Lákadla Jordánska: Petra i Mrtvé moře

Skalní město Petra je turistickým magnetem Jordánska. Ročně přiláká stovky tisíc turistů z celého světa. Památka UNESCO, jeden z novodobých divů světa, je mistrně vytesaná z pískovce a schovaná za hradbou hor. Vypravit se sem můžete i v noci.

Za tmy cestu k Pokladnici, jedné z nejzachovalejších památek starobylé Petry, lemují svíčky. Procházet se těmito místy za tmy je jedním slovem magické. „V té ztemnělé krajině si připadám, jako bych byl na jiné planetě. Je to vzrušující a romantické,“ je uchvácený turista z Velké Británie. Atmosféru noční Petry si vychutnává také mladá Kolumbijka: „Dobře se to doplňuje s procházkou ve dne, kterou si taky nenechám ujít. Teď si užívám hlavně ty hvězdy nad hlavou,“ líčí, zatímco před Pokladnicí usedá na kobereček, aby spolu s dalšími stovkami lidí zhlédla večerní představení. To nakonec příchozí poněkud zklame, protože hra na flétnu i zpěv beduína jsou příliš krátké a samotná památka je osvícena jen chvíli.


Do Petry raději ve dne

Přestože atmosféra noční Petry je mystická, ten, kdo se chce se starodávným skalním městem skutečně seznámit, by se sem měl určitě vydat za dne. Od první chvíle ale bude muset odolávat zdejším prodejcům, kteří nabízejí kdeco, včetně pronájmu kočárů a elektromobilů. „Petru postavili Nabatejci, obchodníci, kteří ovládali obchodní stezky ve Svaté zemi, před více než dvěma tisíci lety. V dobách největšího rozkvětu obývalo město s chrámy, honosnou královskou hrobkou a amfiteátrem zhruba třicet tisíc lidí. Po ničivém zemětřesení v 6. století Petru opustili poslední obyvatelé a cestu do skalního města pak po staletí znali jen beduíni. Kromě nich o tomto místě nikdo nevěděl, protože bylo ukryté v údolí mezi horami,“ vypráví průvodce Malik a připomíná, že Petru znovuobjevil v roce 1812 švýcarský orientalista a cestovatel Johann Ludwig Burckhardt. Na seznam UNESCO byla zapsána v roce 1985.


Vyhraďte si dva tři dny

U impozantní Pokladnice panuje čilý ruch, stovky lidí se fotí a místní nabízejí jízdu na oslech i velbloudech. Husajn je majitelem jednoho z nich a stěžuje si, že mnoho turistů nedojde dál než sem. „Přijedou a podívají se jen na Pokladnici, která je hned na začátku města, ale už nejdou dál. Petra je velké město, a pokud chcete vidět všechno, měli byste tu strávit dva nebo tři dny. Podívat se na divadlo, královské hrobky, klášter, vyšlápnout do kopců a pokochat se pohledem shora,“ radí Husajn. „Mám k tomuto místu hluboký vztah, už můj pradědeček tu bydlel v jedné z jeskyní. Pak se ale celá rodina musela přestěhovat do beduínské vesnice asi sedm kilometrů odsud. Tam žijeme dodnes, protože dnes už v Petře nesmí bydlet nikdo,“ vypráví a ponouká mě, ať si zkrátím cestu Petrou právě na jeho velbloudovi. S díky odmítám a na průzkum téhle jedinečné lokality se vydávám po svých.


Unikátní mapa z Madaby

Koho baví historie, neměl by na cestách Jordánskem opominout nejstarší mozaikovou mapu znázorňující Svatou zemi a zvláště Jeruzalém. Najdete ji na podlaze kostela sv. Jiří v centru města Madaba. Vznikla kolem roku 560 a původně měla na délku kolem dvaceti metrů. Dnes je sice o dost menší, ale milovníky historie nadchne i tak. Ve své době byla velmi důležitá pro poutníky, pomáhala jim v orientaci při cestách do Svaté země. Znovuobjevena byla na konci 19. století a využívala se pro lokalizaci a verifikaci biblických míst. Původně vznikla asi ze dvou milionů kousíčků kamene a sestavil ji neznámý umělec. Pomalu vcházíme dovnitř kostela. V každém jiném svatostánku bychom upírali zraky k oltáři, tady se ale díváme na podlahu. Jakkoli se na uměleckém díle podepsal zub času, stále nad ním stojí člověk v údivu. „Madabská mapa je velice důležitá. Ostatní mozaiky, které v Madabě můžete vidět, zachycují zvířata, lidi nebo stromy, ale tohle je něco úplně jiného. Všimněte si detailního zobrazení Jeruzaléma, včetně jednotlivých bran v opevnění města a křesťanských chrámů,“ vypráví mi o něco později Makram, který Madabskou mapu v kostele sv. Jiří střeží. Když ji znovuobjevili, byla hodně poničená. „Našla se v byzantském kostele, který na tomto místě kdysi stál, a pokrývaly ji trosky,“ dodává.


Pohled na Zemi zaslíbenou

Na mozaiky narážíme i později, na posvátné hoře Nebo, která je kousek od Madaby. Právě tady zemřel podle Bible prorok Mojžíš. Dnes sem proudí zástupy poutníků. Je tu komplex tří kostelů, všechny mají mozaikové podlahy. Je na nich znázorněný všední život, pravděpodobně z roku 531 pochází mozaika se zvířaty a lovci. Hora Nebo je nesmírně důležité místo. Právě tady prorok Mojžíš stál, když ukazoval svému lidu Zaslíbenou zemi. Událost připomíná vysoký kovový kříž obtočený hadem. Z vyhlídky je vidět na všechny strany – v dálce tušíme Jericho, Jeruzalém, ale i část Mrtvého moře, kam povedou naše další kroky.


Za léčivým Mrtvým mořem

Mrtvé moře leží přibližně 400 metrů pod mořskou hladinou, a je tak nejníže položeným slaným jezerem na světě. Kombinace velkého množství soli ve vodě a blahodárného bahna k němu přivádí hlavně pacienty s nejrůznějšími kožními problémy nebo s artrózou. „Přijel jsem už podruhé. Mám lupénku, a tak se sem jezdím léčit. Slunce i voda mi dělají moc dobře. Věřím, že mi to pomůže,“ vypráví mi jeden z mnoha ruských turistů, kteří Mrtvé moře pro jeho blahodárné účinky vyhledávají. Potěšený je také liverpoolský rodák: „Je to skvělá zkušenost. Už nepracuju, a tak sem jezdíme občas na víkend. Nedávno jsem se říznul do prstu a skvěle se mi to tu zahojilo,“ podotýká.


Pravidla je nutné dodržovat

Na to, jak se chovat ve vodě, upozorňují turisty dvě velké cedule. Píše se tu, že voda je extrémně slaná voda a že koupání může být riskantní. Podle plavčíka Ahmada by návštěvníci měli ve vodě ležet na zádech a neměli by se pokoušet plavat. Kdyby se jim dostala voda do úst nebo do očí, bylo by to velmi nepříjemné. O pár chvil později cítím účinky soli ve vodě na svých lehce popraskaných rtech i já sama. Není to nic příjemného, ale uklidňuji se myšlenkou, že se alespoň dříve zahojí. Voda v Mrtvém moři je 10krát slanější než běžná mořská voda a obsahuje více než 20 nejrůznějších prvků, například hořčík, brom, vápník, sodík nebo draslík. Právě unikátní kombinace nejrůznějších minerálů má pozitivní vliv nejen na krásu, ale hlavně na zdraví. Pomáhá lidem s kožními nemocemi, třeba při lupénce nebo nejrůznějších ekzémech, ale pozitivně působí i proti bolestem pohybového aparátu. Léčivé bahno podporuje prokrvení, je proto vhodné například proti celulitidě a pomáhá léčit také akné.


Hladina Mrtvého moře klesá

Mrtvé moře je bezodtoké jezero, které napájí řeka Jordán. Ta ale dlouhodobě trpí – stejně jako samo Mrtvé moře – nedostatkem vody. Thayer, který pracuje v jednom ze zdejších hotelů, pozoruje snižující se hladinu už dlouho. „Měli jsme tu ponton. Kdysi býval skoro celý ponořený, ale jak se postupně snižuje hladina jezera, je čím dál více nad hladinou. Musí se s tím něco dělat. Už dlouho se mluví o tom, že by se 180 kilometrů dlouhým potrubím propojilo Mrtvé moře s mořem Rudým, ale práce ještě nezačaly,“ konstatuje. Hladina Mrtvého moře klesá každý rok zhruba o metr. Vědci varují, že by mohlo vyschnout už v roce 2050. Propojení Mrtvého a Rudého moře se ale příliš nezamlouvá ekologům, kteří varují před narušením tohoto jedinečného ekosystému. Thayer je však přesvědčen, že Mrtvé moře by se mělo zachovat za každou cenu. „Voda v Rudém moři sice není tak slaná jako voda v moři Mrtvém, takže by bylo méně slané než teď, ale z mého pohledu je lepší mít alespoň nějaké Mrtvé moře než žádné,“ přemítá.


Text a foto: Andrea Skalická

Jak se dostat do Jordánska

Od loňského podzimu se do hlavního města Jordánska Ammánu dostanete díky přímé letecké lince společnosti Ryanair dvakrát týdně z Letiště Václava Havla v Praze. Let trvá čtyři hodiny. Začnete-li své putování Jordánskem v Petře, počítejte s tím, že cesta z Ammánu do Petry potrvá další tři až čtyři hodiny.






Další informace najdete v březnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět