Má pořádný říz, ale pivo to není

Jsou na bolesti kloubů lepší prášky, nebo křenové placky? Lékaři se nejspíš přikloní k lékům, obzvláště při větších problémech. Ale při méně bolestivých potížích mohou ulevit právě křenové placky. A když nepomohou, rozhodně neublíží.

Křen selský je bylina s mnoha skvělými vlastnostmi a účinky. Patří do čeledi brukvovitých, takže je spřízněný například s hořčicí, řeřichou setou, vodnicí, ředkvičkou nebo s ředkví setou. Ze všech jmenovaných má ovšem právě on nejštiplavější chuť, což je důvod, proč ho řada lidí nezařazuje do jídelníčku – ke své škodě. Do střední Evropy, tudíž i k nám, se dostal už v polovině 1. tisíciletí pravděpodobně z jižních oblastí Ruska. Slované jej používali jako zeleninu, koření, ale také jako účinný lék především proti bolestem. Také Vikingové, a to už v 9. století, nedali bez křenu ani ránu a na všechny mořské výpravy vyráželi s mnoha sudy plnými křenových kořenů. Věděli, že díky této rostlině se jim nebudou kazit zásoby masa, a hlavně že nebudou trpět kurdějemi, protože křen obsahuje mnohem více vitaminu C než citrusové plody.


Nejlepší býval z Malína

V našich končinách se křenu od počátku dařilo a jeho jakost byla mimořádná. Za úplně nejlepší byl považován ten, který už od středověku pěstovali v Malíně a okolí. V 19. století dokonce vyvážel Spolek malínských křenařů přes sto tisíc tun kořenů této rostliny do zahraničí. Padesátá léta minulého století znamenala, kromě mnoha jiného, také konec malínského křenu. Dnes, byť bývalá křenařská velmoc, tyto kořeny převážně dovážíme, rozhodně se nejedná o ty malínské. Ale při troše, spíše při hodně štěstí se dá i dnes tak akorát štiplavý, ale přitom nasládlý a v každém případě velice chutný křen z Malína sehnat díky nadšencům, kteří se rozhodli ho znovu pěstovat, a to i přesto, že je to pěkná dřina. Ale jinak ten, komu roste „obyčejný“ křen selský na zahradě, ví, že je to v podstatě sveřepý plevel, který se rychle rozrůstá a snadno zplaňuje a vykopat jeho kořeny ze země není vůbec snadné. Ale za námahu to stojí, ať se jedná o křen odkudkoliv a pro jakékoliv využití.


Křen na všechny neduhy

Tedy skoro na všechny, abychom nepřeháněli. Kromě značného množství vitaminu C obsahuje kořen vitamin E, vitaminy skupiny B a provitamin A, ale také množství minerálních látek, především hořčíku, vápníku, draslíku, železa, fosforu, síry a sodíku. Konzumace křenu, ať už čerstvě nastrouhaného k párku, uzenému či jinému pokrmu, nebo výtažku z kořene v podobě tinktury (kapky lze koupit hotové či si je připravit doma), pomáhá našemu organismu v boji proti bakteriím, virům a plísním, protože působí jako dezinfekční prostředek. Podporuje imunitu, tedy odolnost proti různým chorobám a tím, že napomáhá vylučování žaludečních šťáv, usnadňuje proces trávení. Také zlepšuje činnost střev, má vliv i na funkci jater, ledvin a močového ústrojí a rozšiřuje cévy, čímž zároveň snižuje vysoký krevní tlak. Při pravidelné konzumaci křen podporuje tvorbu vitaminu B1, který by měl kromě jiného zlepšovat paměť a schopnost soustředit se.


Náš tip: Jak vyrobit tinkturu

Zcela jednoduše: Nastrouhaný křen, asi dvě lžíce, zalijeme 3 dl 60% lihu, promícháme a necháme dva týdny na teplém místě louhovat s tím, že denně dvakrát protřepáváme. Poté přecedíme, nalijeme do tmavé sklenice a máme hotovo. Jako elixír mládí užíváme tinkturu po dobu šesti týdnů třikrát denně 10 kapek spolu s dvěma deci vlažné vody. Kdo ale nevěří na věčné mládí, protože ví, že je to hloupost, užívá tinkturu v množství podle potřeby například při problémech s trávením, kašlem, rýmou nebo také jako prevenci. Tinktura se dá využít i jako mazání na revmatické bolesti kloubů stejně jako křenové placky k obkladům.


Útočí na vás rýma a kašel?

Vůbec neváhejte a ihned si pořiďte křen! Největší léčebnou sílu má podzimní, ale stejně dobře poslouží i ten z jiného ročního období. Oškrábejte ho, nastrouhejte (trochu se u této činnosti zapotíte, protože kořen je tvrdý a strouhání jde ztuha), pak na chvíli zatajte dech a pozřete alespoň polévkovou lžíci. V prvním okamžiku sice budete mít pocit, že vám exploduje hlava, ale to za chvíli odezní a zjistíte, že můžete v pohodě dýchat doposud ucpaným nosem a lépe se vám také odkašlává, máte-li i kašel. Aby tento léčebný zákrok nebyl tak drastický, mohou ti méně odvážní smíchat nastrouhaný křen s medem v poměru jedna ku jedné. Pokud vás kvůli nachlazení a ucpanému nosu nepřešla chuť k jídlu, můžete si ke křenu dát třeba párek či kousek uzeného masa, ovar nebo pečená vepřová žebírka, zastánci zdravé výživy si udělají pomazánku, a na zapití můžete zvolit pivo, pochopitelně jako křen. Zatímco masem i pivem raději šetřete, abyste se nepřejedli a neopili, křenem nikoliv. Ale na druhou stranu ani s ním to nepřehánějte, příliš vysoké dávky mohou způsobit poruchu trávení a dokonce i zvracení. Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv způsob konzumace a využití křenu, pamatujte, že vždy musí být čerstvý, tepelnou úpravou ztrácí na účinnosti.


Náš tip: Jak na křenové placky

Nikoliv k jídlu, ale na zmírnění revmatických, artritických i jiných bolestí, například hlavy. Receptů existuje celá řada, někdo používá k tomu, aby vznikla kašovitá hmota, mouku, jiný brambory, tvaroh nebo jogurt, ale nejdůležitější je ve všech případech čerstvý nastrouhaný křen. Směs dejte na kus látky, rozetřete a přikládejte na bolavé místo zhruba na půl hodiny. U některých jedinců, byť ojediněle, může křen vyvolat alergickou reakci kůže, ale mírné zčervenání ještě není známkou alergie, jeho příčinou je prokrvení pokožky.


Chutná i léčí zároveň

Pokud jste ochotni vynaložit trochu fyzické námahy při ručním strouhání křenu (pochopitelně lze využít i kuchyňskou techniku, ale ruční práce je ruční práce), pak se pusťte do přípravy různých dobrot, které oceníte zejména v podzimním a zimním období. Křenový ocet poslouží jako lék při bolestech hlavy nebo zánětech nervů, ale také jako dochucovadlo pokrmů, zejména salátů. Do nich můžete na jaře přidávat i mladé lístky křenu. O tom, že hlávkové zelí samo o sobě je plné vitaminů a celé řady dalších zdraví prospěšných látek, není nutné nikoho přesvědčovat. Totéž platí o červené řepě nebo mrkvi, tedy o zeleninách, s nimiž si křen notuje a skvěle se navzájem chuťově doplňují. Navíc jejich kombinací vznikají doslova vitaminové bomby, na nichž si navíc pochutnáte. Křen selský je u nás považovaný za jakýsi ženšen, jen o něco levnější, ale neméně účinný. A vyjma sladkých pokrmů se dá použít skoro do všeho, záleží jen na kreativitě kuchaře.


Text: Anežka Kollmannová, foto: Shutterstock a archiv redakce

Základní recept pro inspiraci

Hlávkové zelí nakrájíme na tenké proužky, křen nastrouháme, cibuli nakrájíme a vše dáme do mísy nebo jiné vhodné nádoby. Přidáme sůl, cukr, ocet, rostlinný olej, někdo přidává i sáček deka – nevařit, jen přisypat. Promícháme a v lednici necháme 24 hodin odležet. Znovu promícháme a napěchujeme do sklenic, uzavřeme, ale nezavařujeme a skladujeme v chladnu a temnu zhruba tři týdny. Pak už jenom konzumujeme. Podle fantazie a chuti můžeme k tomuto základu přidat nastrouhanou mrkev, nakrájenou červenou řepu – tou lze nahradit zelí – a další zeleninu. Vhodná jsou také jablka.






Další informace najdete v záříjovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět