Boty a botičky pro malé nožičky

Nabídka dětských bot je sice v našich obchodech hodně pestrá, ale vybrat pro dítě kvalitní a dobře padnoucí pohodlnou obuv již může být náročnější. Čím se při výběru dětských bot řídit a na co si dát nejvíce pozor?

Vybrat dobře botičky zejména pro batolata může být pro rodiče docela oříšek. Kritérií pro kvalitní obuv existuje totiž celá řada. „Boty by měly být vyrobeny především z přírodních materiálů. Oproti materiálům syntetickým jsou prodyšné a během nošení se jejich tvar správně přizpůsobí tvaru chodidla. Rodiče by měli kontrolovat délku nohou svých dětí, protože když dítě trvale nosí malé boty, může dojít k poškození zdravého vývoje nohou. Nesprávné postavení nohy dítěte může zapříčinit nejen onemocnění nohou, ale i kloubů a zad a vznik špatných pohybových stereotypů, které se na zdraví projeví až po dlouholeté expozici, kdy náprava vzniklých škod je obtížná. Právě u dětí pozorujeme nárůst počtu pacientů s bolestmi zad, změnami postavení páteře a stavů spojených s poruchami nohou. Děti však signalizují malé boty většinou až v momentě, kdy je tlačí. To již bývá pozdě a při posunu nohy v malých botách dochází k deformitě v oblasti prstů a jejich kloubů,“ upozorňuje Mgr. Kloud. Při nákupu obuvi je proto třeba dětem obuv nejen dobře vyzkoušet, ale ještě předtím změřit chodidla. „A to v jejich délce i šířce. Délku měříme od nejdelšího prstu k patě, a to tak, že spustíme kolmici pomocí trojúhelníku a na papíru poznamenáme. Ke zjištěné délce je nutné připočítat takzvaný nadměrek, který je u dětí 9 až 12 mm. Vytvoříme si pružnou tenkou šablonu s touto mírou, která musí jít volně vsunout do kupované obuvi. Není dobré věřit dané velikosti obuvi, vnitřní prostor jednotlivých modelů obuvi se totiž často liší od uvedené velikosti. A samozřejmě boty nikdy nekupujeme bez dítěte. Nedoporučuji ani zkoušet obuv bez předchozího přeměření nohy, pouze tlakem prstu na špičku obuvi. Děti často reflexně při zkoušení pokrčí prsty, což vede k nákupu krátké obuvi. Platí, že boty, které dobře padnou při zkoušení, budou pohodlné a funkční i při nošení, dodává Mgr. Kloud.


S výběrem obuvi nespěchejte

Řada rodičů se při nákupu obuvi pro své ratolesti řídí certifikáty kvality, které se u některých botiček objevují. Ani ten však nemusí zaručit, že rodič vybere správnou obuv. Pavel Kloud k tomu říká: „Žádný certifikát kvality nezajistí, aby byla správně určena velikost bot. Je známé označení obuvi žirafou, které skutečně dává obuvi určitou značku kvality. Ale každá obuv vybraná jen odhadem, bez odborného proměření dětských nožiček, je k ničemu. U nás je řada výrobců i dovozců, kteří ,žirafu´ nemají, a přesto jsou jejich boty dobře a řemeslně vyrobeny a splňují i většinu zdravotních požadavků. Je proto dobré poradit se s kvalifikovaným prodejcem, který by měl zdravotně nezávadné a dobře padnoucí dětské obuvi rozumět. Bylo by hezké, kdyby měli také základní podologické přístroje k posouzení typově vhodné obuvi, jako je plantoskop, měřítko délky a šířky chodidla a podobně.“ Na nákup obuvi pro svou ratolest si vyhraďte dostatek času, nespěchejte. Dítě by při měření chodidla mělo stát celou svou vahou na chodidlech a nekrčit prstíky. U konkrétní obuvi pak vyjměte stélku a nechte dítě, ať si na ni stoupne. Tak poznáte, že je zvolená obuv pro dítě ve správné velikosti, není příliš široká, úzká, dlouhá ani krátká. Vždy zkoušejte dítěti obě boty. Mělo by v nich udělat v obchodě i pár krůčků. Důležité jsou u dětské obuvi i další parametry. „Boty by měly být lehce ohebné, především v místě prstních kloubů nohy. Mají mít nízkou výšku podpatku nebo mohou být i bez podpatku. Jsou vyrobeny z vyhovujícího materiálu, který zajistí optimální vlhkostní a teplotní prostředí bot. Obuv není jen módním doplňkem oblečení dítěte, ale slouží hlavně jako podpůrný a stabilizující element zdravého vývoje jeho nohou,“ poznamenává Mgr. Kloud. Zejména pro batolata, která ještě často mívají volnější kotníky, je třeba, aby obuv měla pevný opatek, tedy pevnější část kolem paty, který zaručuje, že je noha v botě dobře fixována a je pro patu důležitým opěrným bodem, protože příznivě působí na správné postavení osy patní kosti. Pro tuto věkovou kategorii jsou nejvhodnější kotníčkové boty na šněrování, přezky, případně na suchý zip.


Špičaté boty jsou nevhodné

Problematická pro nohu dítěte je nejen malá bota, ale také bota příliš úzká nebo naopak široká. Pavel Kloud vysvětluje: „Nošením obuvi, která dobře nepadne, vznikají deformity nohou. Obuv je například příliš krátká, moc úzká nebo špičatá. Rovněž příliš široká obuv, v níž noha při chůzi klouže ke špici, způsobuje vážná poškození nohy. Obzvlášť nebezpečné je nošení špičaté obuvi s vysokými podpatky. Dalšími rizikovými faktory je přetěžování nohou. Na každý pohyb si musíme nejprve postupně zvyknout, a tak, jako by snad nikoho nenapadlo bez tréninku běžet maraton, i dlouhé procházce, jízdě na kole, běhu či bruslení, musí předcházet procházka krátká. Nohám velmi škodí i nadměrná tělesná hmotnost. Dětská obuv musí mít dostatečně prostornou kulatou špičku, která poskytuje dostatek místa pro prsty. Čím rovnější je vnitřní hrana obuvi, tím lépe, neboť palec je v přirozené poloze a není tlačen k ostatním prstům. Varujeme před špičatou obuví, neboť způsobuje deformity prstů, jako například vbočený palec, vybočený malík či kladívkové prsty.“ Nekupujte dětskou obuv z druhé ruky, tedy boty, které již byly nošené. Mladší děti by ani neměly obuv dědit po svých sourozencích, protože každý má jinou nohu, jinou šířku chodidla a jinak má boty „prošlápnuté“.


Text: Jana Pištěková, foto: Shutterstock a archiv redakce

Je pro děti vhodná obuv typu barefoot?

Ze zdravotního hlediska je chůze bez bot jednoznačně zdraví prospěšná. Čím členitější povrch, tím lépe. Rozhodně není dobré dlouhodobě vystavovat chodidlo chůzi po rovném a tvrdém terénu. Problém chůze bez bot je spíše společenský. Zavedené zvyklosti nám dávají najevo, že nohy musí být bezpodmínečně obuté. Další překážkou bývá často obava ze zranění, které může být chůzí ve venkovním terénu způsobeno. Pouhá představa šlápnutí na střep nebo jiný ostrý předmět většinu lidí odradí. Boty s tenkou podrážkou, kterým se i u nás říká barefoot boty, přesně kopírují anatomii chodidla. Jsou vyrobeny z lehkého materiálu umožňujícího pocítit nerovnosti povrchu a zároveň chrání proti poranění. Věřím, že každý podolog i ortoped chůzi bez bot doporučí jak dětem, tak dospělým. Také sportovní a běžecké boty se začínají vyrábět tak, aby byly dokonale pružné, a mají tenčí podrážky. Taková obuv je označovaná MBT, tedy Masai Barefoot Technology – konstrukce takových bot simuluje chůzi naboso po měkkém a nerovném přírodním podkladu, je odpozorovaná od masajských válečníků. Boty, které dovolí noze fungovat, jako by byla bosá, to jsou boty, které můžu vřele doporučit.“

Odpovídá Mgr. Pavel Kloud, fyzioterapeut, podolog, www.kloud.cz

Nepodceňujte ani výběr přezůvek

V přezůvkách tráví děti ve školkách či školách spoustu hodin, takže byste jim měli pořizovat bačkorky, které splňují kritéria na zdravotně nezávadnou obuv pro děti. Měly by být pohodlné a vyrobené z prodyšných materiálů, nejčastěji to bývá textil, aby se v nich noha příliš nepotila. U předškolních i mladších školních dětí by bačkory měly mít plnou kulatou a prostornou špičku i plnou patu a pevný opatek, rozhodně ne boty typu pantoflí, které snadno sklouzávají z nohou. Ty si naopak rádi prosadí starší školáci, i když jsou i pro ně vhodnější na přezutí boty s plnou patou. Přezůvky by ideálně měly mít protiskluzovou podrážku. Měkká stélka v přezůvce tlumí nárazy vznikající při chůzi po tvrdém povrchu, jako je linoleum či dlažba. Také u bačkůrek je třeba počítat s nadměrkem, proto v průběhu školního roku pravidelně kontrolujte, jak moc dítěti povyrostla noha a zda již nepotřebuje větší velikost.




Nekupujte dětskou obuv z druhé ruky, tedy boty, které již byly nošené. Mladší děti by ani neměly obuv dědit po svých sourozencích, protože každý má jinou nohu, jinou šířku chodidla a jinak má boty „prošlápnuté“.





Další informace najdete v květnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět