Kořenová alias polévková zelenina

Některá jídla by se bez ní neobešla – polévky, omáčky, saláty a další pokrmy. V nich kořenová zelenina nemůže chybět, protože bez ní by neměly tu správnou chuť. Ale ona není jen na vaření, nabízí také spoustu zdravotních benefitů.

Jak už název napovídá, jedná se o zeleninu, kterou pěstujeme především pro to, co se skrývá pod zemí, tedy kořen, hlíza, oddenek či bulva, ale u mnoha druhů využíváme i nadzemní část, tedy nať. V tom, co všechno patří mezi kořenovou zeleninu, se naštěstí většina lidí shoduje a nestává se, že by vědátoři začali mudrovat nad tím, kam co zařadit. K tomu jim slouží například melouny nebo rajská jablíčka, u nichž se čas od času dohadují, zda jde o ovoce či zeleninu. My nad ničím bádat nemusíme a můžeme si v klidu představit tři základní druhy, které jsou u nás nejznámější a nejpoužívanější – hlavně do polévek (i proto se vžil název polévková zelenina) – a přiblížit si jejich nezanedbatelné zdravotní účinky.


Mrkev

Asi všichni rodiče nutí děti ji jíst, a správně činí. Obsahuje velké množství betakarotenu, z něhož si naše tělo vyrábí vitamin A v množství, jaké aktuálně potřebuje. Jeho dostatek je důležitý především pro dobrý zrak, zdravou pokožku a pleť. Mrkev je také zdrojem vitaminu C, vitaminů skupiny B, draslíku, vápníku, hořčíku, železa a dalších karotenoidů, mezi nimiž nechybí lutein, který je právě pro zdraví našeho zraku nesmírně důležitý. Vláknina zase napomáhá lepšímu trávení a podporuje peristaltiku střev. Syrová mrkev je chutná a zdravá a rozhodně by neměla chybět v jídelníčku dětí ani dospělých. Ovšem betakaroten je lépe stravitelný po tepelné úpravě a jeho vstřebatelnosti napomáhají i tuky. Takže se nebojte prostřídávat syrovou variantu mrkve s tepelně zpracovanou – vařenou, dušenou nebo glazovanou či grilovanou. K velice jednoduchým, avšak chutným pokrmům patří restovaná mrkev. Očištěnou překrojíme, eventuálně nakrájíme na klínky a na pánvi orestujeme na rozpáleném másle, nejvhodnější je ghí. Osolíme a opepříme, popřípadě můžeme ochutit i dalším kořením. Restovaná mrkev je vhodná jako příloha k různým masům a jiným jídlům.

Mrkev není jen pro králíky

Jim pochopitelně také chutná a rádi ji chroupají, ale netuší, že nám lidem pomáhá držet hladinu LDL cholesterolu na uzdě a zmírňuje riziko srdečních a cévních onemocnění. Stimuluje imunitní systém, podporuje trávení a celkově má blahodárný vliv na zažívací trakt díky obsahu vlákniny. A navíc má výrazné antiseptické a antibakteriální schopnosti. Pokud chováte králíky, tak v případě, že všechnu mrkev nesníte sami, rozdělte se s nimi, ať jsou také zdraví.



Celer

Zatímco proti mrkvi většina lidí nic nenamítá a s větší či menší chutí ji konzumuje, celer je na tom poněkud hůř, protože jeho specifická chuť nezaujme každého. Konzumenti ho tolerují v bramboračce, hovězí polévce, ve svíčkové, ale samostatně třeba v salátech už ho moc nadšeně nepřijímají. Charakteristickou chuť celeru způsobují éterické oleje, které rostlinu jednak chrání před bakteriemi a plísněmi, jednak mu poskytují řadu pro naše zdraví prospěšných látek. Celer obsahuje kromě jiných provitamin A, vitaminy skupiny B, vitaminy E a K, které zajišťují správnou srážlivost krve. Z minerálních látek v bulvách najdeme především draslík, hořčík a železo – kvůli jeho obsahu se celer doporučuje při chudokrevnosti nebo ženám v šestinedělí a při silné menstruaci. Má také diuretické účinky, pomáhá správnému fungování ledvin, eliminaci otoků a regulaci kyseliny močové – proto se jeho konzumace doporučuje pacientům, kteří trpí dnou, artritidou, migrénami nebo psoriázou.

Další plusy celeru

Pomáhá snižovat vysoký krevní tlak díky ftalidům, které obsahuje. To jsou látky, které uvolňují svalové tkáně cévní stěny a tím umožňují lepší průtok krve a díky tomu se snižuje tlak. Již dlouhá staletí se celer využívá také k detoxikaci organismu nebo k povzbuzení jater v produkci žluči. Propívá zdraví ledvin a funguje jako přírodní antibiotikum. Důvodů, proč přijít celeru, hlavně syrovému, ale i vařenému, na chuť je víc než dost. Můžete ho vyzkoušet v kombinaci s mrkví a s další zeleninou, ale i s ovocem v některém z řady receptů na výborné saláty a pomazánky. Nebo ho použít do zeleninového smoothie.



Petržel

Ve starém Řecku z ní pletli věnce, kterými pak dekorovali vítěze sportovních klání, tak moc si vážili petržele – a zcela právem. Tato zelenina má vzácnou schopnost čistit krev a podporovat tvorbu červených krvinek. Detoxikuje organismus, pozitivně ovlivňuje trávení, zamezuje nadýmání a také neutralizuje zápach z úst. Je považována za významný antioxidant s vysokým obsahem vitaminu C – údajně ho v ní najdeme třikrát více než v pomeranči. Jak známo, vitamin C podporuje imunitní a cévní systém a klouby a celkově je pro naše zdraví jedním z nejdůležitějších. Kromě toho je zásobárnou kyseliny listové, jejíž příjem je důležitý hlavně pro těhotné ženy a pro správný vývoj plodu. Kromě vitaminu C a kyseliny listové je také bohatým zdrojem draslíku, pomáhá odvádět z těla přebytečnou vodu a tím působí proti otokům. I petržel tedy patří mezi kořenovou zeleninu s výraznými zdravotními účinky.

Text: Anežka Kollmannová, foto: Shutterstock a archiv redakce

STOJÍ ZA OCHUTNÁNÍ!


Pikantní mrkvovo-celerový salát

Ingredience: 4 větší mrkve, malá bulva celeru, 3 až 4 polévkové lžíce majonézy a stejné množství jogurtu, lžíce dijonské hořčice, citronová šťáva podle chuti, trocha vloček chilli nebo špetka chilli mletého, sůl, pepř, pažitka nebo petrželová nať na posypání
Postup: V míse smícháme majonézu, jogurt, hořčici, citronovou šťávu a chilli. Přisypeme nahrubo nastrouhaný celer a mrkve, osolíme, opepříme a vše pořádně promícháme. Dáme do lednice na chvíli vychladit, aby se lépe propojily chutě. Podáváme s chlebem nebo rozpečenou bagetou a zdobíme pažitkou nebo petrželovou natí.

„Kořenová“ pomazánka

Ingredience: 3 mrkve, půlka menší bulvy celeru, 2 kořeny petržele, 1 cibule, lžíce oleje, lžíce hořčice, 2–3 lžíce majonézy smíchané s trochou jogurtu řeckého typu, sůl, čerstvě mletý pepř a popřípadě troška jiného koření, například chilli, chceme-li ostřejší chuť, pažitka
Postup: Očištěnou kořenovou zeleninu nastrouháme nahrubo, cibuli nakrájíme najemno a podusíme na oleji nebo na ghí – tepelnou úpravou nejen změkne, ale chuťově mírně zesládne. Po vychladnutí smícháme s hořčicí, majonézou s jogurtem, opepříme a osolíme, eventuálně přidáme další koření podle chuti, a vsypeme nasekanou pažitku. Vše řádně promícháme a podáváme na chlebu či jiném pečivu.

Tip: Do pomazánky můžeme použít i jinou kořenovou zeleninu – pastinák, tuřín, černý kořen řečený hadí mord španělský a další včetně červené řepy, která také patří mezi kořenovou zeleninu.

Syrová mrkev je chutná a zdravá a rozhodně by neměla chybět v jídelníčku dětí ani dospělých. Ovšem beta karoten je lépe stravitelný po tepelné úpravě a jeho vstřebatelnosti napomáhají i tuky.



Zatímco proti mrkvi většina lidí nic nenamítá a s větší či menší chutí ji konzumuje, celer je na tom poněkud hůř, protože jeho specifická chuť nezaujme každého.





Další informace najdete v říjnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět