Klíšťata mají za sebou rekordní rok

V osmdesátých letech minulého století se v Rakousku potýkali s nejvyšším počtem případů klíšťové encefalitidy v Evropě. Po zavedení masivního očkování výskyt nemoci výrazně poklesl. Dnes se pohybuje jen v desítkách případů ročně. Kéž by se podobný scénář jednou naplnil i u nás.

„V posledních týdnech se na našem infekčním oddělení zvýšil počet hospitalizovaných kvůli těžšímu průběhu klíšťové encefalitidy, což koreluje s vysokou aktivitou klíšťat. Tyto komplikace jsou přitom zbytečné vzhledem k tomu, že existuje účinné preventivní očkování,“ hlásil v létě loňského roku MUDr. Ivo Hiemer ze Slezské nemocnice v Opavě. Virus klíšťové encefalitidy, který je endemický v některých oblastech nejméně 27 evropských zemí, letos Čechy i Moravany obzvláště potrápil. Mnozí lidé se totiž potýkali s komplikacemi a v nemocnicích po celé republice trávili zcela zbytečně dlouhé týdny. Konečné počty nemocných za rok 2018 byly alarmující. Celkem podle Státního zdravotního ústavu onemocnělo klíšťovou encefalitidou 712 lidí, přičemž nejvíce případů bylo v Jihočeském kraji, kde se nakazilo 121 osob.


Trvalé následky nejsou výjimkou

Problémem je, že na klíšťovou encefalitidu žádný účinný lék neexistuje a tělo si musí s touto virovou nákazou poradit samo. Mnohdy to trvá týdny i měsíce a výsledky léčení nebývají pro pacienty vždy uspokojivé. „Průběh onemocnění je závažnější u starších lidí. U 26 až 46 procent pacientů zanechává klíšťová encefalitida trvalé následky v podobě chronických bolestí hlavy, obrn končetin, nespavosti nebo poruch paměti a koncentrace,“ dodává doc. MUDr. Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity. O tom, jestli bude mít nemoc lehčí nebo těžší průběh, rozhodují především věk a zdravotní stav pacienta. Nebezpečná je klíšťová encefalitida pro lidi s oslabenou imunitou, například pro ty, kteří se dlouhodobě léčí s nádorovým nebo jiným onemocněním.


Městská klíšťata

Svou roli ve vysokých počtech případů hraje mimo jiné i to, že populace stárne a vyšší věk je významný rizikový faktor klíšťové encefalitidy. „To, že nemoc hůře snášejí senioři po šedesátce, je důsledkem toho, že výkonnost imunitního systému s věkem klesá,“ vysvětluje doc. Rastislav Maďar. Dalším podstatným důvodem, proč u nás nemoci přibylo, je fakt, že se stále rozšiřují ohniska nákazy. „Klíšťata se stále více přibližují k městům a dnes už je najdeme v mnoha městských parcích. Loni hlásila mnoho případů nemoci velká města – Praha, Brno, Ostrava, Plzeň nebo České Budějovice. V dnešní době zkrátka musíme s klíšťaty počítat kdekoli, kde je zeleň,“ dodává zkušený odborník s tím, že obezřetní bychom měli být, i když jdeme třeba jen se psem na procházku nebo se projet na kole parkem. „Vzhledem k tomu, že infekční klíšťata jsou v přírodě přenášena volně se pohybující zvěří, o nových ohniscích nákazy se často dovídáme až na základě prvních případů onemocnění člověka v dané lokalitě. Může jít o místo bydliště či místa oblíbená pro houbaření, rybaření nebo sport,“ upozorňuje vakcinolog a epidemiolog Rastislav Maďar.


Češi jsou k vakcínám stále skeptičtí

Snížit počty nemocných by pomohla vyšší proočkovanost. Češi jsou ale k nepovinným vakcínám stále poněkud skeptičtí. Často mají pocit, že jde jen o byznys farmaceutických firem, které se snaží prodat co nejvíce vakcín. Lékaři, kteří pracují na infekčních odděleních nemocnic napříč republikou a kteří musejí jen bezmocně přihlížet tomu, jak pacienti bojují s následky nemoci, by ale uvítali, kdyby Češi následovali příklad Rakouska, které se dnes pyšní nejvyšší proočkovaností v Evropě, jež dosahuje 85 procent. „ U nás je aktuálně proočkována čtvrtina populace. Ve věkové skupině 0–16 dosahuje proočkovanost 25 procent, ve věkové skupině 17–59 let je to 27 procent, ve věku nad 60 let – tedy u lidí, kteří si z prodělané nemoci často odnášejí nejhorší následky – je to jen 13 procent,“ vypočítává doc. MUDr. Rastislav Maďar, který opakovaně zdůrazňuje, že vakcinace je jedinou specifickou ochranou proti této nebezpečné nemoci, na niž žádný lék neexistuje.


Borelióza trhala rekordy

Drobný roztoč Ixodes ricinus přenáší nejen obávanou encefalitidu, ale také lymskou boreliózu, nemoc, se kterou si dnešní medicína naopak rady ví – léčí se totiž antibiotiky. S onemocněním bojovalo loni celkem 4724 lidí, což je nejvíce za posledních deset let. Nejvíce případů bylo na Vysočině, dále v kraji Olomouckém a Jihočeském. „Hodně případů jsme zaznamenali už v první polovině loňského roku. Aktivita klíšťat byla už na jaře na nejvyšším stupni. Léto bylo sice horké, ale na podzim bylo pěkné počasí, a tak lidé trávili hodně času venku, chodili houbařit, rybařit, a i to sehrálo roli v opětovném nárůstu počtu případů,“ vysvětluje docent Maďar.


Boreliózu porazí antibiotika

Lymskou boreliózu vyvolávají bakterie rodu Borrelia, kterých je několik druhů. Jde o zoonózu, jedná se tedy o onemocnění, které primárně postihuje zvířata. Člověk je pouze náhodnou obětí infekce a nákaza se od něj již dále nepřenáší. „Nákazu přenášejí pouze klíšťata. Dřívější představy, že se na přenosu podílí i hmyz, nebyly potvrzeny. Klinické formy nemoci mohou být poměrně pestré. Typický je obraz červené skvrny na kůži, tzv. migrující erytém. Ten se zpravidla objeví až s několikadenním odstupem po přisátí klíštěte. Další formy, jako je postižení nervového systému, kloubů či dalších částí pohybového aparátu, se mohou objevit v odstupu měsíců až let. Po řádné léčbě by k nim nemělo vůbec dojít, přesto však kvůli pozdnímu záchytu každoročně snižují kvalitu života u mnoha pacientů,“ popisuje doc. Rastislav Maďar.


Přítomnost protilátek není nemoc

Diagnóza se stanovuje podle klinického nálezu a laboratorní diagnostiky, kdy jsou vyšetřovány protilátky proti boreliím a jejich antigeny. Pozitivita protilátkového testu však automaticky nemusí znamenat a často také neznamená nemoc. „Její příčinou může být i tzv. paměťová protilátková odpověď, což znamená, že se člověk s infekcí už dříve setkal, ale nevěděl o tom, a imunitní systém nákazu bez rozvoje onemocnění zlikvidoval. Protilátky nemizí ani po úspěšné léčbě. Naopak jsou výrazem toho, že tělo člověka se setkalo s infekcí a mohlo si vytvořit si obranu. Vzhledem k charakteru imunitní reakce u této infekce a existenci více druhů borelií však přítomnost protilátek v krvi nechrání proti pozdější infekci. K případné nákaze tedy může dojít opakovaně.


Text: Andrea Skalická, foto: Shutterstock a archiv redakce

Zeptali jsme se za vás
Jak velký vliv má na klíšťata oteplování planety? Přesouvají se díky němu do vyšších nadmořských výšek?

S rostoucí teplotou v Evropě dochází k přesunu klíšťat z nížinných oblastí do výše položených nadmořských výšek nad 600 metrů nad mořem, kde se předtím tak často nevyskytovala, a také čím dál víc na sever. Přílišné horko ani sucho totiž přenašečům klíšťové encefalitidy nevyhovuje. Na větší vzdálenosti jsou klíšťata přenášena migrujícími ptáky. Existují vědecké důkazy o přesunu viru klíšťové encefalitidy touto cestou například ze Slovinska do Německa nebo z východních částí Ruska do Pobaltí. Terénní studie zjistily zaklíštění některých druhů ptáků na úrovni 10 %. Každý desátý pták tedy na sobě přenášel přisáté klíště. I když ne každé klíště je nakažené virem, s ohledem na jejich velké množství jde o poměrně významné epidemiologické riziko.

Odpovídá doc. MUDr. Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity

Víte, že…

… nejvyšší proočkovanost proti klíšťové encefalitidě má Rakousko (85%), Lotyšsko (67%) a Německo (43 %)? U nás je očkováno 25 % populace. Nejvíce očkovaných lidí je v kraji Jihočeském, v Praze a Plzeňském kraji. Nejméně jich je na Liberecku, v Moravskoslezském kraji a také na Karlovarsku.


Očkování (nejen) pro seniory

Nejvhodnější dobou pro očkování proti klíšťové encefalitidě jsou chladnější měsíce, ale je možné nechat se naočkovat kdykoliv během roku. S první dávkou proto můžete začít hned. Velmi důležité je očkování pro seniory, u kterých onemocnění probíhá nezřídka v těžké formě. Právě u starších lidí zaznamenávají lékaři dlouhodobě nejvyšší výskyt trvalých následků i počet úmrtí na klíšťovou encefalitidu.






Další informace najdete v květnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět