Bolavé ucho se nemusí píchat pokaždé  

Zánět středního ucha je častou nemocí z nachlazení. Vzniká nejčastěji při rýmě a akutních zánětech horních cest dýchacích. Trápí hlavně nejmenší děti do šesti let. Víte, jak jim pomoci? A čeho se při bolestivém onemocnění naopak vyvarovat?

Jak moc zánět středního ucha bolí, ví většina z nás. Jde totiž o nemoc velmi častou, a tak stačí zavzpomínat na dětství. Třeba se i vám dnes, po mnoha letech, vybaví ta neuvěřitelná úleva, která se po „píchnutí“ neboli paracentéze ucha dostavila. To, že jde o nemoc, která nejčastěji postihuje nejmenší děti, souvisí se sluchovou trubicí, přes kterou zánět postupuje z nosu a nosohltanu do středního ucha. „U malých dětí je totiž téměř vodorovná, krátká, širší a otevřená, a proto tudy infekce snáze pronikne. Právě z tohoto důvodu dochází u nejmenších dětí k častějším zánětům středního ucha, než je tomu u větších dětí a dospělých. Dalším důvodem je to, že děti do dvou let věku mají nezralý imunitní systém, který si ještě neumí tak dobře s infekcí poradit. U nich bývá zánět středního ucha většinou oboustranný. U předškolních dětí zase hraje roli pobyt v dětském kolektivu, v němž může infekce dlouho cirkulovat,“ upozorňuje MUDr. Eva Mrázková, Ph.D., primářka oddělení ORL z Nemocnice s poliklinikou v Havířově.


Na vině jsou nejen viry, ale i bakterie

Zánětu středního ucha většinou předchází virová infekce horních cest dýchacích. Na ni může nasednout infekce bakteriální. Lékaři se s kombinací virově-bakteriální infekcí setkávají poměrné často. I to rozhoduje o tom, jak bude nemoc, která má několik fází, dál probíhat.
„Nejprve kvůli zánětu nosu a nosohltanu dochází k otoku a k uzavření sluchové trubice. Následně vzniká ve středním uchu podtlak, což se projevuje pocitem zalehnutí ucha, tlakem v uchu a bolestí. Ve druhé fázi dochází k ronění tekutiny ve středním uchu, příznaky se zesilují a bolest narůstá. V další fázi vzniká hnisavá sekrece a bolest se dále stupňuje,“ vysvětluje MUDr. Eva Mrázková. Každý rodič ví, že kromě bolesti a zalehnutí patří k příznakům zánětu středního ucha také zvýšená teplota. „Při virové infekci je rýma čirá či hlenová a bubínek je zarudlý, prosáklý, někdy se na něm mohou objevovat buly, tedy krvavé puchýřky. Ve druhé fázi, kdy dochází k ronění tekutiny ve středním uchu a k vyklenutí bubínku, který je v tomto momentu potřeba propíchnout, je sekrece ve středouší serosní či hlenová. V tom případě se většinou jedná o virovou infekci. Jestliže je výtok hlenohnisavý nebo hnisavý, jedná se o bakteriální infekci,“ dodává lékařka.


Ucho se nemusí píchat vždy

Cílem léčby je zmírnit příznaky a urychlit hojení. U virových infekcí a počátečních stadií zánětu se podávají léky proti teplotě a zánětu, jako například paralen nebo brufen. Doporučuje se řádně smrkat, odsávat hleny z nosu a u nejmenších dětí polohovat tak, aby mohly hleny odcházet z nosohltanu, tj. mít hlavu mírně zvýšenou. Užívají se i nosní kapky nebo spreje (Vincentka, mořská sůl), protože je důležité, aby vymizelo zduření a překrvení nosní sliznice. „Častou chybou rodičů je, že když ucho dítě začne bolet, okamžitě utíkají do nemocnice, aniž by podali léky proti bolesti a teplotě. Lékař pak často diagnostikuje jen počínající zánět,“ upozorňuje MUDr. Eva Mrázková, podle které není nutné provádět paracentézu neboli píchat ucho vždy. „To se provádí pouze tehdy, když výše uvedená léčba nezabrala, ve středouší dochází k ronění tekutiny a bubínek se vyklenuje. Pokud je sekret ze středouší hlenohnisavý nebo hnisavý a přetrvávají vysoké teploty, podávají se ještě celkově antibiotika,“ doplňuje lékařka.


Odstranění nosní mandle pomůže

Jak už jsme se zmínili, nejčastěji se záněty středního ucha objevují u dětí do šesti let. Příčinou opakovaných rým, zánětů středního ucha a s tím spojenou nedoslýchavostí u předškoláků je často zvětšená nosní mandle. „Pokud se odstraní, dítě se naučí dýchat nosem, a pak ubývá četnosti opakovaných zánětů a kolísání sluchu. Důležité je také posilovat imunitní systém. V dřívějších dobách, když se neprovádělo odstranění nosní mandle v celkové anestezii endoskopicky, se opakované záněty středního ucha častěji objevovaly i u větších dětí a dospělých. Daleko častější byly také závažné komplikace spojené s prudkou infekcí. Mnohem častěji také docházelo k chronickým zánětům středního ucha a s tím spojené nedoslýchavosti,“ říká primářka ORL oddělení havířovské nemocnice.


Zvažte očkování proti pneumokokům

Pozitivní vliv na nižší výskyt komplikací u zánětů středouší má také očkování proti pneumokokům, přestože tyto bakterie nejsou zdaleka jedinými, které záněty středního ucha způsobují. „Zavedením očkování proti pneumokokům ubylo závažných komplikací, které s tímto onemocněním byly spojeny. Zejména se jedná o záněty mozkových blan, zápaly plic a těžkou nedoslýchavost či hluchotu,“ potvrzuje MUDr. Eva Mrázková. Obě u nás dostupné pneumokokové vakcíny lze podat již od šesti týdnů věku. „Největší potenciál ochrany má očkování, pokud se zahájí u kojenců v prvním půlroce života. Není čeho se bát, argument o nadměrné zátěži imunitního systému je lichý. K tomu by došlo právě nemocí, které ale vakcína pomáhá zabránit,“ zdůrazňuje doc. MUDr. Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity, a upozorňuje, že do tří let věku zažijí alespoň jednou v životě akutní zánět středouší víc než dvě třetiny dětí, polovina dokonce třikrát a více. „Tato diagnóza patří u nejmenších dětí k nejčastějším příčinám návštěvy lékaře a také preskripce antibiotik. Očkovat by se proto mělo ideálně v tomto nejrizikovějším období,“ vysvětluje zkušený vakcinolog a dodává, že tuto možnost ochrany zdraví nevyužívá pro své dítě zdaleka každý. Jde totiž o očkování, které je sice hrazené zdravotními pojišťovnami, ale není povinné. „Jedna ze dvou dostupných vakcín poskytuje širší ochranu až proti 13 typům pneumokoků, druhá zase získala celosvětovou registraci na základě klinického zkoušení v populaci dětí u nás a na Slovensku. I díky tomu s ní máme za uplynulé dvě dekády bohaté zkušenosti,“ uzavírá doc. MUDr. Rastislav Maďar.


Text: Andrea Skalická, foto: Shutterstock a archiv redakce

Zeptali jsme se za vás
Jak vysokou ochranu očkování proti pneumokokům zaručuje? Může se u dětí objevit zánět středouší, přestože jsou očkovány?

V tekutině získané od pacientů s akutním zánětem středního ucha se bakteriální původce zachytí až v 70 %, z toho dva druhy – pneumokoky a Hib – tvoří 60–80 %. Účinnost pneumokokového očkování je velmi vysoká, praxe nám ukazuje, že dokáže významně snížit pravděpodobnost nákazy vakcinačními sérotypy pneumokoků až téměř k nule. Navíc snižuje výskyt infekcí způsobených vakcinačními typy i u jejich neočkovaných prarodičů, pro které mohou být rovněž nebezpečné. Je to tím, že očkovaná vnoučata na ně dané kmeny pneumokoků nepřenesou. Očkované dítě tedy sice může mít například méně závažnou otitidu virového původu, závažnější hnisavá pneumokoková infekce však u něj bude méně pravděpodobná.

Odpovídá doc. MUDr. Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Pomocník jménem ventilační trubička

Ventilační trubička se do bubínku zavádí při chronickém tubotympanálním kataru, respektive chronické sekretorické otitidě trvající déle než tři měsíce. Jedná se o sterilní zánět středního ucha, při kterém se za bubínkem hromadí tekutina. Je to jedno z nejčastějších onemocnění dětského věku spojené s nedoslýchavostí. Výpotek ve středouší může být od čirého po hustý hlenový. Vzniká následkem nefungující sluchové trubice, kterou nejčastěji způsobuje obstrukce nosní mandlí, deformita přepážky nosní nebo otok nosní sliznice. Před zavedením ventilační trubičky je tedy potřeba sanovat záněty horních dýchacích cest, odstranit nosní mandli a dbát na nosní průchodnost.






Další informace najdete v březnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět