Některá nejčastější dětská onemocnění, jak je poznat a léčit

Mezi nejčastější dětská onemocnění patří záněty horních cest dýchacích, průjmová onemocnění a pak onemocnění spojená s vyrážkou, jako jsou plané neštovice nebo spála. Umíte si s nimi poradit?


Záněty horních cest dýchacích

Záněty horních cest dýchacích jsou nejčastějším nakažlivým onemocněním vůbec. Avšak zatímco pro dospělého představují tato převážně virové infekce banální problém, u dětí může i obyčejná rýma způsobit hodně nepříjemností. Nemohou volně dýchat a stékání hlenu po zadní stěně nosohltanu je provokuje ke kašli a neklidu. Mohou být zahleněné, mít takzvanou zadní rýmu, těžko dýchat, odmítat jídlo a ojedinělá není ani zvýšená teplota nebo horečka. Co dělat, když mu naměříme horečku, tedy více než 38 stupňů Celsia? „Především je potřeba dohlédnout na to, aby mělo dítě dostatečný přísun tekutin a nebylo dehydratováno. Vhodné jsou například ovocné čaje či ředěné ovocné šťávy a pro děti nad dva roky i neperlivé minerálky pokojové teploty,“ říká MUDr. Silvia Bajová, dětská lékařka z Nemocnice Na Homolce. Dále se doporučuje omýt dítě mycí houbou namočenou ve vlažné vodě a uložit ho v prodyšném oblečení do postýlky. Toto opatření neprovádějte, pokud má dítě mramorovanou kůži nebo studené končetiny. Horečku rozhodně nesrážejte studenou vodou ani ledem.


Pamatujte si:

♦ Horečka provázející virová onemocnění je nepříjemná, jde ale o běžnou reakci imunitního systému, a není proto vždy nutné ji okamžitě léčit. Podle Světové zdravotnické organizace bychom měli začít horečku léčit při teplotě nad 38,5 stupně Celsia (měřené v podpaží) či nad 39 stupňů Celsia v případě měření teploty v konečníku u kojenců a batolat. Výjimkou je bolest nebo nepohoda dítěte, šokový stav, výskyt febrilních křečí v minulosti, případně závažná doprovodná chronická onemocnění. Je třeba si uvědomit, že při léčbě horečky není cílem dosažení normální tělesné teploty, ale zlepšení celkového stavu dítěte.

♦ Při rýmě, hlavně na začátku onemocnění, když je výtok vodnatý a dítě může nerušeně dýchat, nemusíme používat kapky snižující otok sliznice. Postačí hygiena solným roztokem. Kapky na ovlivnění sliznice používáme pouze v případech, kdy je sliznice velmi oteklá, dítě nemůže jíst a má problémy s dýcháním. Hlavně večer je vhodné udržovat nos průchodný.

♦ Kašel je při infekcích dýchacích cest běžný, zpočátku suchý, později přechází do vlhkého, produktivního kašle. Dokud je suchý kašel dráždivý, nedovolí dítěti spát, je třeba hlavně na noc podat lék na utlumení kašle. Jakmile se objeví náznak vykašlávání, je třeba podávat léky s mukolytickým účinkem, které usnadňují vykašlávání. Stejně důležité je zvlhčování vzduchu, dostatečný příjem tekutin a nekuřácké prostředí.

♦ Nachlazené dítě nepatří do kolektivu. Důležité je rovněž omezení fyzické aktivity, i když to nemusí být jen klid na lůžku, dostatečný příjem tekutin a lehká strava.

Na co si dát pozor:
Při mírném průběhu nachlazení není nezbytné hned běžet k lékaři, protože v prvních třech čtyřech dnech se ani on o původu onemocnění mnoho nedozví. V případě vážných příznaků, jako jsou vysoké teploty, dýchací potíže, vyrážka, výtoky z uší či křeče, však návštěvu neodkládejte! Odborníka vyhledejte i v případě, že dítě přechází z jedné infekce do druhé. Zdánlivě neškodný zánět se totiž může rozšířit do dolních partií dýchacích cest a způsobit zánět průdušek či dokonce zápal plic. Z nosohltanu se pak infekce může rozšířit do oblasti středního ucha a vést k jeho bolestivému zánětu. U starších batolat a školáků může dlouhotrvající hnisavá rýma vést k zánětu vedlejších nosních dutin, který se projevuje bolestmi hlavy, přetrvávající zvýšenou teplotou a nápadnou únavou dítěte.


Průjmy

Průjmem onemocní každé dítě do dospělosti několikrát. Nejčastějšími původci průjmů jsou viry, na druhém místě bakterie, a to především salmonely. Tím, že batolata a předškolní děti navštěvující kolektivní zařízení dostanou virové průjmové onemocnění více než jednou, vytvářejí si postupně obranné látky, které později zajišťují lehčí průběh tohoto onemocnění. Pak může být jediným příznakem jen bolest břicha. Onemocnění průjmem začíná většinou po dvou dnech od nákazy a projeví se nechutenstvím, vzestupem teploty a zvracením. Až další den se dostává do popředí průjem, jenž obvykle trvá čtyři až pět dní. Zvracení a průjem mohou vést k rychlému odvodnění, dehydrataci. Průjem vyvolaný salmonelou mívá podobný průběh. K onemocnění dochází po snědení nakažených potravin nebo vypití infikované vody.


Pamatujte si:

♦ Pokud je dítě schopno pít, je základem léčby dostatek tekutin a minerálů s následným dietním režimem. Podávané tekutiny nesmějí být sladké.

♦ Mléko a mléčné výrobky během akutního průjmu dětem starším než jeden rok nepodáváme. Vhodné jsou rohlíky, housky, rýže, banán, strouhaná jablíčka, zeleninová polévka, brambory. Jídlo nesmí být slazené a mastné a nemělo by obsahovat projímavou vlákninu.

♦ Ke kratšímu trvání průjmu přispívají léky, které na sebe vážou nežádoucí látky v postižených střevních klcích a pomáhají je tak rychleji vyloučit z těla (například Smecta, Santax S a další).

♦ Průjem kojeného dítěte většinou zvládneme bez přerušení, případně se po dohodě s lékařem doplňují ztráty tekutin rehydratačním roztokem.

♦ U nekojených dětí první čtyři dny upřednostňujeme doplnění ztráty tekutin rehydratačním roztokem (dají se koupit v lékárně) v množství alespoň 30–50 ml na 1 kg hmotnosti dítěte.

Na co si dát pozor:
Nákaza průjmem virového původu se šíří velmi snadno přímým kontaktem mezi dětmi a dospělými a jejímu rychlému šíření pomáhá nedůsledná osobní hygiena. Viry jsou navíc odolné i proti mnoha dezinfekčním prostředkům. Lékaře vyhledejte vždy, když:
- onemocněl kojenec nebo mladší batole,
- průjem trvá déle než pět dnů,
- má-li dítě má vysoké teploty a zvrací.
- Důvodem k návštěvě pediatra je také krev ve stolici.

Text: Ivana Dulková, foto: Shutterstock a archiv redakce


Nejčastější onemocnění doprovázené vyrážkami


Plané neštovice – původcem je virus s vysokou infekční. Nákaza se šíří vzdušnou cestou. Do dospělého věku překoná plané neštovice téměř každý člověk. Nejčastěji je dostanou děti ve školce nebo ve škole, zejména koncem zimy nebo v jarních měsících, ale ani léto není výjimkou. Inkubační doba je okolo dvou až tří týdnů. Onemocnění doprovází výsev typických drobných červených puchýřků naplněných tekutinou, které se zprvu objevují na krku, za ušima, na obličeji a ve vlasech a postupně se rozšíří na celé tělo. Výsev vyrážky provází zvýšená teplota a nechutenství. Na sliznici dutiny ústní a na jazyku bývají i afty. Výsev puchýřků probíhá ve vlnách, takže zároveň najdeme čerstvé, naplněné bělavou tekutinou, ale i prasklé, hojící se se strupem. Dítěti podáváme léky na zmírnění teploty (paracetamol, ibuprofen) a snažíme se, aby si neškrábalo vyrážky, protože puchýře se mohou zanítit druhotnou bakteriální infekcí. Stačí použít tekutý pudr nebo nejnovější Fenistil gel.

Spála – původcem je bakterie zvaná streptokok. Tatáž bakterie, která způsobuje hnisavou angínu. Onemocnění se projeví dva až čtyři dny po nákaze zvýšením teploty a bolestí hrdla. Jazyk je zarudlý, malinový, krční uzliny jsou zduřelé. Většinou se v průběhu druhého dne objeví drobné vyrážky v dolní části břicha, ve slabinách a vnitřní straně stehen. Včasná antibiotická léčba je nezbytná a zabrání komplikacím.

Pátá nemoc – odborně se nazývá erythema infectiosum. Mnoho rodičů o tomto onemocnění ani neví. V době jeho hlavního rozšíření působí uvnitř v těle a jeví se jako chřipka nebo nachlazení. Příznaky jsou velmi podobné chřipce. Dětem se zvýší teplota a mají rýmu. Takto překonají první fázi onemocnění, další fáze se projevuje vznikem vyrážek. Ty se vyskytují zejména na obličeji. Objevují se všude kromě okolí úst, velmi často se nacházejí na kořínku nosu a volají i motýlkové vyrážky. Později se přesouvají i na zbytek těla. I v tomto případě probíhá léčba jen tlumením příznaků. Podávají se zejména léky proti horečce a tlumící svědění. Rovněž je třeba dbát na dostatek tekutin a podává se dietnější strava, aby se zbytečně nedráždila pokožka. Platí přísný zákaz zvýšených tělesných aktivit. Dítě by mělo během jednoho týdne jen odpočívat, aby mohlo onemocnění postupně ustoupit.


Zeptali jsme se za vás
Jak posilovat dětskou imunitu v zimním období?
V období chřipek a viróz je důležitý dostatek vitaminů B, C a D, které najdete především v čerstvém ovoci, zelenině, mase a v živočišných produktech. Vitaminy B jsou nutné pro správné fungování metabolismu. Mají vliv na celý organismus, především na nervový a kardiovaskulární systém, sliznice, kůži, krvetvorbu i imunitu. Vitamin C je nezbytný při boji s infekcemi a pro stavbu pojivové tkáně. Dostatečná hladina vitaminu D je podmínkou zdravého vývoje kostí i dobré funkce imunity dítěte. Imunitu můžete podpořit i vhodnými doplňky stravy, např. pomocí přípravku Barny’s Kolostrum s betaglukany obsahujícího včetně bovinního kolostra také betaglukany, vitamin C a minerální látky selen a zinek. Velice důležitý je také pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu, a to i v zimě. Stačí dítě vhodně obléct, oblečení spíše vrstvit a použít funkční prádlo. Dostatečný spánek, celková pohoda dítěte, základní hygienické návyky, zejména umývání rukou před jídlem nebo po návratu zvenku, jsou dalšími opatřeními, která zvyšují obranyschopnost organismu a zabraňují vzniku infekcí.
Odpovídá imunoložka MUDr. Zuzana Vančíková, CSc.



Další informace najdete v prosincovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět