Zdravé mlsání nejen pro batolata

Děti si na sladké velmi rychle zvyknou a dožadují se ho. A to prakticky neustále, někdy i několikrát denně. Občas tak může být velmi náročné je nevyslyšet. Mnohem jednodušší proto je děti na sladkosti hned odmalička neučit a připravovat jim mnohem zdravější, ale chuťově i vzhledově zajímavé varianty.

Děti jsou v podstatě na sladkou chuť zvyklé od narození, vždyť mateřské i umělé mléko chutnají sladce. A jakmile později dostanou možnost ochutnat klasické sladkosti, obvykle si je velmi rychle oblíbí a často je pak vyžadují. A rodiče musí malému konzumentovi vysvětlovat, že tolik sladkostí mu může i uškodit. Je proto třeba hned od začátku významně regulovat jejich množství anebo ještě lépe jejich podání dítěti oddálit na později. Sladkosti, jako jsou sušenky, oplatky nebo třeba čokoláda, by se měly v omezené míře podávat až dětem starším tří let. A to hned z několika důvodů. Nejenže jsou přeslazené, hodně tučné, ale také v řadě případů obsahují umělá barviva i konzervanty. A tyto látky dětskému organismu rozhodně nesvědčí. Právě v této souvislosti se často hovoří o tom, že nadmíra cukru spolu s umělými barvivy vede k hyperaktivitě dětí. Navíc sladkosti a cukr všeobecně škodí dětským zoubkům a jeho nadměrný příjem může časem vést i k dětské obezitě.


Využijte sladké ovoce

Po prvním roce mohou jíst děti již prakticky vše – a právě v této době je ideální pracovat na zdravém jídelníčku tak, aby si jej dítě co nejlépe osvojilo. Mezi první „mlsání“, které nejmenší děti ochutnají, patří často kukuřičné křupky. Měly by být samozřejmě bez cukru i soli. „Dětem možná chutnají, ale rozhodně by se to s jejich množstvím nemělo přehánět, jsou to prázdné kalorie, a navíc mohou být i nebezpečné – dětem se v puse nalepí na patro a nejdou spolknout. Proto s křupkami opatrně,“ říká dětská sestra a výživová poradkyně Simona Lazzari. Ideální volbou je pro svou přirozenou sladkost ovoce a nemusí to být pouze to čerstvé. „Může být například sušené i lyofilizované neboli mrazem sušené, případně lze využít i ovoce zmražené. Dítěti lze nabídnout domácí džem, který obvykle nebývá tak sladký jako ten průmyslově vyráběný. Malé batole, pokud nemá staršího sourozence nebo nenavštěvuje dětský kolektiv, je ušetřeno lákadel právě v podobě čokolády či sušenek,“ vysvětluje Simona Lazzari.


Vsaďte na domácí výrobu

Pro děti jsou velmi důležité mléčné výrobky. Ale rozhodně není třeba je učit na ty přeslazené a hodně tučné. Mnohem vhodnější varianta je například bílý jogurt doplněný kouskem čerstvého sladšího ovoce, jako je například banán či hruška. „Můžete vyzkoušet i třeba méně známé kombinace, jako je avokádo s ovocem a jogurtem nebo sýr cottage s banánem. Místo kupovaných koláčů či zmrzlin zkuste připravit domácí. Anebo vyrobte domácí nanuky z mascarpone a ovoce s trochou smetany, domácí lívance připravené bez cukru a tuku doplněné jogurtem a ovocnou přesnídávkou, jako svačina se hodí domácí tvarohový krém s ovocem, rýžová kaše s ovocem, kaše z ovesných vloček smíchaná s pokrájenými jablíčky opečenými na ghí másle a skořicí, pudink z ovoce. Ovesnou kaši s ovocem lze i zapéci a následně pokrájet na proužky. Nebo můžete zkusit upéct nějaké dobroty z celozrnné mouky, ovesných vloček a přidat již jen ovoce, mleté ořechy a trochu jogurtu. Lze ale připravit i nesladké varianty, jako je například na kolečka pokrájená okurka podávaná se zakysanou smetanou nebo bílým jogurtem, domácí hummus s pomletými dýňovými semínky, pečené hranolky z batátů, mrkve, cukety, celeru nebo brokolice doplněné kapkou olivového oleje. Mezi zdravé mlsání ale můžeme zahrnout třeba i brokolici, hrášek, špenát, mungo klíčky, zelí. Je to nesmírně rozličné, každé dítě si může oblíbit něco jiného,“ připomíná Simona Lazzari.


Zapojte do příprav i batole

Může se však stát, že děti o takové zdravé dobroty zrovna neprojeví zájem. Často bývá v batolecím období problém zejména se zeleninou, kterou malé děti odmítají konzumovat. Právě třeba zelenina se dá malým dětem velmi prakticky „zpříjemnit“. Simona Lazzari k tomu říká: „Děti jedí i očima, mají rády na talířku z ovoce či zeleniny vytvořené obličejíčky, zvířátka, obrázky, milují ovoce jako špízek zapíchnutý třeba v jablíčku. Chutná jim takto třeba nabídnutá mozzarellka nebo nějaký druh tvrdšího sýra – eidam se zeleninou, rajčátko či okurka doplněné lístkem čerstvé bazalky. Hlavně se velmi rády na výrobě těchto pamlsků podílejí, je to výzva pro uklizenou kuchyni, ale dítě si uvědomí, jak potravina vypadala na začátku, v procesu přípravy a na konci, jak chutnala. Učím maminky, aby své děti zapojovaly do těchto úkonů již od chvíle, kdy umějí sedět, protože taková spolupráce na přípravě jakéhokoli jídla bude pro dítě velmi obohacující a inspirující. A má pak často i více potřebu ochutnávat.“ Děti by odmala měly mít pravidelný stravovací režim. Nabízí se tedy otázky, kdy je nejvhodnější doba malému dítěti nějaký ten zdravý pamlsek nabídnout. „Pro správné stravovací návyky by bylo ideální nabízet mlsání vždy v rámci nějakého jídla, ať již oběda nebo svačinek, ideálně tak, aby dítě nejdříve snědlo oběd a teprve pak onu dobrotu. Pěstujeme tak v dítěti vědomí, že dobroty mohou být zdravé a nekonzumují se jen tak v průběhu dne kdykoliv,“ vysvětluje Simona Lazzari. Naopak velmi nevhodná doba je před hlavními jídly. Sladkost mu zaplní žaludek, dítě necítí hlad a jídla se třeba ani nedotkne. Stejně tak by nemělo mlsat ani večer před spaním. A jaké sladkosti nejsou pro batolata vůbec vhodné? „Batoleti bych raději nekupovala nic, o čem si nejsem naprosto jistá. Vybírala bych spíše ty organické, průmyslově nezpracované, dobře skladované, neslazené, nesolené, nesmažené, sezonní, lokální a myslím, že úplně nejlepší volbou jsou ty domácí,“ poznamenává Simona Lazzari.


Sladkosti nekupujte ani sobě

Pro rodiče bývá často docela těžké vysvětlit batoleti, že opravdu nemůže jíst všechny ty sladké dobroty často. Argumenty jako že se mu zkazí zoubky nebo bude mít velké bříško a nadváhu, ještě samozřejmě nepochopí. Jak tedy nejlépe na to? Simona Lazzari má celkem snadný návod: „Je to jednoduché – jít příkladem. Dítě vás napodobuje, ve všem, stále a do detailu. Proto je nejlepší nekupovat nevhodné potraviny a pamlsky, a to ani pro dospělé. Domluvit se s návštěvami, prarodiči, ať nenosí nic, co neschválíte dopředu. Pokud pořádáte dětská setkání, je dobré se domluvit s ostatními maminkami, aby byly ohleduplné a respektovaly vaše rozhodnutí, aby vaše dítě nebylo frustrované tím, že ostatní děti mohou a ono ne. Je důležité vysvětlit dítěti hlavně svým postojem, co je správné, vymýšlet si příběhy o jeho tělíčku, orgánech, o tom, jak mu správné věci prospívají. Hodí se třeba i pohádky, jak rostou jednotlivé plody, jak se o ně staráme. Pro lepší názornost si můžete třeba doma i něco zasadit, například bylinky, salát, nějakou kytičku a s dítětem pozorovat, jak roste a pobízet jej, aby o ni pečovalo s vámi. Než se dítě věkově posune do prvního dětského zařízení, kde bude vystavené lákadlům a zcela odlišným přístupům ke stravě, bude snad mít dostatečně solidní a dlouhou zkušenost s tím, co mu chutná a dělá dobře. Nebudeme si nalhávat, že nedojde k tomu, že se dítě nechá zlákat a nezakusí slast ,zakázaného ovoce´, ale to už je předmět na další dlouhé téma.“

Text: Jana Pištěková, foto: Shutterstock a archiv redakce

Zeptali jsme se za vás
Mezi zdravé mlsání se řadí také ořechy. Samozřejmě nesolené a v přírodní podobě bez tukových polev. Mohou je konzumovat i tak malé děti?

Pomineme-li, že ořechy mohou být velmi alergizující složkou potravy, nebezpečné pro zalknutí nebo aspiraci, pokud je dítě dobře nerozkouše, mohou být součástí jídelníčku s velkou opatrností a raději mleté nebo v podobě másla, třeba mandlového nebo lískooříškového, a ještě lépe přimíchané do kaše, jogurtu, pomazánky nebo z nich lze vyrobit i ochucené mléko. V uvedené podobě lze zařadit i pomletá dýňová nebo slunečnicová semínka. Raději bych se držela až pozdního batolecího věku, protože například na ořechy se názory velmi liší. Je třeba k nim přistupovat individuálně nebo po konzultaci s pediatrem. Ořechy jsou nositeli kvalitních nenasycených mastných kyselin, jsou to zdravé tuky, obsahují i bílkoviny, minerály a vitaminy, dodávají dětem často chybějící železo, například kešu ořechy, a posilují imunitu. Mandle, kešu, vlašské oříšky či lískové oříšky je lepší zavádět vždy velmi pozvolna a s velkou opatrností a pozorností, aby neunikly signály intolerance nebo alergie. Může se projevit reakce, jako jsou otoky, nauzea, kopřivka, bolavé bříško. Pokud někdo z rodičů má alergii na ořechy, nedoporučuji je takto malým dětem nabízet.

Odpovídá Simona Lazzari, dětská sestra, laktační poradkyně a dula (www.dula-simona.cz)

Sladkosti nedávejte ani za odměnu

Možná vám to bude připadat jako dobrý nápad při řešení zapeklité situace, ale opak je pravdou. Nezvykejte svého potomka na to, že dostane sladkost za odměnu, například za uklizené hračky nebo za snědený oběd. Nedávejte mu je ani na uklidněnou či jako bolestné. Věřte, že děti si pak na to velmi rychle zvyknou, a navíc mohou přijmout jeden velmi nepříjemný zlozvyk – naučí se odměňovat dobrým jídlem. Časem pak tak mohou činit třeba při špatné náladě, když se jim nebude dařit nebo budou ve stresu, což může vést až k obezitě.


Pro děti jsou velmi důležité mléčné výrobky. Ale rozhodně není třeba je učit na ty přeslazené a hodně tučné. Mnohem vhodnější varianta je například bílý jogurt doplněný kouskem čerstvého sladšího ovoce, jako je například banán či hruška.





Další informace najdete v dubnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět