Kdo by nechtěl bydlet zdravě?

Odpověď je jasná: Přece nikdo! Každý z nás chce bydlet zdravě, krásně, pohodlně a samozřejmě také levně. Jde to ale vůbec všechno dohromady? Další otázka, na kterou si hned umíme odpovědět. Samozřejmě, že jde. Zdravé, krásné a pohodlné bydlení nemusí mít přece nic společného s penězi.

Začněme tím nejjednodušším. Nebo možná naopak tím nejtěžším. To asi záleží na každém z nás. Základem zdravého bydlení je totiž psychická pohoda. Tedy to, jestli se domů těšíte, cítíte-li se tam dobře a bezpečně. Jak už to tak bývá, všechno souvisí se vším a prostředí, ve kterém se takto krásně budeme cítit, si musíme nejprve vybudovat. A tak se vraťme na úplný začátek a řekněme si, jak si takové zdravé bydlení, do něhož se vždycky budeme rádi vracet, zařídit.


Okna máme proto, abychom je otevírali

Ideální vzduch pro náš život je teplý mezi 20 a 24 stupni Celsia s vlhkostí kolem 50 až 60 procent. Dospělý člověk vydýchá denně asi 15 kg vzduchu. O tom, že v něm už nezbývá mnoho kyslíku, není třeba mluvit. Nutné je počítat i s domácími zvířaty, i ta přece dýchají. No a prostředí v interiéru, v němž trávíme svůj pracovní i soukromý čas, ovlivňují také stavební konstrukce a nábytek. Nesmíme také zapomenout na vaření, koupání, praní… Nový kyslík přinese do domu především větrání a větráním se také zbavíme přílišné vlhkosti. Okna dokořán bychom tedy měli otevřít alespoň třikrát denně. V zimě stačí chvilka – jen aby se v místnosti vyměnil vzduch a stěny ani nábytek nestačily vychladnout. V létě pak můžeme větrat tak dlouho, jak je nám to příjemné. Při koupání a sprchování bychom měli zavírat dveře do koupelny a pak místnost pořádně vyvětrat. Dokonce by bylo dobré i otřít dlažbu a obklady, jenže ruku na srdce – po takovém úklidu bychom asi byli zralí na novou koupel. Pokud sušíte vyprané prádlo v bytě, mělo by být opět otevřené okno. Při nedostatku kyslíku se cítíme unaveně a ospale. Nadměrná vlhkost je pak rájem pro plísně a roztoče. Máme tedy mít spíše sucho? To také ne. Důsledky pak totiž mohou vypadat třeba takto: Ráno se pak budíme ucpaným nosem a napuchlýma očima. Pokožku máme jako struhadlo a celý den nás dráždí suchý kašel. A k tomu ta únava! Vzduch by tedy měl být tak akorát. A jsme zase u toho větrání.


Plísně – nevítaní spolubydlící

Za nábytkem, pod koberci a linolei roztaženými po celé podlaze, pod tapetami, v každé skulince, kde nemá šanci proudit vzduch, s námi mohou bydlet plísně. Za většinu z nich v našich domovech si můžeme sami. Už jsme o tom mluvili: vaříme, pereme, sušíme prádlo… A také se snažíme ušetřit, proto méně topíme a méně větráme. Jenže právě pohybující se vzduch vysušuje zdivo a je tou správnou prevencí proti vzniku plísní. Plísně samozřejmě našemu zdraví neprospívají. Zpravidla jde o podráždění nebo vyvolání nějaké alergické reakce. Konkrétně tedy mohou být zodpovědné za váš kašel, zánět vedlejších nosních dutin či průdušek a při větších koncentracích i plic. Určitě však mohou zhoršovat některé alergie, například astma.


Roztoče také nechceme!

Zatímco plísně milují naše koupelny a kuchyně, kde je vlhko a špatné odvětrávání, roztoči jsou s námi, když odpočíváme. Tihle pavoukovci vzhledem připomínající klíšťata se živí šupinkami kůže, logicky na nás tedy netrpělivě čekají v postelích, na křeslech, v dekách a peřinách. Rádi zalezou i do pelíšků našich čtyřnohých miláčků. Není jich tam však deset či sto. Jsou jich miliony. V jednom jediném gramu prachu může být až 15 000 roztočů. A stále se rodí další. S takovou armádou se těžko bojuje. V podstatě existuje jen jeden způsob. Snížit vlhkost v bytě. A jsme zase u toho – větrat, větrat, větrat. A navíc mít na zemi neporézní podlahy, například laminátové. Doporučuje se umělý nebo lakovaný nábytek. A na prach nepoužívat žádné štětky s peřím, které ho i s nezvanými spolubydlícími rozvíří, ale vlhký hadr.
Zajímavost: Roztoči žijí zhruba čtyři měsíce, ale okem je nikdy nespatříme. Dorůstají průměrně 420 mikrometrů a každá samička naklade, než zemře, přibližně 60 až 100 vajíček. Každý roztoč vyprodukuje za život až dvěstěkrát více exkrementů, než sám váží. Jsou lehoučké, a proto stačí fouknout do prachu a létají všude kolem nás. Ve vyšších nadmořských výškách se vyskytují minimálně, nesnášejí světlo, extrémní teploty a sucho.


Květiny uzdravují duši, tělo i naše domovy

Pokojové rostliny nám dělají radost, jsou hezké a některé dokonce i prospěšné našemu zdraví. Kromě již zmíněných plísní a roztočů máme totiž v domácnostech spoustu dalších škodlivin. Jen namátkou uveďme například chemikálie z úklidových prostředků, unikající páry, pesticidy či cigaretový kouř. Pokojové květiny nám s nimi dokážou alespoň trochu pomoci. Třeba fíkus je dobrý pro kuřáky, tchynin jazyk a některé druhy palem pomáhají s chemikáliemi. Velkou roli samozřejmě hraje i jejich vliv na psychiku – určitě je lepší usínat a ráno se probouzet obklopeni zelení. Na druhou stranu je třeba vnímat i to, že všeho moc škodí. Pokojové rostliny zvyšují vlhkost vzduchu, mohou tedy přispět i k růstu plísní – ty dokonce mohou být i v zemině v květináčích. Květiny s chlupatými listy, jako například oblíbená fialka, zachycují prach. Ohledy je třeba brát i na alergiky, pokud nějaké doma máme.


Text: Irena Bečvářová, foto: Shutterstock a archiv redakce

Zeptali jsme se za vás
Čím se mám řídit, když si chci pořídit zdravé bydlení

Pokud si člověk vybírá zdravé bydlení, dívá se na věc z několika pohledů. První pohled je na okolí domu, jako je zahrada, odpočinková zóna, vodní plocha, ohniště. Toto okolí může zahrnovat zastínění části zahrady stromy, zóny, kde může investor ochutnat plody zahrady a kde mysl člověka bude mít odpočinek. Druhý pohled je na konstrukci samotného domu, zda je postaven z přírodních materiálů, materiálů, které při výrobě mají minimální uhlíkovou stopu, a cítí se v domě z nich dobře. Pokud oba pohledy splňují představy investora, jde o řešení, které bude mít na psychický i fyzický stav obyvatel domu požadovaný vliv. Právě takto přemýšlíme v programu Wienerberger e4 dům a naším cílem je tyto domy a okolí domu zákazníkovi poskytnout.

Odpovídá Ing. Daniel Uskokovic, project manager Wienerberger e4 house (www.e4dum.cz).

Co je podstatné pro psychickou pohodu prostředí, ve kterém žijeme?

Důležité je, aby každý člen domácnosti měl nějaké „svoje místo“, prostor, který je jeho, kde se cítí dobře. Nemusí to být hned vlastní pokoj, stačí část místnosti nebo i jen křeslo. V domovech nyní trávíme mnohem více času než před pandemií. Domov je místem, kde se učíme, pracujeme, kde jíme, spíme a relaxujeme. V ideálním případě by pro každou z těchto činností měl být speciální prostor. Někdy stačí jen změnit „rekvizity“ a z jídelního stolu je rázem studovna, pracovna nebo čítárna. Chce to ale disciplínu a domluvit se s ostatními na pravidlech fungování tak, aby to bylo maximálně příjemné všem.

Odpovídá Mgr. Klára Gajdušková, psycholožka a koučka ze společnosti Respektrum.

Kdybyste to věděli, ani byste na ně nesáhli

Nikoli toaleta či koupelna – ani jedna z těchto místností není tím nejhorším rejdištěm bakterií. Nejvíce jich s námi je v jedné z nejoblíbenějších částí bytu, totiž v kuchyni. Přinášíme si je sem z obchodů na obalech potravin, na které sahal před námi kdekdo. Další kupa je jich v lednici (proto bychom ji měli vymývat například octovým roztokem) a na prkéncích na krájení. Hlavně pokud nemáme jedno na zeleninu a jiné zase na maso. Absolutně nejlepší prostor pro život mají bakterie v houbičce na nádobí. Je tam vlhko, teplo a jsou tam i zbytky jídla. Stačí pouhý týden používání a v jedné jediné houbičce žije prý asi milion bakterií. Ani v odpadkovém koši jich tolik není. A na záchodovém prkénku už vůbec. O naše toalety se totiž většinou z obav před bakteriemi úzkostlivě staráme, a tak jich tam paradoxně nijak mnoho nežije.


Co vás možná překvapí

• Načervenalý povrch ve sprchových koutech a vanách může znamenat přítomnost bakterie Sarratia marcescens. Neměli bychom nad tím mávnout rukou, může být totiž odpovědná za infekci močových cest.
• Ráno bychom neměli postel stlát, ale pořádně vyvětrat matraci, peřinu i polštář. Ložní prádlo bychom měli prát jednou týdně na 60 stupňů, pokud to materiál dovolí. A matrace je třeba otáčet a větrat. V zimě je dobré nechat je vymrznout, protože roztoči mrazy nesnášejí. Do mrazáku dávejme proto občas i plyšáky našich dětí.
• Pokud máme rodinný dům, spěme v patře. Méně se tam práší.

Ideální vzduch pro náš život je teplý mezi 20 a 24 stupni Celsia s vlhkostí kolem 50 až 60 procent.





Další informace najdete v dubnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět