kondici. Stav kostní hmoty se u pacientů s osteoporózou pravidelně sleduje, aby lékař mohl hodnotit úspěšnost léčby a nastavit nejvhodnější léčebný režim.


Text: Petra Dulíková, foto: Shutterstock a archiv redakce

Otázka pro odborníka

Jak by měla v praxi vypadat prevence osteoporózy, co se týče cvičení a pohybu?
Podle současných studií je nejvhodnějším pohybem rychlá chůze. Musíme jí ale věnovat dostatečné množství času. Existují různá doporučení s přesnou intenzitou a vzdáleností, kterou bychom měli denně nachodit. Pokud bychom ale měli říct obecnou hodnotu, bylo by to kolem šesti kilometrů denně. To odpovídá svižnější chůzi trvající o něco déle než hodinu. Další kondiční cvičení jsou příjemným zpestřením a kostem také prospívají. Stavba trámců kostí se ale tvoří při zátěži především ve vertikále proti gravitaci, proto různá cvičení vleže přímý vliv na prevenci osteoporózy zřejmě nemají. Mgr. Simona Kubová Baumrtová, fyzioterapeutka, profesionální plavkyně, certifikovaná McKenzie Klinika, Kladno


Věděli jste, že…

… osteoporotická zlomenina postihne podle celosvětových statistik jednu ze tří žen a jednoho z pěti mužů starších 50 let?
… 20. října byl Světový den osteoporózy, tedy kampaň, která připomíná tuto diagnózu i možnosti prevence a léčby?
… doporučený příjem vitaminu D, který je důležitou součástí prevence osteoporózy, u nás splňuje jen 1 % populace?


S osteoporózou lze bojovat úpravou životního stylu, mimo jiné úpravou jídelníčku. Důležitý je příjem vitaminu D a vápníku, naopak naprosto nevhodné je kouření. Nejdůležitější je však pravidelný pohyb.





Další informace najdete v říjnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět