Nízkosacharidovou dietu držte jen krátkodobě!

Slovo dieta vychází z anglického slova „diet“, které znamená výživa nebo strava. U nás se ale dietou zpravidla rozumí vyřazení určitých konkrétních složek, ať už příloh, masa nebo tuků z každodenního jídelníčku. Jednou z nejčastěji vyhledávaných diet je v současnosti tzv. nízkosacharidová dieta. Jaké jsou její plusy a minusy?

S nízkosacharidovou dietou či nyní populární ketodietou, během které člověk omezuje sacharidy, tedy cukry na zhruba 20 % denního energetického příjmu, a navýší naopak tuky a bílkoviny, se v našich končinách setkáváme už řadu let. „Hned po revoluci tu byl například Herbalife, dnes je populární Mana,“ říká MUDr. Petra Šrámková, primářka pražské OB kliniky, kde s lidmi s nadváhou a obezitou dlouhodobě pracují. Nízkosacharidová dieta obezitologům v léčbě pomáhá, využívají ji však jen ve specifických případech, a to u extrémně obézních lidí, kteří se chystají na bariatrický zákrok. „Pokud čeká pacienta chirurgická léčba obezity a je natolik obézní, že by pro něj operace byla příliš riziková z důvodu velkého obsahu vnitřního tuku, pak mu doporučíme držet po dobu dvou až tří týdnů nízkosacharidovou dietu. Další indikací je např. špatně kompenzovaná cukrovka. Víme totiž, že pacienti díky této dietě shodí nadbytečná kila relativně rychle. Jedí-li totiž třeba pouze maso se zeleninou bez přílohy, tedy bez brambor nebo rýže, sníží energetický obsah jídla až o 30 až 40 procent. A právě to je efekt nízkosacharidové diety – díky tomu, že člověk sní méně kalorií, relativně rychle zhubne,“ vysvětluje zkušená obezitoložka.


Dvanáct kilo za dva týdny neshodíte

I když je ale úbytek váhy u této diety zpočátku rychlejší než u jiných typů diet, reklamám ve stylu „díky naší nízkosacharidové dietě shodíte za dva týdny dvanáct kilogramů“ rozhodně nevěřte. „To je utopie. Je reálné a normální zhubnout kilogram za týden, dlouhodobě jen půl kilogramu týdně. Rychlejší hubnutí i z čistě energetického hlediska není možné,“ připomíná MUDr. Petra Šrámková. A co se vlastně odehrává v organismu člověka, který razantně omezí sacharidy? V těle začnou tvořit tzv. ketogenní látky, které krátkodobě dokážou tlumit nejen pocit hladu, ale částečně i chutě. Podstatné ale je držet tuto dietu správně – chybějící sacharidy je nutné nahrazovat bílkovinou, ale také zdravými tuky. Jen v takovém případě se člověk necítí hladový, netrápí jej nezdravé chutě a při dostatku všech vitaminů a minerálů mu dieta pomůže ke shození nadbytečných kilogramů. „Na druhou stranu si nedovedu představit nikoho, kdo by na této ,kosmonautské stravě´ žil celý život, dlouhodobě tato dieta rozhodně nefunguje. Minimální krátkodobý příjem sacharidů se pohybuje 50 g za den. Náš mozek spaluje pouze sacharidy, jeho denní spotřeba činí okolo 120 g, a pokud mu je nebudeme dodávat, budeme unavení,“ vysvětluje MUDr. Šrámková s tím, že taková únava se okamžitě projeví naší podrážděností a špatnou náladou. „Nízkosacharidová dieta také nezapadá do našeho středoevropského stylu stravování, kdy jsme zvyklí jíst přílohy, sladkosti, pravidelně jíme v poledne i večer a rádi vyhledáváme rodinné oslavy. Abychom mohli držet tuto dietu opravdu zodpovědně, museli bychom se prakticky zříct společenského života,“ podotýká odbornice z OB kliniky.


Pozor na jojo efekt

Tak jako u každé jiné diety i u nízkosacharidové platí, že ve chvíli, kdy přísný režim držet přestanu, dostaví se obávaný jojo efekt. „Ve chvíli, kdy období omezování sacharidů skončí a začneme jíst víc, budeme přijímat více energie, kterou nespálíme a začneme ukládat. Zároveň platí, že pro tělo je mnohem jednodušší a efektivnější energii ukládat a dělat si zásoby v tukové tkáni než energii spalovat,“ připomíná MUDr. Petra Šrámková, která si umí představit, že by tento typ stravování krátkodobě doporučila lidem, kteří nejsou schopni – například kvůli pracovním povinnostem – jíst pravidelně. „Třeba pokladní v supermarketu jíst během dne nemůže, ale nápoj obsahující bílkovinu, vitaminy, minerály, vodu, případně vlákninu si jako mimořádné jídlo dát může. Dobře poslouží jako svačina,“ říká lékařka, která ale zároveň upozorňuje, že při dlouhodobém stravování pouze pomocí nízkosacharidových koktejlů tělo strádá.


Bez pohybu zhubnout nejde

Shrnuto a podtrženo: ani nízkosacharidová dieta není žádnou výhrou. Nabízí sice celkem rychlé shození nadbytečných kil v relativně krátkém čase a bez větší námahy, ale dlouhodobě se držet nedá. Ostatně odborníci na obezitologii už dlouho mluví nahlas o tom, že žádná samotná dieta nefunguje. Je daleko účinnější a zdravější hubnout postupně svým vlastním tempem, a to nejen pomocí úpravy jídelníčku, ale také díky pravidelnému pohybu. Na hmotnosti se sice podle výzkumů podílí strava ze 70–80 % a zbývajících 20–30 % tvoří pohyb, ale i přes zdánlivě nízký procentuální podíl je sport pro hubnutí velmi důležitý. Celý proces shazování kil totiž zrychluje, navíc jedině díky němu se zvyšuje kondice člověka, formuje se a zpevňuje tělo. Ve svalové hmotě, která roste právě posilovacím cvičením, se spalují kalorie i v klidovém režimu. Platí tedy, že čím více má člověk svalové hmoty, tím více spaluje i v době, kdy necvičí. Při jakékoliv redukci hmotnosti je tedy zcela zásadní zejména změna stravovacích a pohybových návyků. Pokud toto není dostatečně účinné, jsou plně namístě účinná farmakologická či bariatrická chirurgická léčba pod dohledem lékaře. Obezita je uznána jako chronické celoživotní onemocnění. Naše rada tedy zní: zaměřte se trvale na kvalitní potraviny, a to ve správné kombinaci a adekvátním množství. Dietní kúry sice mohou přinést úbytky hmotnosti, ale nenaučí vás se správně stravovat. Navíc riziko jojo efektu je v tomto případě velmi vysoké.


Text: Andrea Skalická, foto: Shutterstock a archiv redakce

Zeptali jsme se za vás
Dlouhodobě nízkosacharidovou dietu nedoporučujete. Jak bychom tedy měli jíst, abychom si udrželi svou váhu?

Platí zde ono známé a osvědčené heslo „všeho s mírou“. Tedy to, co říkávaly naše babičky: ráno snídej dosyta, v poledne se rozděl s přítelem a večeři dej nepříteli. Jinými slova: jezte střídmě, každý ale podle individuálních potřeb. Pokud si něco zakážete, budete mít na to určitě za týden chuť. Kdo chce svému jídelníčku věnovat větší pozornost, měl by si hlídat přirozené rozvrstvení složek potravy. Z 20–30 procent by náš jídelníček měly tvořit bílkoviny, z 30 procent tuky a z 40–50 procent sacharidy.
Odpovídá: MUDr. Petra Šrámková, primářka OB kliniky Praha (www.obklinika.cz)


Víte, že…

… těhotným ani kojícím ženám v žádném případě nelze doporučit jakékoliv extrémní diety? Vliv diety matky na plod, ale i na kojené dítě může být nezvratný – od nedostatku vitaminů a minerálních látek až po závažné poruchy vývoje a růstu. Kromě těhotných a kojících žen může být dlouhodobá nízkosacharidová dieta nebezpečná také u lidí s onemocněním jater, ledvin či srdce, funkčními poruchami trávicího traktu a dnou.

♦ Udržte si štíhlou linii zdravě
♦ Jezte pravidelně, vícekrát denně menší porce.
♦ Omezte množství sacharidů, tedy příloh a ovoce, dejte si pozor na skryté tuky.
♦ Dejte přednost tukům rostlinným, používejte kvalitní oleje.
♦ Zařaďte do jídelníčku dostatek zeleniny, ke každému jídlu, ideálně 500 g denně
♦ Dbejte na dostatek kvalitních bílkovin (libové maso, nízkotučné mléčné výrobky, vejce, ryby).
♦ Vyvarujte se jednoduchých cukrů (cukr, med, sladkosti).
♦ Dbejte na dostatek tekutin, ideální je voda, vhodné jsou neslazené čaje, minerálky. Sladké nápoje jsou naprosto nevhodné – jsou příliš kalorické a nezaženou žízeň.



Další informace najdete v říjnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět