I drobné úrazy potřebují ošetřit

Statistiky dětských úrazů jsou neúprosné. Každý rok je v ČR ambulantně ošetřeno téměř 500 000 dětí s úrazem a 30 až 40 tisíc úrazů si vyžádá hospitalizaci dítěte. Za úraz lze podle některých odborných definic považovat jakékoliv mechanické, tepelné, chemické nebo elektrické poškození organismu, proto je škála úrazů velmi široká. Které „drobnější“ úrazy jsou nejčastější, jak na ně být doma připraveni a jak je ošetřit?


Vytvářejte dětem bezpečné prostředí

K tomu, aby se dítěti přihodil úraz, stačí málo – nepozornost (v případě nejmenších dětí zejména nepozornost rodiče), nesprávně umístěné nebezpečné předměty, nevhodná aktivita nebo „jen“ souhra více okolností. V lepším případě taková situace skončí odřeninou, pohmožděninou nebo jiným nezávažným problémem, v tom horším je výsledkem zlomenina, popálenina či jiný zdraví a život ohrožující stav. Prioritou každého rodiče, prarodiče nebo kohokoliv, kdo má dítě na starosti, by měla být především bezpečnost. Děti jsou velmi vynalézavé a jejich schopnosti dovedou dospělého nejednou překvapit. Myslíte si, že je hrnek s horkou kávou položený dostatečně daleko od kraje stolu? Že jsou všechny ostré předměty dobře schované? Že zrovna z téhle židle přece dítě nemůže spadnout? Obezřetnosti, opatrnosti a předvídavosti není nikdy dost – a právě tento přístup je v prevenci dětských úrazů klíčový.


Od odřenin po popáleniny

Pro každou dětskou věkovou kategorii jsou typické jiné úrazy. „U batolat a předškolních dětí jde často o popáleniny a vdechnutí cizího tělesa. U starších dětí se pak častěji jedná o úrazy spojené se sportem nebo pohybovou aktivitou a nezřídka také s ,hloupými nápady´,“ uvádí příklady Lada Brožová, ředitelka oblastního spolku Českého červeného kříže Plzeň-město a Rokycany. „Obecně lze říci, že napříč věkovými kategoriemi jsou nejběžnější škrábance, malé bodné a řezné rány, odřeniny nebo popáleniny nižšího stupně od sluníčka,“ dodává Lada Brožová. To potvrzuje také koordinátor projektu Dětství bez úrazů Robert Kostner, který do výčtu přidává ještě zhmožděniny.


Buďte na ošetření drobných ran připraveni

S drobnými poraněními, jako je odřenina, říznutí nebo pohmožděnina je možné se vypořádat pouze s domácím ošetřením, vždy ale záleží na okolnostech, jako je rozsah zranění a věk dítěte. „S běžnou odřeninou k lékaři většinou nepoběžíme, ale naopak i malá popálenina u malého dítěte je závažná věc,“ říká Robert Kostner. Podle Lady Brožové by rodiče nikdy neměli podcenit ani poranění hlavy nebo zlomeniny dlouhých kostí. Na to, abychom byli schopni drobná poranění ošetřit sami v domácím prostředí, je potřeba mít dostatečně vybavenou „úrazovou“ lékárničku. Samozřejmostí by měly být různé druhy náplastí, krycích materiálů a dezinfekcí, sterilní obvaz, nůžky, pinzeta, sprej s panthenolem, gel na rychlejší hojení a jednorázové rukavice. Vzhledem k široké nabídce moderních materiálů, které lze používat při krytí různých typů ran, je vhodné se při vybavování lékárničky poradit v lékárně, jaké konkrétní produkty zvolit.


Ošetřením to nekončí, sledujte, jak se poraněné místo chová

Správné ošetření rány se promítne do rychlosti a kvality jejího hojení a může mít vliv i na podobu jizvy. Existují materiály a produkty, které podporují zastavení krvácení, dokážou zklidnit bolest a ráně dodají potřebnou vlhkost. Ne vždy je totiž vhodné nechat ránu „vysychat“ na vzduchu – vlhké prostředí, kterého lze docílit použitím vhodného zdravotnického materiálu, totiž zajistí ráně podmínky pro obnovu tkání, zabrání tvorbě krust i mokvání, sníží riziko rozvoje infekce a zkrátí dobu hojení. U drobných oděrek obvykle stačí místo opláchnout čistou vodou, nanést dezinfekci a podle rozsahu alespoň dočasně překrýt náplastí. U řezných poranění či větších odřenin je důležité zastavit krvácení, očistit okolí rány a poté ránu překrýt. Pokud v ráně zůstal nějaký předmět, který nejde snadno odstranit nebo je příliš hluboko, není vhodné spoléhat na vlastní zásahy a je potřeba vyhledat lékaře. V lékárničce se každopádně vyplatí mít například hydrogely nebo hydrogelové náplasti, které ránu umějí zvlhčit natolik, aby se dobře a rychleji hojila, a zároveň absorbují sekret, který rána produkuje. Hydrogelové krytí se na ránu nepřilepí a při jeho odstraňování neporuší již zahojenou tkáň. Odřeniny, říznutí a další akutní rány a ranky je potřeba denně kontrolovat, abychom se přesvědčili, že rána nevykazuje známky rozvíjející se infekce, která by vyžadovala ošetření u lékaře. Jakmile by místo začalo rudnout, otékat, bylo by nepřiměřeně citlivé a teplé na dotyk, je na místě vydat se k lékaři.


Nedovolte, aby se dítě dostalo k drobným předmětům

Zdrojem problémů ale nemusí být jen ostré předměty, o které se dítě řízne, drsný povrch, na kterém si odře koleno, nebo bouchnutí, kterých děti utrží nepočítaně každý den. Velká obezřetnost je potřeba zejména u drobných součástí hraček, různých chemikálií běžně užívaných například k úklidu domácnosti a zejména u horkých nápojů. Pokud dítě nějaký drobný předmět spolkne a nedusí se, vydejte se s ním k lékaři, který stanoví další postup. Přestože mnohdy může doporučit přirozený průchod trávicím ústrojím a odchod předmětu se stolicí, zrovna tak může vyhodnotit situaci jako závažnější, která se bez vyšetření a hospitalizace neobejde. Jestliže dítě drobný předmět vdechne a začne se dusit, musíte mu poskytnout první pomoc – u nejmenších dětí je potřeba uchopit dítě hlavou směrem dolů a několikrát ho udeřit mezi lopatky, starší děti můžete přehnout přes koleno, podepírat jim hrudník zespoda a rovněž udeřit mezi lopatky. Vdechnutý předmět takto může vypadnout ven, zároveň je však nutné volat záchrannou službu.


Dětem se nevyhýbají ani otravy a popáleniny

V případě požití chemikálií nebo jiných neznámých tekutin byste neměli u dítěte vyvolávat zvracení, aby nedošlo k postižení sliznic. K lékaři vždy vezměte zbytek látky, kterou dítě požilo. Pro případ jakéhokoliv podezření na otravu se vyplatí mít v mobilu uložené telefonní číslo na Toxikologické informační středisko (224 919 293 nebo 224 915 402), kde se můžete poradit, jak správně postupovat. Především je ale nutné zabránit, aby se dětem nežádoucí látky vůbec dostaly do rukou. To znamená nechávat veškeré čisticí prostředky, hnojiva, alkohol a další tekutiny v originálních, mnohdy bezpečnostních obalech a nikdy je nepřelévat do lahviček, které děti mají spojené s pitím svých nápojů. K nejzávažnějším dětským úrazům ovšem patří popáleniny, které by vystačily na samostatné téma. Klíčovou informací k této problematice je, že žádnou popáleninu nelze u dětí považovat za nevýznamný nebo drobný problém. Povinností rodičů je tedy zajistit, aby na sebe dítě nemohlo převrhnout žádnou horkou tekutinu nebo se nedostalo ke zdroji horka. Při vaření by hrnce měly být na vzdálených ploténkách, na stůl by se nikdy neměla podávat horká polévka a hrnek s čerstvou kávou nebo čajem patří vždy do nejvzdálenějšího rohu kuchyňské linky. Trouba i sporák by měly mít dětskou pojistku a rychlovarná konvice rozhodně nepatří na kraj linky. Pozor dávejte i v koupelně a pořiďte si vodovodní baterii s teplotní regulací nebo pojistkou.


Text: Petra Dulíková, foto: Shutterstock a archiv redakce

Zeptali jsme se za vás
Jak by rodiče měli správně v domácích podmínkách ošetřit odřeniny?

Odřeniny je vhodné omýt vodou, a pokud je k dispozici dezinfekce, jež by v každé domácnosti měla být, místo dezinfikovat. Většinou doporučuji drobné odřeniny nezakrývat a nechat dýchat. Pokud ovšem dítě ihned vyžaduje například návrat na pískoviště či k jiné ne zcela „čisté“ aktivitě, je možné krátce odřeninu překrýt vhodnou náplastí. Hned po návratu domů bych ale krytí sundala. Pokud rána mokvá, okolí je červené, bolestivé, oteklé a teplé, navštivte lékaře.
Odpovídá Lada Brožová, ředitelka oblastního spolku Českého červeného kříže Plzeň-město a Rokycany


20 zásad bezpečné domácnosti

♦ Dětské pojistky na šuplíky a skříňky v kuchyni, v koupelně i tam, kde je uložené například nářadí
♦ Všechny nádoby s horkým obsahem mimo dosah dětí, zabezpečení sporáku
♦ Stůl bez ubrusu nebo zajištění ubrusu sponou
♦ Oříšky a bonbony nezůstávají v miskách na stole či v obývacím pokoji
♦ Krytky na všechny elektrické zásuvky
♦ Umístění přívodních kabelů tak, aby na ně děti nedosáhly
♦ Domácí lékárnička schovaná tam, kam se dítě nemůže dostat
♦ Léky nezůstávají volně na stole či v zásuvkách
♦ Odstranění jedovatých rostlin z domácnosti
♦ Čisticí a hygienické prostředky bezpečně uzavřené a schované před dětmi
♦ Zápalky, zapalovače, cigarety i alkohol uložené tak, aby k nim děti neměly přístup
♦ Výtvarné potřeby (barvy, modelína atd.) nezůstávají volně v dětském pokoji
♦ Protiskluzové pomůcky do koupelny
♦ Přístup na schody zajištěn dětskou ohrádkou
♦ Nábytek pevně připevněný ke stěně
♦ Odstranění volně položených koberečků
♦ Zajištění ostrých hran nábytku chrániči
♦ Dodržování zásad soužití dítěte a psa v domácnosti
♦ Zajištění vstupních i interiérových dveří a oken
… a především neustálý dozor a přizpůsobení chodu domácnosti věku dítěte





Další informace najdete v červnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět