S čím pomůže logoped a kdy k němu vyrazit?

Příčin nesprávné nebo vadné výslovnosti u dětí je několik a velmi často se kombinují. Horší však je, že dětí s vadami řečí podle odborníků přibývá.

Neznám ve svém okolí snad ani jednu rodinu s dítětem, s nímž se nechodilo na logopedii. Moji tři synové k logopedovi docházeli také – každý s jinou vadou. Poctivě jsme cvičili, a než šli kluci do školy, mluvili už téměř dokonale. V případě logopedické péče platí opravdu, že čím dříve, tím lépe, nicméně stanovit přesný věk, kdy je nutné nejpozději navštívit logopeda, nelze.


Kdy začít s terapií?

Řečových vad existuje celé spektrum a není jednoduché v této souvislosti mluvit obecně. Jak říká PhDr. Petr Staníček, primář logopedického oddělení Soukromé kliniky LOGO v Brně, může se jednat „pouze“ o narušenou artikulaci, ovšem může jít také o diagnózy, které postihují řečovou schopnost jako celek. „Těmto dětem činí problém komunikace ve větách, nemají dostatečnou slovní zásobu, nerozumějí řečenému, špatně artikulují a mohou mít mnoho dalších deficitů, které s komunikací souvisejí. Jde například o narušenou pozornost, paměť či sluchové nebo zrakové vnímání. Jedná-li se o závažnější komunikační problém, zpravidla je to patrné již v počátku rozvoje řeči. Většinou ve dvou letech dítěte. V těchto případech doporučujeme včasnou konzultaci s odborníkem, aby doporučil rodičům správný přístup, literaturu, stimulující hračky, a především další odborná vyšetření,“ vysvětluje dr. Staníček.


Podezření na vadu řeči? K logopedovi ve třech letech

Klinický logoped má v péči klienty různého věku. „Zpravidla se jedná o děti kolem pěti let, ale není výjimkou, že na konzultace docházejí také rodiče s kojenci. Ti mohou mít problémy se sacím reflexem, motorikou mimických svalů nebo s polykáním. Některé vady se dají v současné době předpokládat dokonce ještě před narozením dítěte. Jde například o rozštěpové vady nebo různé genetické syndromy. Existují vady řeči, které jsou důsledkem dominantního postižení, nejčastěji sluchu nebo motoriky. Pokud se odstraní prvotní příčina, může se vývoj řeči zcela upravit,“ říká odborník. Obecně by pak logoped Staníček při každém podezření na řečovou vadu doporučil navštívit už ve třech letech klinického logopeda. „Rodiče sami často doufají, že bude vše v pořádku, a nechtějí v první fázi připustit, že by jejich dítě mohlo mít nějakou vadu. Proto vyšetření odkládají. Důsledkem může být situace, se kterou se v praxi setkáváme poměrně často, že se dítě dostaví na logopedické vyšetření pozdě a má zafixované zlozvyky, které následně dlouhodobě přeučujeme. Zejména ráčkování, nesprávně vyvozené sykavky a podobně. Pokud je logopedická péče zahájena včas, zvyšuje to výrazně efekt a úspěšnost terapie. U komplikovanějších diagnóz může prodlení zahájení terapie způsobit celoživotní následky. Děti, které zahájí logopedickou terapii pozdě, mohou například komunikovat v jednoduchých větách, nemusí příliš rozumět složitějším souvětím, mohou mít omezenou slovní zásobu, mluvit příliš rychle nebo nesrozumitelně. Tyto vady mohou být již trvalé,“ varuje dr. Staníček. Máte-li tedy podezření, na nic nečekejte a vyrazte k odborníkům. Za ujištění nic nedáte!


S čím logoped může pomoci

Nejčastější vadou řeči je dyslálie neboli patlavost. „Projevuje se neschopností správně používat jednotlivé hlásky či celé skupiny hlásek. Dítě hlásku tvoří na nesprávném artikulačním místě, hlásku vynechává nebo ji nahrazuje jinou,“ vysvětluje podstatu této vady Petr Staníček. Může se projevit na jakékoli hlásce, ale většinou se dyslálie projevuje na sykavkách, na hlásce L a vibrantách R a Ř. Příčinou může být dědičnost, negativní vliv prostředí, poruchy zrakového a sluchového vnímání či anatomické odchylky mluvidel. „Například zkrácená podjazyková uzdička, nedostatečná motorika jazykových svalů a podobně,“ říká logoped. Podle jeho slov v posledních letech dětí, které vyžadují logopedickou péči, přibývá. Důvodem je podle něj celkový styl moderní komunikace ve společnosti, která je zrychlená a je v ní tendence komunikaci zjednodušovat. Kromě toho nejsou děti stimulované, aby verbální komunikaci rozvíjely. Kromě patlavosti se na logopeda obracejí rodiče s dětmi trpícími huhňavostí, která se týká asi 18 procent předškoláků a velmi často za ni může zmenšení nosohltanové dutiny. V tomto případě je nutné kromě logopedické péče také vyšetření ORL. Třetím častým problémem je koktavost, což je porucha plynulosti mluvení. Poruchou trpí spíše chlapci a kritický je předškolní věk a vstup do 1. třídy. Koktavost může spustit stres nebo přísná či naopak nedůsledná výchova.


Jak probíhá návštěva logopeda

Ptáte se, jak často, a hlavně jak dlouho budete s dítětem na logopedii chodit? S naším nejstarším synem jsme chodili na nácvik „R“ skoro do deseti let, a už to vypadalo, že se to snad ani nepodaří. Podle názorů odborníků to bylo dlouho, a je spíše s podivem, že to nakonec zvládl. To, jak dlouho budete k logopedovi chodit, záleží samozřejmě na tom, s jakou vadou řeči k němu přijdete. Logoped nejprve dítě vyšetří a navrhne, jak bude terapie probíhat. Někdy je nutné i další vyšetření, třeba na ORL nebo neurologii. Pokud jde o vadnou výslovnost hlásek, obvykle stačí důkladné vyšetření logopeda a foniatra. Doba nácviku je různá. Některé děti zvládnou hlásku po dvou či třech sezeních, jiné potřebují více času. Je to skutečně velmi individuální. Určitě také záleží na hloubce vady a spolupráci rodiny.


Říkanky doma – ano, či ne?

Dědeček a babička mají v koši jablíčka. Dědečku a babičko, dejte prosím jablíčko. Povídala pračka: prát je pro mě hračka. Elektrický motor mám, motor vrčí, pere sám. Někdo tvrdí, že domácí říkanky by se neměly používat, protože můžete ještě víc pokazit. Ovšem jak říká PhDr. Petr Staníček, říkanky se při domácím procvičování používají, protože se díky nim lépe zafixuje procvičovaná hláska. „Vyvozené hlásky se fixují postupně. Nejdřív se zapojují do slabik, následně do slov a teprve v dalších fázích do vět, říkanek a spontánní řeči. Jazykolamy ale příliš v praxi nepoužíváme. To je mylná představa o práci logopeda. Pro naše klienty je často jazykolamem úplně obyčejné slovo, jako například „lokomotiva“. Určitě si nestanovujte diagnózu sami doma, mohli byste tvrdě narazit. A vyvozování hlásky R metodou záměny D za R, například TD-TD-TDnka? „Tahle metoda funguje pouze za předpokladu, že je dostatečně připravená motorika jazyka a mimických svalů,“ varuje logoped.


Když R nejde: Masáž nebo chirurgický zákrok

Vibrantu R lze vyvodit několika způsoby. Podle Petra Staníčka je důležité nejdřív zjistit, z jakého důvodu dítě hlásku netvoří správně. „Může to být například nedostatečnou motorikou jazyka, tvořením R na nesprávném artikulačním místě (například na patře) nebo právě zkrácenou podjazykovou uzdičkou. To je slizniční řasa, která spojuje spodní stranu jazyka se spodinou dutiny ústní. Často můžeme i pouhým okem sledovat srdcovitý tvar hrotu jazyka, když se dítě snaží jazyk zvednout k horním řezákům,“ vysvětluje dr. Staníček. Je zapotřebí provést vyšetření na ORL, kdy lékař konzultuje nutnost chirurgického zákroku. „V lehčích formách zkrácené uzdičky se doporučuje masáž, která uzdičku protahuje, a často tahle technika stačí, aby se vibranta R následně vyvodila. Když je ale zkrácená příliš, není jiná volba než provést přetětí podjazykové uzdičky. Tento zákrok provádí lékař ORL, u složitějších případů je nutné ranku i zašít několika stehy,“ vysvětluje postup.


Text: Ivana Ašenbrenerová, foto: Shutterstock a archiv redakce

Zeptali jsme se za vás

Jak by měl správně probíhat domácí logopedický trénink?

Plnění úkolů od logopeda v domácím prostředí je velice podstatná část úspěchu nápravy řečové vady. U dětí, které k logopedovi docházejí s nesprávnou artikulací hlásek, je cvičení doma přímo zásadní. Logoped v ordinaci nesprávně tvořenou hlásku vyvodí a následně poradí rodičům, jak mají doma postupovat s fixací. Pokud rodiče s dětmi pravidelně a poctivě cvičí, je úspěšnost napravení vadné výslovnosti téměř stoprocentní. Je vhodné mít takzvaný logopedický sešit, do kterého zadává logoped konkrétní úkoly na domácí procvičování. Dále doporučujeme dohodnout s dítětem jasný čas pro cvičení v denním programu. Například vždy po vyčištění zubů a podobně. Úkoly jsou většinou jednoduché, trvají několik minut, ale je potřeba je provádět pravidelně a takovou formou, aby děti bavily. S pozitivní motivací je pokrok a úspěch vždy zaručen. Některé diagnózy jsou sice celoživotní záležitost, jako například autismus, ale napravovat nebo jinak pozitivně ovlivnit se dají vždy.


PhDr. Petr Staníček, primář logopedického oddělení, Soukromá klinika LOGO, www.moje-klinika.cz



Další informace najdete v listopadovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět