Pylové alergie a jak se jim vyhnout

Jaro přináší nejen příjemné slunné dny, ale mnohým z nás také nadělí nepříjemnou rýmu, slzící oči a časté kýchání. Stav je to nepříjemný, ale moderními léky vcelku dobře zvládnutelný. Úplně se sice pylová alergie vyléčit nedá, ale díky účinným medikamentům jsou pacienti téměř bez obtíží.

Nějakou formu alergie má u nás asi třetina lidí. Vedle celoročních alergiků, které trápí například alergie na roztoče nebo na zvířecí srst, se na jaře rozvíjí alergická reakce u tzv. sezonních alergiků. K nejčastějším alergenům patří pyly. A protože jaro na sebe nenechalo ani letos dlouho čekat, začaly potíže mnohých z nás už koncem února. Pylové alergie se často objevují už v dětství, zároveň ale platí, že nás mohou postihnout i ve vyšším věku. Stačí k tomu, aby byl náš imunitní systém nepřiměřeně přetížen například stresem nebo přechozenou virózou. Naše imunita dostává zabrat i kvůli chemickému průmyslu, který nás zaplavuje nejrůznějšími čisticími a pracími prostředky nebo průmyslově upravovanými potravinami. Svou roli hrají při vzniku alergie i geny. Jsou-li alergici oba rodiče, pravděpodobnost, že se jednou rozvine toto onemocnění u dítěte, je 75 procent.


Třetina lidí má pylovou alergii

Alergie na pyl vznikne u geneticky disponovaného jedince po opakované expozici pylu. Projevuje se nejčastěji kýcháním, silnou vodnatou sekrecí z nosu, otokem, svěděním či pálením očí. Může se však projevit i dechovými potížemi, které mohou přejít až v astma. Objevit se mohou i kožní problémy, například se může zhoršit atopický ekzém. Zmiňovaná alergie na pyl vzniká u jedinců geneticky disponovaných, takzvaných atopiků, kterých je v naší populaci polovina. Každý druhý z nás je tedy ke vzniku pylové alergie geneticky připraven. Alergie se pak během života projeví asi u třetiny lidí. U dětí a dospívajících může sezonní alergie významně ovlivnit schopnost učení. Alergická rýma se při nedostatečné léčbě může navíc zhoršovat. Bylo prokázáno, že u pacientů trpících alergickou rýmou existuje 3,5krát vyšší pravděpodobnost vzniku astmatu než u zbývající části populace.


Léčba funguje

Osoby, které mají větší problémy, čeká dříve či později návštěva ambulance alergologa. Ten po zhodnocení stavu pacienta zahájí léčbu. Jednou z možností je zmírnění alergické reakce pomocí alergenové imunoterapie. Léčba funguje tak, že se pacientovi dlouhodobě podává malé množství alergenu. Zcela se sice alergie vyléčit nedá, ale platí, že po absolvování této léčby jsou pacienti v podstatě bez obtíží. Pacienti se závažnějšími příznaky se léčí mikrodávkami inhalačních kortikosteroidů, a to i když žádné obtíže nepociťují. Dlouhodobá protizánětlivá léčba pacientům velmi pomáhá, k dušnosti nebo k akutním stavům dochází při dlouhodobé léčbě naprosto výjimečně. Léčby, založené na užívání inhalačních kortikosteroidů, se lidé nemusejí bát. Do organismu se dostávají jen mikrodávky kortikosteroidů v inhalační podobě. Působí pouze v místě zánětu, tedy v průduškách. Pozitivní účinek zde výrazně převyšuje nežádoucí účinky, které jsou v tomto případě naprosto minimální.


I pylům se dá vyhnout

Důležitá jsou v léčbě pylové alergie režimová opatření. V sezoně se doporučuje nevětrat či větrat jen po nezbytně dlouhou dobu, pečlivěji uklízet prach s pylem nafoukaným do bytu, vyhýbat se místům s vysokou koncentrací pylů, chodit méně do přírody, parků a v případě větších potíží jezdit v autě se zabudovanými pylovými filtry. Pylová sezona u nás začíná většinou v únoru a končívá říjnem. Při teplém počasí mohou olše a lísky rozkvést i dříve. K hlavním jarním pylovým alergenům patří pyl břízy, který má podobné alergeny jako pyly dalších čeledí kvetoucích na jaře – lískovitých a bukovitých. Alergici na břízu proto reagují na všechny tyto pyly a jejich obtíže trvají od února do května. Většina osob postižených pylovou alergií je citlivá na několik druhů pylu a může též reagovat na některé potraviny, které obsahují podobné proteiny. Tato reakce se nazývá zkřížená alergie. Typickým příkladem je zkřížená alergie mezi pylem břízy a jablkem.


Pylovou alergii nepodceňujte

Pacienti s jarní pylovou alergií by se na sezonu měli přichystat s předstihem. Pokud mají v zimě léky vysazené nebo omezené, měli by už koncem ledna léčbu opět nasazovat. Žádná alergie, ani ta pylová, by se neměla podceňovat. Některým pacientům stačí ke zvládnutí problémů občas tableta antihistaminika, ale tam, kde jsou potíže intenzivnější, každodenní a chronické, je velmi vhodné odborné vyšetření alergologem a adekvátní léčba. Je to důležité proto, aby se alergie nezhoršovala a nepřešla postupně v těžší formy, kam se řadí mimo jiné i průduškové astma. Každá alergická rýma totiž může být spouštěčem průduškového astmatu.


Pozor na astma

Astma je časté, ale závažné chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje dýchací cesty osob všech věkových kategorií. Dochází při něm k jejich zúžení a dlouhodobému zánětlivému postižení. Zužování průdušek vede k astmatickým záchvatům, jež jsou vyvrcholením zánětlivého procesu v průduškách. Riziko astmatických záchvatů snižuje pouze dlouhodobá preventivní léčba. Astma nejčastěji vzniká v dětství, méně často se objeví až v dospělosti. S astmatem se u nás potýká okolo 800 tisíc pacientů. U většiny dospělých s astmatem je původ onemocnění neznámý. Astma má většinou dědičný základ, ten se změnit nedá, další faktory částečně ano. Mezi ty rizikové patří kouření, obezita či nadváha, ale i vdechování spor plísní, cigaretového kouře anebo smogu. Léčba astmatu začíná identifikací faktorů, které jej spouštějí nebo zhoršují. Farmakologická léčba se skládá z pravidelné, dlouhodobé protizánětlivé terapie a takzvané úlevové léčby, která se užívá pro zmírnění příznaků nemoci. Nezbytná je zejména důsledná léčba pomocí protizánětlivých léků. Hlavními léky s protizánětlivými účinky jsou v současné době kortikosteroidy. Úspěch léčby astmatika závisí na včasné diagnóze, vhodné dlouhodobé protizánětlivé léčbě a na dobré spolupráci lékaře a nemocného.


Text: Andrea Skalická, foto: Shutterstock a archiv redakce

Zeptali jsme se za vás
Jak vlastně vzniká oční alergie?

Oční alergie je důsledkem poruchy imunitního systému. Naše oči při ní reagují na alergeny, jako je například pyl, plíseň, srst zvířat nebo roztoči. V momentě, kdy se alergeny dostanou do očí, způsobí podráždění oční spojivky, která se zanítí. Oči začnou svědit, pálit nebo otékat. Nejdůležitější je zamezení kontaktu s alergenem, takže v době maximálního výskytu pylových zrn či jiných alergenů v ovzduší je nejlepší vycházet ven co nejméně. Po příchodu domů pak je vhodné oči důkladně propláchnout, ale ideální je osprchovat se celý a nejlépe i vyměnit oblečení. Pokud jezdíte autem, neměli byste šetřit ani na kvalitních pylových filtrech a jejich časté údržbě.

Odpovídá Lucie Valešová, primářka Oční kliniky DuoVize Praha (www.duovize.cz)

Víte, že…

… Česká iniciativa pro astma (ČIPA) se připojuje k celosvětové kampani Astma Zero – nulová tolerance k astmatickým příznakům? Projekt si klade za cíl seznámit širokou veřejnost s možnostmi prevence astmatu s důrazem na dlouhodobou a pravidelnou léčbu. Díky ní je možné astmatickým příznakům předcházet a zlepšit kvalitu života pacientů. Pokud je astma léčeno správně, pacient se nemusí nijak výrazně omezovat a může vést zcela plnohodnotný život. Součástí projektu Astma Zero jsou webové stránky www.astma-zero.cz. Přinášejí důležité informace o astmatu a jeho léčbě, dechové rehabilitaci, ale i odpovědi na nejčastější otázky.




Další informace najdete v dubnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět