Využijte příznivé účinky glukanů

Glukany mají na zdraví člověka celou řadu pozitivních účinků. Ten, který máme zafixovaný ve svých hlavách a který je v posledních měsících navýsost aktuální, je určitě posílení imunity.

Co to vlastně jsou glukany? Ať zní jejich název jakkoli cizokrajně či tajemně, jsou to vlastně cukry – oligosacharidy nebo polysacharidy, které se skládají z opakujících se molekul glukózy. Liší se od sebe větvením, molekulovou hmotností, rozpustností a také svými fyzikálně-chemickými vlastnostmi. Glukany se tak nazývá velká skupina přírodních látek, přičemž slovo přírodní není žádnou reklamní fintou. Jsou totiž základní součástí buněčných stěn některých kvasnic, různých druhů hub, mořských řas a obilovin, jako je oves nebo ječmen. Pro ty nejaktivnější, které mají celou řadu pozitivních účinků na lidský organismus, se vžilo označení betaglukany. A na ty se pojďme zaměřit.


Imunita jako řemen

Už poměrně dlouho víme, že betaglukany pozitivně ovlivňují imunitní systém člověka. Na to, jak to dělají, však přišla až v roce 1996 skupina vědců, do které patřil i prof. Václav Větvička, Ph.D., prezident Mezinárodní společnosti pro výzkum glukanu. Na imunitní systém působí betaglukany jako antigeny, což jsou látky vyvolávající určitou imunitní reakci. „Betaglukany aktivují makrofágy, buňky tvořící první obrannou linii organismu. Takto vybavené organismy následně vykazují mnohem silnější schopnost odolávat bakteriím a cizorodým látkám. Ovlivňují zároveň i další buňky zúčastňující se imunitních reakcí, tj. neutrofily, lymfocyty i dendritické buňky. V některých případech to znamená rychlejší a silnější eliminaci bakterií či škodlivých elementů vnějšího prostředí, jindy zase zvýšení tvorby protilátek a posílení antiinfekční imunity,“ říká profesor Václav Větvička. Oproti jiným látkám na podporu imunity mají betaglukany obrovskou výhodu. Intenzivně se jimi totiž zabývají již spousty let vědci po celém světě. „Ve vědecké literatuře najdeme o účincích betaglukanů nejméně 20 000 publikací. Díky tomu, že se jedná o jednu látku, můžeme její účinky patřičně sledovat a testovat,“ vysvětluje prof. Větvička a dodává: „Něco takového není v případě většiny přírodních látek možné. Příkladem může být třeba známá echinacea. Když se podíváme podrobněji, zjistíme, že na trhu existují alkoholové extrakty i vodní extrakty, navíc některé výrobky používají květy, některé listy, kořeny či celou rostlinu. Není proto divu, že v každém preparátu je něco jiného.“ To podle něj u betaglukanů neplatí. Velké firmy je vyrábějí ze stále stejných šarží pivovarských kvasnic, které jsou nám Evropanům historicky nejbližší, a důkladná izolace a následné testování odhalí jak čistotu preparátu, tak jeho biologické účinky.


Vliv na řadu problémů

Prokázán byl také vliv glukanu na snižování cholesterolu v krvi. Při diabetu pomáhá udržovat správnou hladinu cukru v krvi, protože zpomaluje jeho vstřebávání. Působí proti fyzickému i emočnímu stresu a využívá se při nachlazení, chřipce, alergii a také třeba revmatoidní artritidě. Ve formě různých krémů a mastí se také prosazuje v léčbě některých kožních problémů. A dokonce vědci prokázali, že zlepšuje hojení při poraněních, po operacích, a dokonce má pozitivní účinky na organismus po ozařování nebo chemoterapii. Používá se souběžně s nejmodernějšími biologickými léky. A tím zdaleka reálné i zkoumané účinky glukanu nekončí. I přes to všechno, co jsme tady vyjmenovali, má budoucnost stále před sebou. Betaglukany lze používat zcela bez obav a dlouhodobě. Jsou přírodní a nemají žádné vedlejší účinky. Byly a jsou součástí tradiční vyvážené stravy člověka. Bohužel už ne v takové míře jako kdysi. Už na začátku jsme se zmínili, v čem všem lze betaglukany najít. Obsahují je buněčné stěny hub, jako je třeba hlíva ústřičná nebo shiitake. Určitě je občas do jídla použijeme, ne ale každý den. Obsahují je také pekařské a pivovarské kvasnice, jenže kdo by jedl droždí? Mořské řasy jsou další možností, v naší zemi však z pochopitelných důvodů nepříliš rozšířenou. A tak je asi tou nejpřirozenější cestou obilí, především oves a ječmen. A proto bychom měli jíst hlavně celozrnné pečivo. Při vymílání bílé mouky se totiž likvidují právě ty části, které betaglukany obvykle obsahují. Jestliže je tedy doplňujeme pravidelně potravinovými doplňky, není to rozmar, ale prostá lidská potřeba.


Jak si vybrat dobrý betaglukan

Betaglukany si zpravidla pořizujeme v potravinových doplňcích. A proto bychom si měli dobře prostudovat obal výrobku, který máme v ruce. Vhodný bude pouze ten, na kterém si přečteme, kdo glukan vyrábí, z čeho je izolován a jaká je jeho čistota. Hotový přípravek by měl mít podle prof. Václava Větvičky čistotu alespoň 80 procent. Čistota je důležitější než množství betaglukanu v tobolce či pilulce. Pokud máte čas a chuť zkoumat, je prima, když může firma ukázat výsledky nezávislých testů biologické aktivity jejího betaglukanu. Není totiž nikde psáno, že když jeden funguje skvěle, musí takový být i jiný. Určitě nevybírejme podle ceny, ta s kvalitou nesouvisí. Betaglukany se prodávají buď samostatně, nebo v kombinaci s vitaminy, laktobacily, rakytníkovým olejem, echinaceou apod. „Doporučil bych sáhnout po doplňcích obsahujících vitaminy C a D, které přispívají k normální funkci imunitního systému,“ říká profesor Větvička.


Text: Irena Bečvářová, foto: Shutterstock a archiv redakce

Hodí se i pro děti?

Většina přípravků je doporučována dětem od tří let. Avšak imunitní systém si proti nim nemůže vytvořit rezistenci, takže délka užívání je libovolná. Imunitní systém dětí ještě není plně vyvinut, proto jsou betaglukany doporučovány obvykle od konce léta do časného jara, tedy v období viróz a častých nachlazení. Užívat je mohou v příjemné formě sirupu nebo kapek. „Betaglukany aktivují makrofágy, buňky tvořící první obrannou linii organismu. Takto vybavené organismy následně vykazují mnohem silnější schopnost odolávat bakteriím a cizorodým látkám. Ovlivňují zároveň i další buňky zúčastňující se imunitních reakcí, tj. neutrofily, lymfocyty i dendritické buňky. V některých případech to znamená rychlejší a silnější eliminaci bakterií či škodlivých elementů vnějšího prostředí, jindy zase zvýšení tvorby protilátek a posílení antiinfekční imunity,“ vysvětluje prof. Václav Větvička. Podle něj lze dětem podávat betaglukany celoročně. Při těžkých infekcích či před začátkem školy se vyplatí dávku krátkodobě navýšit. „V našich klinických zkouškách se prokázalo, že za pouhý jeden měsíc nasazení betaglukanů došlo k prokazatelnému zvýšení fyzické aktivity a výdrže dětí. Co se týče působení betaglukanů na alergie, ví se, že pomáhají dospělým alergikům, takže můžeme předpokládat, že u dětí tomu nebude jinak,“ uzavírá prof. Větvička.


Na pomoc armádě

Imunitní systém člověka je dokonale sehraná armáda, která působí na několika frontách najednou a v níž každý voják přesně ví, jaký je jeho úkol a kdy má vyrazit do boje. Je až neuvěřitelné, jak rychle dokáže lokalizovat, kde se vyskytuje jakákoli člověka ohrožující cizorodá látka, kde je nějaká poškozená či nefunkční buňka nebo její komplex. Těmi pomyslnými vojáky jsou makrofágy, bílé krvinky a další látky v roli jejich pomocníků. K nim patří i betaglukan. Jako jedinečný komplexní polysacharid přírodního původu dokáže vhodně podporovat obranné reakce organismu a chránit ho proti bakteriálním a parazitárním chorobám. Vojáci imunitního systému se nacházejí prakticky ve všech částech organismu a jsou neustále připraveni zakročit proti vetřelcům, kteří nikým nezváni překročili ochranné barikády.


Prospěšná jsou i pro střeva

Betaglukany patří k sacharidům, které trávicí enzymy tenkého střeva neumějí strávit. Proto mohou tvořit v trávicím traktu živnou půdou pro probiotické bakterie, které potřebujeme pro dobrou kondici střevní mikroflóry. Protože se však podílejí i na ochraně střevní stěny, slouží jako prevence proti rakovině tlustého střeva a konečníku. To však ještě není všechno. Betaglukany na sebe vážou žlučové kyseliny, a tak jim brání v rozpouštění tuků, které se právě v tenkém střevě vstřebávají společně s kyselinami do organismu. Tuky tedy putují dále do tlustého střeva, kde si na nich, a také na betaglukanech, pochutnají místní bakterie.






Více informací naleznete v květnovém vydání časopisu Zdraví.
 Zpět