Angína není legrace

Onemocnět jí mohou dospělí, ale častěji se objevuje u dětí. Zejména právě mezi malými pacienty bývá rozšířená v zimním období. A rozhodně se ji nevyplatí podceňovat ani přecházet. Nejčastěji se angína léčí klidovým režimem a antibiotiky.

Tonzilitida neboli angína se obvykle hlásí výraznou a nepříjemnou bolestí v krku. Nebývá to však ono typické škrábání, jako je tomu u klasického nachlazení, ale spíše se bolest objevuje při polykání, které je v tomto případě ztížené a bolestivé, často jej navíc provází pocit „uvízlého knedlíku“ ve spodní části krku. Za tuto nepříjemnost mohou zarudlé a oteklé krční mandle, které angínu nejčastěji doprovázejí. Na mandlích lze často pozorovat také bílý povlak, někdy i bílo-žluté hrudky neboli čepy. Ty se ale objevují především u často se opakujících angín.


Angínou mají nejčastěji děti předškolního věku nebo školáci

„Angína je infekční onemocnění způsobující zánět krčních mandlí. Existuje celá řada bakterií, virů, eventuálně i hub, které jsou příčiny vzniku angíny,“ vysvětluje dětská lékařka MUDr. Kateřina Konopásková. Jak dále uvádí, nejčastěji se zánět přenáší kapénkovou infekcí. Proto je šíření angíny v uzavřených dětských kolektivech právě v tomto období roku poměrně časté. „Inkubační doba u angíny bývá obvykle jeden až tři dny. Mezi typické příznaky angíny patří bolest v krku při polykání, zápach z úst, vysoká teplota, bolest hlavy, zimnice, třesavka, většinou je přítomné také zduření submandibulárních uzlin na krku. Z dalších příznaků se u dětí může objevovat například i bolest břicha, někdy se může přidat také vyrážka,“ upřesňuje MUDr. Konopásková. U menších dětí se může vyskytnout navíc také častější pláč, zejména při bolestivém polykání, neklid, případně i větší slinění. Rýma a kašel se u angíny objevují spíše jen výjimečně.


Mohou za to viry i bakterie

Angína však není pouze jedna, jich existuje několik druhů, tak je vždy na lékaři, aby rozpoznal, o jaký typ angíny se v daném případě jedná. „Mezi nejčastější typy angín patří lakunární angína způsobená většinou bakterií Streptococcus pyogenes, ale i dalšími bakteriemi, jako je pneumokok, hemofilus nebo stafylokok. Ta se projevuje hnisavým zánětem v oblasti vstupu do lakun na mandlích, které jsou viditelné jako terčovité žlutavé okrsky a je i možné je strhnout z povrchu mandle,“ popisuje nejčastější typ angíny MUDr. Konopásková a pokračuje popisem dalších druhů angín: „Součástí chřipkových onemocnění je katarální angína. Typické je pro ni zarudnutí a prosáknutí mandlí. Z dalších vzácnějších typů je to folikulární angína vznikající a probíhající často jako vstupní příznak lakunární angíny. V současné době je vzácná pablánová angína způsobená difterickou bakterií a také Plaut-Vincentova angína, kterou zapříčiňují Bacillus fusiformis a Borrelia vincenti. Vzácné jsou ale také angíny postihující hltanovou nebo podjazykovou mandli.“


Spálová angína je jiná

Ve spojení s angínou se často hovoří i o spálové angíně, která se u dětí také hojně vyskytuje. Od klasické angíny se ale částečně liší svými projevy. „Další velkou skupinu představují angíny, které jsou součástí celkového infekčního onemocnění ať již virového nebo bakteriálního původu. Nejznámější je právě spálová angína, která je spojená s exantémem, periorálním výbledem a je způsobená beta hemolytickým streptokokem skupiny A. Do této skupiny patří také angína při infekční mononukleóze. Jedná se o velmi rozšířené virové onemocnění, hlavně mezi adolescenty. Vyskytuje se ve formě abdominální – hepatosplenomegalie, kdy dochází ke zvětšení jater i sleziny, nebo lymfonodulární – cervikální lymfadenopatie, kdy jsou zvětšené lymfatické uzliny. Obdobně rozšířené jsou i tak zvané herpangíny, tedy letní dětské angíny virového původu, které způsobují viry Coxsackie skupiny B nebo echo-viry. Posledním typem jsou pak angíny doprovázející maligní hematologická onemocnění a útlumy kostní dřeně,“ uzavírá výčet pediatrička Kateřina Konopásková.


Důležitá je i rekonvalescence

Léčba angíny probíhá pomocí antibiotik. „Angínu léčíme podle kauzality, to znamená nejčastější jsou bakteriální angíny, které jsou citlivé na antibiotika – lékem první volby je stále u streptokokových, čili hnisavých, angín penicilinové antibiotikum. Častou chybou je podání makrolidů nebo obecně antibiotik u virové etiologie angíny. Proto je vždy nutné nejprve provést mikrobiologické vyšetření a teprve pak antibiotika cíleně podávat,“ varuje MUDr. Kateřina Konopásková.


A co ještě?

Kromě antibiotik je potřeba dodržovat po dobu léčby klid na lůžku, případně se alespoň co nejvíce snažit o klidový režim, což bývá hlavně u malých děti občas hodně problematické a udržet je v klidu někdy může být až nadlidský výkon. Léčba včetně rekonvalescence bývá u neproblematické angíny kolem deseti až čtrnácti dnů, dítě by se ještě několik dní po dobrání antibiotik nemělo fyzicky nijak namáhat. Důležité je, aby lékařem doporučená antibiotika byla vždy dobrána skutečně všechna, a to i v případě, že se stav po několika dnech výrazně zlepší. Pamatujte na to, že antibiotická léčba by nikdy neměla být svévolně přerušena.


Může dojít i na odstranění mandlí

Angína není tak docela banální onemocnění, jak by se mohlo na první pohled zdát. Při snaze angínu neléčit a přechodit ji může dojít až k zánětu ledvin, případně i k zánětu srdečního svalu. V některých případech se angína opakuje častěji, a to až několikrát do roka, a někdy také hůře reaguje na antibiotickou léčbu. Jestliže nastane situace, že se angína opakuje třeba i pětkrát či šestkrát v průběhu jednoho roku, je třeba podrobnější vyšetření, které má za cíl zjistit, proč se angíny tak často vracejí. Může to být například z důvodu bacilonosičství, kdy nejčastěji kultivační výtěry odhalí bakterii Streptococcus pyogenes, ať už v případě malého pacienta nebo některého z členů rodiny, nebo třeba o oslabenou imunitu. Lékaři při často opakujících se angínách zvažují také odstranění krčních mandlí, nejčastěji to bývá u dětí ještě v předškolním věku.


Text: Jana Pištěková, foto: Shutterstock a archiv redakce

Zeptali jsme se za vás
Řada lidí se snaží v dnešní době léčit pomocí nejrůznějších přírodních preparátů, případně si vezmou na pomoc osvědčené babské rady. Mohou takové babské rady pomoci právě v případě angíny?

U bakteriálních angín nám babské rady nepomohou a antibiotikům se zkrátka nevyhneme. Na zmírnění příznaků však můžeme použít tak zvané babské rady, jako jsou Priessnitzův obklad nebo tvarohový zábal na krk, případně i různá kloktadla. Ta příznivě působí na zvlhčení sliznice v ústech – ať už je to kloktání solným roztokem, odvarem ze šalvěje nebo třeba z heřmánku. Na urychlení hojení se též doporučuje popíjení cibulové šťávy s medem. U virových angín zase můžeme na zmírnění bolesti u větších dětí použít antiseptické pastilky.

Odpovídá MUDr. Kateřina Konopásková, dětská lékařka, Opatovská pediatrie Praha.

Spánek posiluje a regeneruje

Dítěti samozřejmě prospěje, když bude co nejvíce odpočívat a spát. Pomůže mu to nejen k uzdravení, ale také k rychlejší rekonvalescenci. Stejně tak dbejte na pravidelný přísun vitaminu C, podávejte proto dítěti denně čerstvé ovoce. Možná ho ale během angíny bude trápit nechutenství, proto ho do jídla příliš nenuťte. Připravujte mu jídla lehká, dobře stravitelná, případně více zařaďte jeho oblíbené pokrmy. Pomoci mohou také teplé vývary, ať už kuřecí, slepičí nebo třeba hovězí. Stačí alespoň malá miska, podpoříte tak zároveň i pitný režim. Právě na ten během stonání nezapomínejte. Zvýšená hydratace je v období nemoci důležitá, přispívá ke zvlhčení namáhané sliznice v krku a ulevuje tak od bolesti. Vhodné jsou kromě již zmíněných vývarů také vodou ředěné ovocné šťávy a samozřejmě teplé čaje, do nichž lze vymačkat pár kapek citronu a přidat trochu medu. Dítě by mělo být v teple, rozhodně ne v průvanu. Místnost, v níž dítě pobývá, často, ale krátce větrejte. V zimním období při topné sezoně bývá doma suchý vzduch, dítěti se tak může hůře dýchat. Snažte se proto vzduch zvlhčovat, ať už pomocí pokojových zvlhčovačů vzduchu nebo si můžete pomoci mokrým prostěradlem na topení.






Další informace najdete v prosincovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět