Letní průjmy – nenechte si zkazit dovolenou a chraňte se!

K nejčastějším letním onemocněním patří zcela určitě průjmová onemocnění. A k nejvíce postiženým patří turisté, kteří cestují na dovolenou za hranice. Ovšem není to pravidlo, průjem můžete dostat v létě i na nějakém festivalu nebo u vody na koupališti. Na co je potřeba si dát pozor a lze se nějak těmto komplikacím vyhnout?

Průjem zažije za život každý minimálně několikrát, takže moc dobře víte, jak nepříjemné tohle trápení může být. Pokud musíte utíkat na toaletu třeba desetkrát za den nebo z ní pro jistotu ani nevycházíte, je to jasné. Tělo vám dává najevo, že se chce něčeho špatného zbavit. Náhlý průjem mívá celou řadu příčin – nejčastěji to bývá infekce (často je spojen s chřipkou nebo jinou virovou infekcí), bakterie z potravy či vody, někdy také parazitární onemocnění. Průjem se také vyskytuje v případě některých druhů alergie nebo nesnášenlivosti laktózy po požití mléka. V létě jsou ovšem nejčastější takzvané cestovatelské průjmy, které jsou spojeny s cestováním do exotických zemí nebo do míst, kde hrozí nějaké mikrobiální kontaminace jídla či vody.


Léto nahrává bakteriím

„Pokaždé, když cestujeme v létě na dovolenou k moři, dostanu průjem. Už jsem na to ale připravená a předem se zásobím vhodnými léky, které zamezí větším potížím. V místě dovolené potom dbám na zásadní hygienická pravidla, piji jen balenou vodu, ovoce si vždycky umyji a pokud možno nejím točené zmrzliny, ale jen ty balené,“ říká čtyřicetiletá Jaroslava z Chrudimi. Paní Helena mívá průjem pokaždé na začátku cesty a před odjezdem domů. „Cesta je pro mě velký stres, který se projeví právě střevními potížemi,“ vysvětluje. I lékaři potvrzují, že za průjmovými onemocněními v létě stojí nejen bakteriální či parazitární nákaza, ale také razantní změna prostředí, kontakt s „novými“ bakteriemi a s tím souvisejícími změnami střevní mikroflóry.


Původce cestovních průjmů – kdo jsou hlavní viníci?

Přestože se může zdát, že takový průjem nic není, podle údajů Českého statistického úřadu zemře v České republice na infekční a parazitární nemoci skoro dva tisíce lidí ročně, z čehož je kolem dvou set případů právě bakteriální střevní infekce. Takzvaný cestovní průjem potrápí každý rok 30–80 procent turistů, což je poměrně dost. Zejména jde o turisty, kteří míří do rozvojových zemí velmi teplého klimatu nebo do zemí, kde je nedostatečná hygiena. Ale ani tam, kde je hygiena na vysoké úrovni, nemůžete spoléhat na to, že se vám průjem vyhne. A průjem můžete dostat v létě i tady u nás doma. „Průjmy jsou v létě častější z několika důvodů. Obecně se více kazí potraviny, například maso, uzeniny, ale i další. Průjem může vzniknout i špatně omytým ovocem, přičemž v parných dnech dochází také k častější kontaminaci vody. Dalším faktorem pro vznik průjmů může být i kombinace nevhodných jídel,“ vyjmenovává Pavla Myslíková, praktická lékařka Lékařského domu v Praze 7. Velmi často se objevují průjmy na dovolené i proto, že máte netypickou stravu, na kterou nejste zvyklí, konzumujete příliš kořeněná a pálivá jídla či se až moc přejídáte (pobyty all inclusive).


Střeva v ohrožení aneb Jaké jsou hlavní projevy

Průjem může přijít hned na začátku dovolené nebo po požití nějakého nevhodného jídla, ovšem potíže mohou propuknout až po návratu domů, do „známého“ prostředí. Ve většině případů problémy do několika dnů odezní. Že jde o cestovatelský průjem, poznáte velmi snadno. Pociťujete naléhavé nutkání na stolici, máte křeče v břiše, je vám špatně od žaludku, můžete také zvracet a nezřídka se objevuje i horečka. Kromě opakovaného nutkání na stolici (můžete mít řídkou až vodnatou stolici třeba několikrát do hodiny) se mohou objevit i bolesti svalů a kloubů nebo zimnice. „Loni v létě jsem byla s rodinou na koupališti a dopřála jsem si v tamní restauraci grilovaný steak s hranolky a tatarskou omáčkou. Vím, že jsem si to neměla dávat, protože mám citlivější zažívací trakt, ale neodolala jsem. Taky to ale tak dopadlo. Nejprve jsem dostala horečku, pak zimnici, pak strašné křeče do břicha a pak průjem. Celý den a noc jsem se nehnula z toalety. Užívala jsem probiotika, hodně pila vodu a černý čaj,“ vypráví paní Zdenka ze středních Čech.


Jak co nejdřív zklidnit rozbouřená střeva

Průjmové ataky obvykle netrvají déle než dva až tři dny. Je to ale velmi vyčerpávající, takže je nutné být připraven a hned problém začít řešit. Zvláště u malých dětí a seniorů hrozí dehydratace. Co je tedy vhodné udělat, pokud vás trápí průjem? Hodně pijte, ideální je černý čaj s cukrem. Čaj obsahuje stahující látky (taniny), které zmírňují střevní zánět a brání průniku toxinů. Cukr zase dodá energii a usnadní vstřebávání vody. Osvědčeným babským lékem proti průjmu je ostružinový čaj (ostružiny mají hodně taninů) – pijte tři šálky denně.
Při vyšší ztrátě tekutin je pak ideální použít rehydratační roztok (koupíte v lékárně), iontové nápoje nebo minerálky (v tomto případě ochucené, protože cukr je důležitý pro zachování funkce střevní sliznice).
Nasaďte vhodné léky, které byste s sebou měli mít zabalené. Pokud ne, v lékárně se musíte zeptat nebo se poradit s hotelovým lékařem. V cestovní lékárničce byste měli mít: živočišné uhlí, Smectu, Endiaron, Enterol, Imodium, probiotika. Pečlivě si přečtěte příbalový leták, každý z těchto léků je určen pro jiný problém.
Okamžitě nasaďte dietu. Jezte jen suchary, bílé pečivo (celozrnné není při průjmu vhodné), vařenou rýži, z ovoce je vhodný banán či strouhaná jablka. Banány a jablka obsahují pektin, což je rozpustná vláknina, která dokáže vstřebávat nadbytečnou tekutinu ve střevech a zpomalit tak průchod stolice. Pozor, neplatí to ale o jablečné šťávě, ta by průjem zhoršila!
Dalším vhodným zdrojem pektinu je mrkev, ale musíte ji nejprve uvařit a rozmixovat s trochou vody. Každou hodinu či dvě si vezměte jednu až dvě lžíce.
Rozhodně zapomeňte na těžko stravitelnou vlákninu, jako jsou fazole, zelí nebo růžičková kapusta.


Prevence je lepší než léčba

Ideální samozřejmě je vůbec průjem nedostat. Řiďte se následujícími radami:

♦ Vybírejte dovolenkovou destinaci s menším rizikem onemocnění cestovním průjmem, pokud jste citlivější.
♦ Vybavte si cestovní lékárničku léky, které vám v případě nouze pomohou.
♦ Pijte originálně balenou vodu, sycené nápoje jsou bezpečnější než nesycené.
♦ Nepoužívejte do nápojů ledové kostky, a to ani v případě, že nápoj je alkoholický.
♦ K čištění zubů používejte také balenou vodu.
♦ Jídlo jezte tepelně zpracované ihned po přípravě.
♦ Jezte jen ovoce, která se dá loupat.
♦ Vyhněte se salátům připraveným ze syrové zeleniny (zejména listové).
♦ Jezte pouze mléčné výrobky připravené z pasterizovaného mléka.
♦ Pozor na nedostatečně tepelně upravené mořské plody, a to i tehdy, pokud jsou konzervované citronovou šťávou nebo octem.
♦ Raději nekupujte jídlo na ulici.

Text: Ivana Ašenbrenerová, odborná spolupráce MUDr. Pavla Myslíková, použitý zdroj: Očkovací centrum a poradna pro cestovatele, Praha, www.medicinapropraxi.cz

Zeptali jsme se za vás
Jaká jsou hlavní opatření, abychom průjem na dovolené nedostali? A pokud už ho dostaneme, jaké jsou možnosti léčby?

K hlavním preventivním opatřením patří vždy klasické dodržování hygieny, to znamená mýt si ruce a dodržovat standardní hygienické návyky. Na cestách doporučuji používat ke konzumaci spíše balenou vodu, zvláště v exotických zemích. K cestovatelskému průjmu může docházet hlavně v subtropech a tropech, jeho příčinou bývají infekce, ale může jít taky o neinfekční problémy, které vznikají z pálivého koření, dietních chyb nebo nadměrné konzumace více druhů jídel. Co se týká léčby průjmu, u všech pacientů je důležitá nemastná dieta. Doporučuji například suchary, vlažný černý čaj nebo vodu. Naprosto zásadní je dostatečný přísun tekutin. K dalším doporučením patří použít střevní absorbens (například živočišné uhlí nebo Smectu). Při přetrvávajícím průjmu lze použít střevní desificiens, bez receptu je k dostání například Endiaron, na lékařský předpis pak Ercefuryl. Na široké spektrum střevních patogenů zabírá Normix, což je antibiotikum vhodné zvláště na daleké cesty do exotických zemí, které je vhodné i pro děti a těhotné. Má jen velmi málo nežádoucích účinků. Při cestování do exotických končin je možné očkování proti průjmu v podobě nápoje, podává se ve dvou dávkách a chrání několik měsíců. V případě průjmu z nervozity je vhodný loperamid, který je známý jako Imodium. Tento lék zpomaluje střevní peristaltiku. Ten je ale vhodný především na krátkou dobu.
MUDr. Pavla Myslíková, praktická lékařka Lékařského domu Praha 7, www.ld.cz


Průjmové ataky obvykle netrvají déle než dva až tři dny. Je to ale velmi vyčerpávající, takže je nutné být připraven a hned problém začít řešit.





Další informace najdete v srpnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět