10 000 kroků je mýtus!

I v oblasti zdravého životního stylu panuje spousta mýtů a polopravd. Jedním z největších omylů je přitom také často uváděný denní limit kroků, které by měl člověk nachodit. Kde se vzalo číslo 10 000 a jaké má opodstatnění? Výživový specialista Petr Havlíček upozorňuje, že nejde o údaj, který by byl podložený vědeckými daty, ale o marketingový tah starý víc než půlstoletí. Měření kroků se stalo fenoménem dneška. I ti, kdo vůbec nesportují, se snaží alespoň „něco nachodit“. Vzdálenost, kterou překonáme po svých, lze sledovat prostřednictvím nejrůznějších chytrých hodinek, fitness náramků i mobilních aplikací. I v nich je často přednastavena hodnota 10 000 kroků jako každodenní meta, ke které se upínat. Kde se ale tohle číslo vzalo? A je skutečně pro udržení optimální kondice rozhodující? „Profesorka I-Min Lee, epidemioložka z Harvardovy univerzity, zjistila, že toto číslo pochází z roku 1965. Bylo marketingovým tahem jedné japonské společnosti, která v té době začala vyrábět krokoměry a podařilo se jí ho natolik zpropagovat, že ho všichni bereme jako standard,“ poukazuje Petr Havlíček v pořadu Rozum v troubě na zjištění studie publikované v časopise Americké lékařské asociace. Podle ní stačí starší ženě 4 400 kroků denně k tomu, aby o 41 % snížila riziko úmrtnosti ve srovnávání s jejími vrstevnicemi, které ujdou jen 2 700 kroků. „Pokud budeme počty kroků navyšovat, efekt se zvyšuje až do čísla 7 500 kroků. Pak už žádný prokazatelný benefit nemá,“ cituje dál. „Minimum kroků, které by člověk denně měl ujít, je tedy 4 400 a optimálních je 7 500 kroků. Dobré je ale pamatovat na to, že to jsou stále jen čísla. Musíme myslet hlavně na to, že každý jsme jiný, a individuálně k sobě přistupovat,“ nabádá populární odborník na zdravou životosprávu.