Křečové žíly a jak na ně!

K častým onemocněním dolních končetin patří také křečové žíly. Ty nejsou, jak si mnoho lidí myslí, pouze estetickou vadou, ale mohou představovat i zdravotní problémy. Je proto důležité s jejich léčbou neotálet.

Na otázku, kdy navštívit s nepříjemnými pocity v oblasti dolních končetin praktického lékaře, existuje velmi jednoduchá odpověď: „Co nejdříve. Otoky, brnění, křeče a další nepříjemné pocity v oblasti nohou mohou signalizovat počínající žilní onemocnění. Ze studií, které se uskutečnily v našich ordinacích, víme, že některým ze symptomů chronické žilní nemoci trpí každý druhý dospělý Čech,“ říká MUDr. Jana Vojtíšková, praktická lékařka z Prahy. Právě včasná diagnostika a léčba jsou podle ní základem zpomalení progrese onemocnění, které může vést nejen ke vzniku křečových žil, ale i dalším vážnějším komplikacím.


Praktičtí lékaři doporučí léky i co změnit

„O léčbě se rozhodujeme podle pokročilosti onemocnění a míry subjektivních obtíží pacienta. Základem léčby jsou konzervativní metody. Kromě režimových opatření to jsou dále kompresivní léčba a farmakoterapie. Kompresivní léčba spočívá v pravidelném nošení punčoch, které zabraňují žilnímu přetížení, zlepšují subjektivní potíže nemocného a jsou prevencí vzniku varixů a otoků. Třetím pilířem jsou léky venofarmaka působící na žilní stěnu a zlepšující odtok krve. Režimová opatření ani kompresivní léčba nejsou u našich pacientů příliš oblíbené, i když jsou účinné,“ vypočítává lékařka.


Kdy je čas na specialistu?

Praktický lékař posílá pacienty ke specialistovi, angiologovi, dermatovenerologovi nebo žilnímu chirurgovi pouze v případě, že je nutné další vyšetření, případně zákrok. Indikací k včasnému odeslání na specializované pracoviště jsou nemocní s výraznými symptomy nebo v pokročilých fázích onemocnění s nedostatečnou odpovědí na konzervativní léčbu. „Dále jsou to pacienti indikovaní k chirurgické léčbě – té vždy předchází vyšetření duplexní sonografií prováděné pouze na specializovaných pracovištích angiologie a cévní chirurgie. V případě kožních trofických změn či bércového vředu spolupracujeme obvykle s dermatovenerology či s ambulancemi pro léčbu rány,“ říká MUDr. Vojtíšková.


Někdy to bez zákroku nejde

„Samozřejmě nejlépe je snažit se do stadia, kdy je již nutno operovat, vůbec nedostat. Ale často i dobře vedená konzervativní léčba k úplnému úspěchu nevede, a proto je na řadě invazivní řešení,“ upozorňuje MUDr. Robert Vlachovský z Centra žilní chirurgie VASCUMED a LF Masarykovy univerzity v Brně a dodává: „Pacienti k nám chodí s doporučením praktického lékaře, pravdou ale je, že mohou přijít i bez něj. Nejčastěji se setkávám s pacienty, resp. pacientkami, které sice řeší do jisté míry i kosmetické obtíže, ale většinou mají i některý z dalších příznaků chronického žilního onemocnění, například otoky nebo těžké nohy. Muži tvoří minimálně jednu třetinu našich pacientů. V této souvislosti je dobré říci, že závažnost a tíže příznaků jen málo odpovídá viditelnému rozsahu onemocnění. Máme pacienty s velkými křečovými žilami téměř bez obtíží, na druhou stranu utrápené pacienty jen s drobnými metličkami.“ Základní vyšetření není nijak bolestivé. „Pacienta vyšetříme klinicky a provedeme duplexní ultrazvukové vyšetření povrchových i hlubokých žil. Pacienti toto neinvazivní vyšetření absolvují vestoje nebo vleže, trvá většinou kolem 20 až 30 minut a jedná se o podobný typ vyšetření, jako je například vyšetření břicha nebo kloubů ultrazvukem, pouze s jiným typem sondy,“ vysvětluje MUDr. Vlachovský.


Moderní doba a moderní metody

Odborníci mají dnes k dispozici různé způsoby, jak metličky a křečové žíly odstranit. Dříve mohli žilní chirurgové pouze klasicky odstranit žílu. Tento typ zákroků se provádí dodnes a vyžaduje několikatýdenní rekonvalescenci. Stále větší část však v současnosti tvoří takzvané miniinvazivní zákroky. Ty probíhají pomocí laseru, radiofrekvence nebo žilního lepidla. Většina těchto nových typů zákroků probíhá v místním umrtvení a pacienti po nich mohou ihned odejít domů a zapojit se opět do pracovního a společenského života. Rekonvalescence je přibližně třetinová oproti klasické operaci. „Ale stejně jako příprava na operaci je i operace pouze součást dlouhodobé a celoživotní léčby. Nelze ji brát jako definitivní řešení – o své žíly je nutno se starat celoživotně. Režimová opatření, venofarmaka a případně kompresní léčba by tak měly být součástí života pacientů i po zákroku. Snižují riziko, že se s pacientem uvidím brzy znovu,“ upozorňuje závěrem žilní chirurg.


Text: Beata Gáliková, foto: Shutterstock a archiv redakce

Metody odstranění křečových žil, jejich výhody a nevýhody

Transkutánní ošetření
Při tomto způsobu je do žíly zavedena speciální sonda vysílající laserové záření. Jedná se o tzv. termální metodu. Za pomalého vytahování vlákna dojde k zatavení celé žíly nebo jejího úseku efektem termokoagulace. Do této skupiny patří také radiofrekvenční technika, která je mnohdy účinnější a s lepšími kosmetickými výsledky než laser. Při té je do žíly zavedena sonda vysílající bipolární radiofrekvenční proud.
Cena: minimálně 10 000 – 20 000 Kč za nohu podle postižené oblasti
Výhody: nevyžaduje pracovní neschopnost, rychlé zotavení, lokální anestezie, nebolestivé
Nevýhody: u laseru je větší riziko, že se potíže časem vrátí


Flebektomie
Tato miniinvazivní metoda je vhodná na odstranění menších křečových žil. V konkrétních místech se provede malý řez, přes nějž jsou žíly podvázané, zkrácené nebo odstraněné.
Cena: minimálně 10 000 – 15 000 Kč za nohu podle postižené oblasti
Výhody: nevyžaduje pracovní neschopnost, rychlé zotavení, lokální anestezie
Nevýhody: jen pro menší křečové žíly


Termická ablace
Jedná se o poškození výstelky povrchové žíly termickou cestou. Po tomto zákroku žíla odumře, následně se vyhojí jizevnatou tkání a zaniká jako céva. Zákrok se provádí vpichem, kdy se pod sonografickou kontrolou zavede do povrchové žíly kanyla a katetr. Zároveň je zajišťuje, že i v místě napojení povrchové žíly na hlubokou je metoda bezpečná a není riziko poškození hlubokých žil. Jednotlivé varixy pak splasknou nebo se dají vyjmout (flebektomie).
Cena: minimálně 10 000 – 25 000 Kč za nohu podle postižené oblasti
Výhody: v lokální anestezii, většinou bez nutnosti pracovní neschopnosti pacienta, bez řezu v třísle nebo podkolenní jamce
Nevýhody: někdy pracovní neschopnost 1–3 dny, teoretické riziko termického poškození okolních struktur, např. hlubokého žilního systému, nervových struktur či kůže


Chirurgické odstranění křečových žil
Chirurgické odstranění spočívá ve vytržení nefunkční žíly, nejčastěji od třísla do podkolení nebo od podkolení do poloviny bérce. Rekonvalescence je bolestivá a často spojená se vznikem krevních podlitin.
Cena: zákrok hrazený pojišťovnou (platba jen za konzultace)
Výhody: cena, velmi efektivní způsob
Nevýhody: vyžaduje pracovní neschopnost podle rozsahu zákroku 2–6 týdnů, bolestivost, kosmeticky nepříliš uspokojivý efekt, obtížná proveditelnost u pokročilých forem


Mechanicko-chemická ablace ClariVein
Americká velice šetrná metoda, kdy je pacientovi zavedený infuzní katetr s vnitřním rotujícím vodičem. Po zapojení k ovládacímu zařízení se vodič roztočí a mechanickým kontaktem s žilní stěnou dojde k reflexivnímu smrštění žíly. Metoda pokračuje chemickým působením vstřikovaného roztoku do bezprostřední blízkosti rotující sondy. Žilní stěny se k sobě slepí, ošetřený žilní kmen po výkonu splaskne a po několika týdnech se přemění ve vazivový pruh.
Cena: minimálně 20 000 – 30 000 Kč za nohu podle postižené oblasti
Výhody: v lokální anestezii, bez nutnosti pracovní neschopnosti pacienta, žádné riziko termického poškození kůže a tkání
Nevýhody: riziko alergické reakce


Skleroterapie
Tato metoda je využívaná hlavně pro léčbu metliček a varixů na odstranění pozůstatků křečových žil po operačních zákrocích. Spočívá v aplikaci speciální látky ve formě tekutiny nebo pěny, která zde způsobuje neinfekční zánět – žíla zkolabuje a po čase se vstřebá.
Cena: minimálně 1 000 – 6 000 Kč podle metody a postižené oblasti
Výhody: příznivá cena, lokální anestezie
Nevýhody: často nutné opakování zákroku v rozmezí 2–6 týdnů, tvorba modřin a pigmentových skvrn


Jak se vyhnout operacím a zákrokům?

Upravte životní styl
Základním předpokladem je pravidelný pohyb (chůze, plavání, cyklistika, běžky), ale i odpočinek, např. po dlouhém stání, se zvýšenou polohou nohou. Vhodné jsou speciální cviky, které pomáhají posílit svalovou pumpu a obnovit návrat stagnující krve z dolních končetin zpět k srdci. Provádět je může pacient kdykoli během dne, vždy pak večer v klidu před usnutím. Doporučuje se také preferovat volné oblečení a pohodlnou obuv a udržovat si optimální tělesnou hmotnost. Naopak nevhodné jsou teplé koupele a vystavování se opakovaně vysokým teplotám (sauny).


Nechte si předepsat venofarmaka
Léky posilující žilní stěnu a zmírňující žilní zánět může předepsat praktický lékař či odborník (angiolog, dermatolog, cévní chirurg či gynekolog). Měla by být součástí léčby od prvních příznaků chronického žilního onemocnění (pocity těžkých nohou, otoky, metličky) tak, aby k operaci nemuselo dojít.


Noste kompresní punčochy
Punčochy nebo bandáže slouží ke snížení zvýšeného žilního tlaku. Jejich výhodou je okamžitá úleva a to, že působí jako prevence dalšího zhoršování onemocnění. Podrobnější informace najdete například na www.zilniporadna.cz.


Zeptali jsme se za vás
Proč nás vlastně křečové žíly trápí?

Základním faktorem pro vznik varixů je porucha pevnosti žilní stěny. V důsledku přetlaku v žilním systému dochází k rozšíření žil a k poruše funkce žilních chlopní, „ventilů“, což znamená, že v rozšířených žilách chlopně nedomykají, krev se městná v žilním řečišti a vznikají křečové žíly. Hlavní podíl má genetická predispozice, tedy dědičnost, a dalšími vedlejšími faktory jsou například sedavé zaměstnání nebo obezita. Mezi první příznaky patří viditelně rozšířené žíly na nohou (tzv. modré kresby žil), časté otoky a bolesti dolních končetin, těžké nohy či pocit mravenčení. V počátečních fázích se opravdu může jednat spíše o vadu na kráse, ale čím dříve začneme problém křečových žil řešit, tím více si v pozdějším věku ušetříme bolestí, ale hlavně komplikací.

Odpovídá cévní chirurg MUDr. Tomáš Kneifl z Perfect Clinic.





Další informace najdete v prosincovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět