Zakuklené léčivé účinky

Kuklík je malebná víska na Vysočině s nádhernou okolní přírodou a celou řadou památek, včetně dvou chráněných lip. A bylo by s podivem, kdyby v Kuklíku nerostl ani jeden kuklík, hlavně ten městský.

Lidově se kuklíku městskému říká také benedikt, brantovník nebo zaječí oko. V každém případě se jedná o vytrvalou bylinu z čeledi růžovitých vysokou od 30 centimetrů až do jednoho metru, která roste na okrajích lesů, v křovinách, na náspech, mezích, v parcích, ale i v zahradách nebo na starších zídkách. Kuklík zkrátka vyrůstá všude tam, kde je aspoň nepatrné množství hlíny, takže ho najdeme i mezi městskou dlažbou, a někteří lidé ho proto považují za neužitečný plevel, což je hluboký omyl. Vyskytuje se v celé Evropě vyjma Islandu, části Skandinávie a nížin severního Ruska. Setkat se s ním můžeme i v dalších částech světa, třeba v Severní Americe i v Austrálii. Od května do září na sebe upozorňuje sytě žlutými kvítky – na rozdíl od kuklíku potočního, který je méně hojný a objevuje se na vlhkých místech podél potoků nebo na rašelinných loukách a má převislé načervenalé květy s lehkým žlutým nebo hnědým nádechem. I on má léčivé účinky, podobné jako kuklík městský, ale o něco slabší.


Kuklík do každé domácnosti

Jeho oddenky či kořeny se dříve sušily a poté mlely na prášek. Sloužily totiž jako náhrada hřebíčku, exotického koření kdysi velmi drahého, jehož aroma připomínaly. Kuklík jako koření a zároveň léčivou rostlinu záhy začali pěstovat v klášterních zahradách. Jestli můžeme být mnichům dodneška za něco opravdu vděční, tak rozhodně za odhalení velkého množství léčivých účinků celé řady bylinek. Nejpoužívanější částí kuklíku je oddenek, který se sbírá na jaře a pak také na podzim. Obsahuje celou řadu účinných látek – třísloviny, fenolické glykosidy, například eugenolový glykosid geosid, který je slabě jedovatý, silici eugenol, prchavý olej, pryskyřici, hořčinu, flavo a kaučuk. Nať kuklíku městského vykazuje protiprůjmové účinky, zastavuje krvácení a zmírňuje teplotu, proto je v lidovém léčitelství doporučována při průjmech, křečích, zejména těch spojených se žaludečními vředy, a při děložním krvácení. Laboratorní testy také prokázaly, že kuklík snižuje krevní tlak. Zevně se užívá na zanícené hemoroidy a kožní záněty.


Kuklík do každé kuchyně

To, že dříve býval hřebíček, který běžně používáme a nikterak jím nešetříme, vzácný a drahý, dnes už nikoho netrápí. Za pár korun si můžeme koupit celý i mletý a dodávat jím chuť všelijakým pokrmům, zejména sladkým, protože takový perník bez hřebíčku je nemyslitelný, ale i slaným a masitým. Pokud by vám aroma pravého hřebíčku připadalo až moc silné, můžete místo něj vyzkoušet právě kuklík, který vůní hřebíček připomíná, ale není zdaleka tak intenzivní. A pokud vám roste na zahradě nebo někde v blízkosti, máte koření zcela zadarmo. Podzemní části kuklíku se používají také při výrobě likérů, pálenek a piva a bílému přírodnímu vínu dodávají příchuť vermutu. Není tedy asi náhoda, že ruský lidový název kuklíku v překladu znamená hřebíčkový kořen. Tuto charakteristickou vůni má na svědomí silice obsahující eugenol.


Kuklík i do domácí lékárny

S čím vším nám pomůže, od čeho nám uleví? Zde je stručný souhrn některých léčivých účinků kuklíku městského, který se používá jak vnitřně (nálev), tak zevně (tinktura). Nálev z kuklíku působí pozitivně na trávicí trakt. Posiluje žaludek – i proto se využívá při zánětech sliznic, především střev, jícnu, žaludku či při žaludečních vředech, ale také při chronických průjmech. Doporučován bývá i k celkovému posílení organismu, k zastavení krvácení například dásní a při zanícených hemoroidech.

Text: Anežka Kollmannová, foto: Shutterstock a archiv redakce

Uvařte si čaj

Díky éterickému oleji a obsahu tříslovin zamezuje kuklík vzniku zánětů sliznic a také kůže. Pomáhá tedy při bolestech v krku, zánětu dásní, usnadňuje trávení a celkově posiluje organismus. Proto využijte jara a z mladých lístků rostliny, které zalijete 250 ml horké vody a necháte asi pět minut „táhnout“, si udělejte čaj. Ten vám jednak zlepší náladu a jednak zklidní sliznici a společně s tinkturou z kořene pomůže s odstraňováním pesticidů a škodlivin z těla.


Připravte se na lásku

Všeobecně je za měsíc lásky považován květen, ale rozhodně neprohloupíte, když se na něj připravíte už v dubnu – tedy v případě, že o ni stojíte. Ale kdo by nestál, láska má mnoho podob a některé z nich jsou příjemné a skýtají člověku potěšení, třeba láska k přírodě. Ta je v dubnu z větší části už vzhůru a jaro se vehementně hlásí o slovo. Radost z příchodu jara můžete podpořit speciálním vínem, které si vyrobíte z kuklíku, v dubnu je totiž jeho aroma nejlepší. Jak na to? Vykopejte mladé kořeny rostliny, omyjte je a nakrájejte na menší kousky a minimálně na dvě až tři hodiny je naložte do bílého vína – ale ne nějakého patoku. K tomu, abyste dosáhli výraznější chuti, můžete je ve víně nechat louhovat i dva nebo tři dny. Toto víno údajně probudí srdce a nažhaví vás k lásce, aspoň to tvrdila už Hildegarda z Bingenu. Možná díky tomu získal kořen kuklíku také pověst kořene mužné síly.


V čem je rozdíl

Nálev – k jeho přípravě jsou vhodné především listy, květy nebo celé natě, čerstvé i sušené. Příprava je velmi jednoduchá: Vodu přivedeme k varu a zalijeme jí bylinky v konvici, hrnku nebo v jiné vhodné nádobě. Po 10 až 15 minutách scedíme přes sítko, necháme trochu zchladnout a dochutíme medem či citronem; kdo nechce, nemusí a může pít čistý nálev, chcete-li čaj. Pokud připravujeme čaj z plodů, například šípků, louhování prodloužíme zhruba na 25 minut.
Odvar – už z názvu vyplývá, že vybrané bylinky povaříme. Tento způsob přípravy je vhodný zejména u kořenů, oddenků, kůry, dřeva a podobně. Typickým odvarem je oblíbený zázvorový čaj. Jak na to? Části rostlin očistíme, eventuálně nakrájíme na menší části, vložíme do hrnce se studenou vodou a přivedeme k varu. Vaříme krátce, zhruba tři minuty, pak můžeme nechat ještě chvíli odstát, odvar bude silnější. Scedíme, ochutíme a je hotovo.
Macerát – tento způsob zachová to největší množství vitaminů a dalších látek, protože se používá vlažná voda, v níž nejméně přes noc, ale mnohdy i několik dní, louhujeme nejrůznější bylinky.
Tinktura – v podstatě se jedná o lihový nebo vinný roztok, který obsahuje téměř všechny rozpustné léčivé látky z bylin.



Kuklík vyrůstá všude tam, kde je aspoň nepatrné množství hlíny, takže ho najdeme i mezi městskou dlažbou, a někteří lidé ho proto považují za neužitečný plevel, což je hluboký omyl.

Podzemní části kuklíku se používají také při výrobě likérů, pálenek, piva a bílému přírodnímu vínu dodávají příchuť vermutu.





Další informace najdete v dubnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět