Mrtvice aneb Závod s časem o každou buňku

Cévní mozková příhoda (CMP), mrtvice neboli mozkový infarkt je jedno z nejzávažnějších onemocnění v zemích západní civilizace včetně České republiky. S touto diagnózou je u nás hospitalizováno přibližně 60 000 pacientů ročně. Účinná prevence, včasné poskytnutí pomoci a komplexní následná péče tvoří základní pilíře boje proti této nemoci.

Příčinou mrtvice je ucpání cévy v mozku. Rizikovými faktory, které se podílejí na jejím vzniku, jsou zvýšený krevní tlak, kouření, cukrovka nebo zvýšená hladina cholesterolu. Další významné riziko představuje nejčastější porucha srdečního rytmu, takzvaná fibrilace síní. Při ní se může vytvořit trombus (krevní sraženina) v srdeční předsíni. Tento trombus se může dostat do mozku a zastavit zde proud krve, což následně vede k odumření části mozku. Rizikovým faktorem naopak už dávno není pouze vysoký věk. Věková hranice pacientů, které mozková příhoda postihne, se v posledních letech výrazně snížila. CMP už tak není nemocí starých lidí, ale týká i osob ve věku kolem 40 let.


Čas je nejdůležitější

Ve chvíli, kdy mrtvice propuká, je naprosto zásadní a rozhodující dostat pacienta co nejrychleji do péče cerebrovaskulárního centra. Proto je třeba znát základní příznaky, a pokud si jich všimneme, okamžitě volat rychlou záchrannou službu 155. Tyto příznaky můžeme pozorovat zejména ve třech oblastech:

Tvář – pokleslý koutek, vytékající sliny
Paže – neschopnost udržet předmět
Mluva – neschopnost mluvit, obtížné porozumění řeči

Mezi další symptomy mozkové mrtvice se řadí ochrnutí nebo porucha citlivosti poloviny těla, porucha vidění, nevysvětlitelné závratě, náhlé pády, slepota, bolest hlavy, zvracení, porucha vědomí nebo epileptické záchvaty. Je-li postižený při vědomí, měl by být uložen do polohy vleže na zádech s mírně podloženou hlavou a nataženýma nohama. Pacienta, který je v bezvědomí, ale má tep a dýchá, je vhodné uložit do stabilizované polohy. V žádném případě nepodávejme léky, můžeme jen chladit hlavu nemocného. I když postiženého nic nebolí a příznaky začnou ustupovat, nepodceňujme situaci a volejme záchrannou službu. Již během několika minut může mrtvice udeřit znovu, mnohem silněji. V každém případě je skutečně zásadní, aby byla nemocnému co nejrychleji poskytnuta lékařská pomoc. Trombolýza (rozpuštění krevní sraženiny v cévě) se může provést pouze do 4,5 hodiny od vzniku příznaků, další léčebné metody ještě za šest až osm hodin. Ale čím později, tím hůře. Každou minutou zanikají dva miliony mozkových buněk a je zničeno na 14 milionů nervových spojení. V současné době se provádějí v řadě center intervenční výkony přímo na mozkových cévách. I když je ale léčba účinná, přece jen je nesrovnatelně lepší, když dokážeme CMP předejít.


Nejlepší léčba? Prevence!

Cévní mozkové příhodě lze předejít ovlivněním rizikových faktorů. Patří sem zejména včasná diagnostika a léčba vysokého krevního tlaku, vyloučení kouření (i pasivního), zlepšení stravovacího režimu, léčba případné vysoké hladiny cholesterolu, prevence nadváhy (obezita vede k vysokému krevnímu tlaku a dalším srdečním chorobám), pravidelné cvičení a správná léčba cukrovky. „Vznik cévní mozkové příhody při fibrilaci síní je možné ovlivnit jednak samotnou léčbou této arytmie, jednak prevencí vzniku tromboembolických komplikací,“ vysvětluje kardiolog MUDr. Robert Čihák, vedoucí lékař oddělení arytmologie z kliniky kardiologie v IKEM.


Následná péče – nejen léky a rehabilitace

Při léčbě a následné péči o pacienty postiženými CMP je velmi důležitá její celistvost. „Snažíme se k mozkové mrtvici přistupovat komplexně a poradit pacientovi, jak nejlépe zlepšit jeho zdravotní stav. Během nejméně hodinové osobní konzultace se pacient dozví, jak optimalizovat stravu, aby byla bohatá na vitaminy, minerály, antioxidanty a látky, které si tělo samo nedokáže vyrobit. Konzultace se také zaobírá doporučením optimálních pohybových a neurorehabilitačních aktivit, které mají co nejlépe podpořit fungování centrálního nervového systému a vytvořit nové spoje a dráhy mezi nervovými a svalovými buňkami, aby tak nahradily ty poškozené mrtvicí. Konečně se také věnujeme psychickému stavu pacienta, který často bývá depresivní, a to vzhledem k závažnosti poškození zdraví mozkovou mrtvicí,“ vysvětluje Prof. MUDr. Jaroslav Michálek, Ph.D., vedoucí lékař kliniky Cellthera, která se mimo jiné zaměřuje na onemocnění mozku.


Zpátky po svých díky kmenovým buňkám

Nejnovější trendem v léčbě CMP je aplikace kmenových buněk. A není to trend jen tak ledajaký. U pacientů, kteří již tuto léčbu podstoupili, dochází totiž k výraznému zlepšení. „Pro mě je to zázrak, úplně neskutečný zázrak,“ hodnotí tuto léčbu Ing. Luboš Kulha, který o svých zkušenostech s CMP a její léčbou napsal knihu Jak mi pomohly kmenové buňky v léčbě mozkové mrtvice. Ing. Luboš Kulha podstoupil v Rakousku aplikaci kmenových buněk. Po devíti měsících od aplikace kmenových buněk se mu výrazně zlepšila rovnováha, odezněl chronický únavový syndrom a věčné zadýchávání se. Po roce od zákroku chodí i venku bez opory, pracuje na zahrádce a řídí svůj automobil, což předtím nebylo vůbec myslitelné. Významný podíl na tom mají i intenzivní rehabilitace a změna životního stylu. A kde se tyto kmenové buňky berou? Nejhojněji se kupodivu vyskytují v naší tukové tkáni. „Kmenové buňky, pokud jsou získány z vlastní tukové a pojivové tkáně pacienta, obsahují vysoké procento tzv. mezenchymálních kmenových buněk. Tyto mezenchymální kmenové buňky jsou řádově tisíckrát hojněji zastoupeny v tukové tkáni než v kostní dřeni nebo pupečníkové krvi. Právě proto mají nejlepší hojivý potenciál a nemají závažné vedlejší účinky, protože se získají z těla pacienta. Jedná se o liposukci tukové a pojivové tkáně v místním znecitlivění. Z odebraného materiálu jsou čerstvě izolovány mezenchymální kmenové buňky a také další regenerativní buňky a ty jsou pak podávány nitrožilně pacientovi formou infuze. Efektivita podání kmenových buněk spočívá v jejich postupném vychytávání ve tkáních, které jsou zasaženy chronickým zánětem nebo trpí nedostatkem kyslíku, což je ložisko v mozku, které postihla cévní mozková příhoda. Kmenové buňky tlumí chronický zánět a navozují regeneraci podpůrné mozkové tkáně. Vše se děje postupně a trvá to mnoho měsíců,“ říká Prof. MUDr. Jaroslav Michálek, Ph.D., jenž je držitelem evropského patentu pro izolaci kmenových buněk z tukové a pojivové tkáně. V rámci Mezinárodního konsorcia pro buněčnou terapii a imunoterapii podstoupily tuto léčbu již tisíce pacientů. Pokud se týká pacientů po CMP z ČR, jedná se o desítky pacientů.


Text: Lenka Bicanová, foto: Shutterstock a archiv redakce

Otázka pro odborníka
Je léčba CMP pomocí kmenových buněk dostupná již také v ČR? Jaké jsou finanční náklady?

Bohužel v současné době legislativa zatím neumožňuje podání kmenových buněk v České republice. Není tedy hrazená zdravotními pojišťovnami. V rámci Mezinárodního konsorcia pro buněčnou terapii a imunoterapii máme několik zahraničních pracovišť, která ve spolupráci s naší klinikou zabezpečují podání těchto kmenových buněk. Ceny se pohybují v řádu několika tisíc EUR podle rozsahu zdravotních služeb.

Odpovídá prof. MUDr. Jaroslav Michálek, Ph.D., klinika Cellthera

Pomoc s návratem do života

V souvislosti s vysokým počtem pacientů po mozkové mrtvici v Česku a jejich každoročním nárůstem vznikla před pěti roky pacientská organizace ICTUS, která jim pomáhá s návratem do plnohodnotného života. „Organizaci ICTUS jsme založili, protože máme vlastní zkušenosti s cévní mozkovou příhodou. Prošli jsme si celým léčebným a následným rehabilitačním procesem a dokážeme tak objektivně posoudit, co v České republice chybí a co je potřeba postiženým nabídnout,“ říká zakladatel organizace a webových stránek www.ictus.cz Jan Dohnálek.




Další informace najdete v dubnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět