Zachraňuje životy, přesto má stále odpůrce

Na očkování nepovinnými vakcínami u nás většina lidí neslyší. Proti chřipce se dlouhodobě očkuje jen pět až sedm procent Čechů. Proti HPV virům nechává své děti očkovat jen přibližně polovina rodičů a proti pneumokokové nákaze je vakcinováno jen o něco málo víc dětí. Změní náš postoj k preventivnímu očkování pandemie koronaviru?

Koronavirus za sebou nechává tisícovky obětí. Není proto divu, že lidstvo se teď k vakcíně proti této nemoci upíná. Kvůli její bezpečnosti ale vědci nemohou vývoj příliš urychlit. Co by ale mohla aktuální epidemiologická situace ve světě změnit, je přístup Čechů k očkování jako takovému. O odmítání očkování se u nás nejčastěji debatuje u povinných vakcín. Antivakcinační rétorika se ale odráží i na aplikaci dalších vakcín, zejména těch, které jsou plně hrazené státem, ale jsou nepovinné. „Jde zejména o vakcíny proti pneumokokové infekci, která je zdarma pro všechny seniory nad 65 let věku a malé děti, a proti HPV virům. Ty způsobují kromě jiného i rakovinu děložního čípku, ale například i penisu, zároveň mohou zasáhnout také oblast krku a hlavy. Proto je tato vakcína zdarma pro dospívající dívky i chlapce ve věku 13 až 14 let, tedy před zahájením sexuálního života,“ upozorňuje doc. MUDr. Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.


Rozvolnění povinného očkování by bylo chybou

Na očkování proti HPV virům ale slyší jen přibližně polovina rodičů. U pneumokokových vakcín je to přibližně 60 až 70 procent. „Právě tato čísla nám signalizují, co by se stalo s proočkovaností, kdyby povinné vakcíny, které se postupně aplikují dětem od narození, nebyly povinně vyžadovány, respektive kdyby se systém povinného očkování rozvolnil,“ varuje docent Maďar a dodává: „Je docela možné, že pokud by u nás neexistoval statut povinnosti očkování, pak by se například proočkovanost proti spalničkám pohybovala úrovni 50 až 60 procent. Následně bychom byli velmi náchylní k tomu, aby u nás probíhaly časté epidemie této nemoci, které by si mohly vyžádat oběti z řad nejmenších dětí.“ Právě nejmenší děti do jednoho roku věku, tedy děti, které ještě proti spalničkám očkovány být nemohou, ale má je chránit efekt kolektivní imunity, patří v Evropě k nejčastějším obětem této nákazy.


I senioři s očkováním váhají

V porovnání s ostatními vyspělými zeměmi je také vidět opatrnější přístup seniorské populace vůči nepovinnému, byť hrazenému očkování. V některých zemích je proočkovanost proti pneumokoku v této věkové kategorii na úrovni 60 až 70 procent, u nás tuto možnost využívá řádově mnohem méně seniorů. „Podobná situace je také u očkování proti chřipce. Ačkoliv je sezonní vakcína každý podzim zdarma u praktického lékaře pro všechny od 65 let věku, nechává se očkovat jen necelá třetina seniorů, přitom jak Evropská unie, tak Světová zdravotnická organizace doporučují proočkovanost na úrovni 75 procent,“ zdůrazňuje doc. MUDr. Rastislav Maďar, který věří, že právě letošní koronavirová pandemie pomůže zvýšit proočkovanost proti chřipce v letech následujících. Na chřipku u nás totiž každoročně umírají přímo desítky lidí, nepřímo, tedy na základě dalších přidružených nemocí, pak v průměru ročně 1500 pacientů. „Doufám, že koronavirová pandemie nakonec povede k tomu, že se na podzim všichni lidé, kteří se dnes bojí koronaviru, nechají očkovat. Jde totiž o nákazu, která je té chřipkové velmi podobná,“ upřesňuje přední český epidemiolog a vakcinolog.


Klíšťové encefalitidy se bojí jen necelá třetina lidí

Malý zájem o nepovinné, byť pojišťovnami hrazené vakcíny koresponduje také s nízkým zájmem o očkování proti klíšťové encefalitidě, kterou si hradí (s příspěvkem jednotlivých zdravotních pojišťoven) zájemci sami. Zatímco u nás je výskyt případů klíšťové encefalitidy nejvyšší v Evropské unii, naše proočkovanost alespoň jednou dávkou vakcíny je aktuálně na necelých třiceti procentech. „Už čtvrtým rokem po sobě jsme zaznamenali meziroční nárůst případů. Odhlédneme-li od Rakouska, kde se proti této nebezpečné nemoci očkovalo skoro 90 procent populace, a podíváme-li se například na Lotyšsko, kde se nechalo očkovat více než 60 procent populace, nebo do Německa, které má zasaženou jenom část území, a přesto je proočkována více 40 procent populace, jednoznačně vidíme, že se proti této nebezpečné nemoci u nás očkuje málo. Přitom jde o nemoc, která může skončit i fatálně nebo vážnými následky,“ upozorňuje Rastislav Maďar.


Liberální přístup se neosvědčil

S odporem vůči povinnému očkování, o kterém jsme se zmínili v úvodu, ale bojují i okolní státy. Například v sousedním Německu je podle Institutu Roberta Kocha očkováno před nástupem do školy jen 93 procent budoucích žáků. Teď hrozí rodičům, kteří odmítnou očkování svých dětí proti spalničkám, aniž by k tomu měli závažné zdravotní důvody, pokuta až do výše až 2500 eur. V zemi totiž vstoupil v platnost zákon nařizující povinné plošné očkování proti spalničkám. „Drtivá většina zemí, které se v minulých letech pokusily o trochu liberálnější přístup k povinnému očkování, zavádí povinnost zpět, protože to vedlo ke zhoršení epidemiologické situace,“ upozorňuje doc. MUDr. Rastislav Maďar a pokračuje: „Dnešním úhlem pohledu: pro děti, o které máme tendenci pečovat nejvíce, představují spalničky velké nebezpečí, mnohem větší než nový koronavirus. Přesto si rodiče dovolí neočkovat své dítě a riskují mimo jiné zánět mozku, který může mít až smrtelné následky.“


Odmítači a posunovači očkování vystavují děti riziku

Postoje rodičů vůči očkování se pochopitelně liší. Vedle těch, kteří zodpovědně nechají své děti proočkovat přesně podle vakcinačního kalendáře, existuje velmi malá část rodičů, která očkování jako takové radikálně odmítá, a to za jakoukoliv cenu. „Jejich názor nezmění ani případná pokuta, ani to, že dítě nemůže jít do kolektivu, stále si budou stát za svým. Potom existuje druhá skupina rodičů, posunovačů. To jsou ti, kteří si pod všemožnými záminkami vymýšlejí různé pseudoproblémy, například že dítě mělo v noci před povinnou vakcinací teplotu. Pediatr proto raději očkování odloží. V příštím termínu očkování se ale situace opakuje a tímto způsobem si rodiče vynucují opakovanou dočasnou kontraindikaci vakcinace,“ popisuje Rastislav Maďar praktiky, s nimiž se ve svých ordinacích občas setkávají praktičtí lékaři pro děti a dorost. Zkušený odborník zároveň nedoporučuje „rozkládat“ hexavakcínu na nejmenší možné vakcíny, čehož se občas rodiče u pediatrů dožadují v domnění, že to bude pro jejich dítě lepší. „Není nutné se kombinovaných vakcín obávat. Jediné, čeho rodič docílí, je, že dítě vystaví mnohem většímu počtu vpichů, tedy i stresu. Zároveň už nikdy nebude možné doočkovat dítě včas, aby bylo chráněné stejně jako ostatní děti, které kombinovanou vakcínu dostaly,“ vysvětluje Rastislav Maďar.


Za očkování „naoko“ hrozí tvrdé postihy

Dalším problémem je fakt, že občas se najde lékař, který očkování sice do průkazu zapíše, vakcínu ale dítěti nepodá. „Je sice velmi těžké to dokázat, ale první soudní řízení na toto téma už u nás probíhá. Naštěstí se jedná o jednotky lékařů, drtivá většina pediatrů je zodpovědná a takové chování odsuzuje,“ podotýká Rastislav Maďar. Lékařům, kteří se dopouštějí těchto praktik, hrozí pokuty v řádu několika milionů a také odebrání lékařské licence, včetně již zmíněného soudního řízení. Někteří rodiče jsou však schopni se kvůli takovému pediatrovi odstěhovat třeba na venkov, jen aby dítě nemuseli nechat očkovat. „Smutné je, že to ohrožuje systém očkování jako takový. Protože ve chvíli, kdy dítě onemocní některou z nemocí, na kterou je jen naoko očkováno, bude to zaznamenáno jako neúčinnost vakcíny. To by následně mohlo vést k úvahám o tom, jestli očkování funguje jako celek. Do budoucna to může vakcinaci, která je tu proto, aby děti i dospělé chránila před životu nebezpečnými nákazami, značně poškodit,“ uzavírá doc. MUDr. Rastislav Maďar.


Text: Andrea Skalická, foto: Shutterstock a archiv redakce

Zeptali jsme se za vás
Pracujete v ordinaci cestovní medicíny. Setkáváte se s odmítáním očkování i ve své praxi?

I když k nám chodí lidé, aby se naočkovali před cestou do zahraničí, občas odmítají například očkování proti meningokokové infekci nebo virové hepatitidě. Přitom například při nákaze hepatitidou A vystavíte riziku karantény možná až desítky dalších osob na 50 dnů a podstatně tím zkomplikujete život nejen sami sobě, ale i druhým lidem. Ne každý také souhlasí s aplikací očkování proti meningokokům, byť jde o onemocnění, které patří mezi prognosticky nejhorší nákazy, jaké se u nás vyskytují. Jejich smrtnost se pohybuje na úrovni 20 procent a velká část přeživších má nějakou formu trvalých následků. Chránit by se proti nim měli hlavně malé děti a mladí lidé, ale ohrozit může prakticky každého.

Odpovídá: doc. MUDr. Rastislav Maďar, odborný garant Center cestovní medicíny (www.ockovacicentrum.cz)





Více informací naleznete v květnovém vydání časopisu Zdraví.
 Zpět