Nenechte se skolit chřipkou

Loni onemocněl chřipkou necelý milion lidí. Zbytečně, protože nepříjemnému onemocnění se dá předejít očkováním. To však u nás stále není populární. Mnozí lidé se vakcín jednoduše bojí nebo považují za zbytečné nechat se očkovat opakovaně každý rok proti nemoci, která se dá vyležet.

Chřipka je jako vítr – pacienta překvapí svou rychlostí, ale i silou. A do postele jej pošle extrémně rychle. K vysoké horečce se přidává bolest hlavy, kloubů a svalů, suchý dráždivý kašel, bolest v krku, celková únava, slabost a vyčerpanost. Zdravý člověk je sice schopen se z prudkého nárazu nemoci dostat do týdne, ale neplatí to rozhodně vždy. Organismus si totiž s nemocí musí poradit sám, a tak se pobyt na lůžku často protahuje. Do velmi svízelné situace se pak mohou dostat lidé starší a chronicky nemocní, a nejen ti. „U dětí může chřipkové onemocnění vyvolat zánět středního ucha nebo zánět vedlejších dutin nosních. U chronicky nemocných seniorů se chřipkové onemocnění často komplikuje zánětem plic nebo zánětem srdečního svalu, které mohou ohrožovat život pacienta. Léčba je často komplikovaná, protože chřipka u nich zhoršuje již dříve probíhající onemocnění srdce a cév, plic, ledvin, diabetes nebo další chronické nemoci,“ říká doc. MUDr. Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Lidé s těžkým průběhem nemoci končí často v nemocnici. Lékaři jim zpravidla nasadí speciální léky proti virům, tzv. antivirotika. Dostupnější a veřejnosti známější antibiotika na chřipku nefungují, protože ničí bakterie, nikoli viry. A chřipka je – jak známo – onemocnění virového původu. „Jen u nás každoročně způsobí onemocnění statisíců až jednoho milionů obyvatel a souvisí s ní i v průměru téměř dva tisíce úmrtí. Proto je očkování na místě,“ připomíná lékař Rastislav Maďar, který zároveň působí jako očkující lékař a ve své ordinaci se často setkává s celou řadou mýtů, které se ohledně očkování proti chřipce šíří.


Když se naočkuji, onemocním!

Jedním z těch nejčastějších je, že při očkování proti chřipce se člověk může touto nemocí nakazit. Podle zkušeného vakcinologa to ale není reálné. „Všechny u nás registrované vakcíny jsou neživé a nemohou chřipku v žádném případě způsobit. Dostatečná imunita však nastupuje za dva týdny po očkování, proto je tak důležité nechat se očkovat včas před příchodem epidemie, ideálně v říjnu nebo v listopadu, kdy je ještě setkání s virem nepravděpodobné.“ Pokud tedy je někomu po očkování špatně, není to tím, že by se „nakazil“ samotnou vakcínou. „Může nastat jedna ze tří možností: buď se člověk nechal naočkovat pozdě a v době vakcinace byl už nakažený v inkubační době, tedy ještě bez příznaků, ale už nemocný. Druhou možností je, že po očkování onemocněl jinou virózou, jako se to běžně stává i neočkovaným. A třetím důvodem může být to, že imunitní systém člověka zareaguje na neživé části usmrceného viru ve vakcíně přemrštěně, víc než u většiny jiných lidí, takže jde v podstatě o imunitní odpověď s vyšší intenzitou. Nejde tedy o skutečnou nemoc, která by organismus zatěžovala a vyčerpávala jako skutečná chřipka,“ vysvětluje doc. MUDr. Rastislav Maďar.


Epidemie přišla, očkování nemá smysl

Říká se také, že v době, kdy už chřipková epidemie vypukne, nemá smysl se nechat očkovat. Ani to ale není pravda. „Očkovat samozřejmě můžeme, i když už epidemie v některých oblastech probíhá, ale pak musíme poučit pacienta, že pokud onemocní do dvou či tří týdnů, není to chybou vakcíny, ale pozdním zájmem o imunizaci,“ upozorňuje vakcinolog Rastislav Maďar. Průběh nemoci však případné pozdní očkování nezhorší, jak se traduje. „Může to být spíše naopak a průběh chřipky se alespoň zmírní. Nejpozdější termín očkování se řídí průběhem epidemické křivky. Vakcíny se stahují z ordinací obvykle ve chvíli, kdy se zaznamenává ústup epidemie a už se neočekává další nárůst počtu případů,“ dodává.


Letos se nenaočkuji, byl jsem loni

Očkování proti chřipce byste také neměli vynechávat. Hladina protilátek po očkování totiž postupně klesá, a to zejména u starších a imunitně oslabených osob, tedy těch nejrizikovějších. „U nich se nelze spolehnout na to, že protilátky vydrží v dostatečné hladině i do další chřipkové sezony. Navíc odborníci připravují pro každý rok odlišné složení vakcíny. „Pokud někdo chřipku prodělal, proti specifickému chřipkovému kmenu bude imunní, v rámci jedné sezony však může cirkulovat více virů, takže stejnou nebo další sezonu může onemocnět znovu. Na rozdíl od prodělané chřipky chrání očkování až proti čtyřem typům viru najednou,“ vysvětluje lékař. Mimochodem, k nejnovějším mýtům, které o očkování proti chřipce kolují, patří i ten, že v uplynulém roce se odborníci netrefili, a vakcína tak z velké části nefungovala. Ani to ale není pravda. Podle Státního zdravotního ústavu, který cirkulaci chřipkových i nechřipkových virů podrobně sleduje, byla loni většina cirkulujících kmenů chřipky příbuzná s těmi vakcinačními. Naočkovaní tedy byli proti virům chřipky chráněni.


Očkování u dětí se nebojte

Lidé se často nebojí jen toho, že po očkování chřipkou onemocní, ale strach mají i z dalších případných nežádoucích účinků očkování, a to nejen u sebe, ale hlavně u svých dětí. Rodiče těch nejmenších tak často bedlivě zvažují, zda své malé dítě, které postupně podstupuje povinné očkování, má ještě dostat další vakcínu. „Děti do pěti let absolvují v České republice kvůli chřipce sto až dvě stě tisíc návštěv u lékaře za jednu sezonu. Kvůli chřipce skončí v nemocnici z důvodu této diagnózy stovky dětí. Je to vždy otázkou štěstí a náhody. Očkování neživou vakcínou dítě nijak významně nezatěžuje, pro imunitní systém je to v podstatě jen drobný podnět k aktivitě, na druhé straně v obraně před závažnou nemocí je to pro něj velká pomoc,“ zdůrazňuje doc. MUDr. Rastislav Maďar. Rozhodnutí rodičů o očkování dítěte by měl zohledňovat i fakt, zda dítě už navštěvuje dětské koutky, jesle, školku nebo jestli má starší sourozence v kolektivech. „A důležité je i to, zda rodiče dítěte přicházejí do kontaktu s velkým počtem lidí profesně – například na poštách, v kolektivních dětských zařízeních, v městské hromadné dopravě, kinech, divadlech nebo v nákupních centrech,“ připomíná lékař, a zároveň podotýká, že s nežádoucími reakcemi na očkování proti chřipce se vakcinologové i praktičtí lékaři setkávají jak u dětí, tak u dospělých jen velmi výjimečně.


Proočkovanost je stále nízká

Současná proočkovanost v České republice je s určitými meziročními výkyvy v průměru do 8 %. Žádná vyspělá země západní Evropy na tom není hůř. „Mezi seniory se nechává očkovat necelá třetina, přičemž Světová zdravotnická organizace doporučuje alespoň 75 %. Jejich včasná preventivní vakcinace přitom snižuje riziko úmrtí až o 80 %“, uvádí doc. MUDr. Rastislav Maďar. Horší než Česká republika jsou v tomto ukazateli v rámci Evropy hlavně balkánské země a země bývalého Sovětského svazu. Na další příčce pod Českou republikou se umísťuje Kazachstán. Jen pro srovnání – ve Spojených státech se nechává očkovat až polovina populace, v Kanadě třetina. Evropské země – například Velká Británie, Finsko, Irsko a země Beneluxu – jsou na úrovni 25 % a v sousedním Německu je naočkován každý pátý obyvatel. Neškodilo by se k těmto zemím alespoň přiblížit. Loni u nás bylo více než 600 případů těžkých, chřipka prokazatelně zabila 195 lidí a nepřímých ztrát na životech následkem dekompenzace základní chronické nemoci bylo ještě mnohem více. Každého lidského života je škoda. Zvláště pokud bylo možné úmrtí předejít.


Text: Andrea Skalická, foto: Shutterstock a archiv redakce

Zeptali jsme se za vás
Traduje se také, že kterákoli nemoc, tedy i chřipka, tělo tzv. pročistí, a že je tedy vhodné ji občas prodělat. Co je na tom pravdy?

S tím rozhodně nesouhlasím. Infekce virem chřipky organismus naopak velmi vyčerpá, o „prospěšné pročištění“ se v žádném případě nejedná. V prevenci této nemoci se lidé mohou zaměřit na zdravý životní styl, ke kterému patří aktivní pohyb, otužování, saunování, dostatečný odpočinek a spánek spolu s přísunem vitaminů, nejvyšší míru specifické ochrany před těžkou formou nákazy však poskytuje právě očkování. Při probíhající chřipkové epidemii jsou důležitá i hygienická opatření, tedy časté a správné mytí rukou, pravidelné větrání místnosti nebo užívání jednorázových kapesníků a ručníků. Odpovídá: doc. MUDr. Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.


Víte, že pokud dáte proti chřipce očkovat děti, nejenže výrazně snížíte jejich nemocnost, ale téměř o polovinu snížíte počet respiračních nemocí, komplikací a úmrtí u neočkovaných členů rodiny?





Další informace najdete v říjnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět