Nejčastější alergie a jak s nimi bojovat

Kýchání, svědění, zhoršené dýchání. Kašel, ekzémy či jiné kožní reakce. Takové bývají nejčastější alergické příznaky u dětí. Bohužel počet alergiků v naší populaci stále stoupá. A první projevy alergických onemocnění se objevují stále dřív a v nižším věku, než tomu bylo za našich babiček. Kde je zakopaný pes? A jak můžete svým dětem pomoct?

Alergeny číhají všude a mohou být dost záludné. Pokud máte podezření na to, že je vaše dítě na něco alergické, sleduje pozorně symptomy. Alergických onemocnění u dětí totiž stále přibývá a objevují se v mnohem nižším věku. Podle alergoložky a imunoložky Dagmar Pohlové má na rozvoj onemocnění nejzásadnější vliv genetická predispozice v rodině, ale také naše životní prostředí, složení stravy i hektický životní styl. „Jsou-li alergici oba rodiče, je riziko pro dítě 75 procent, je-li alergikem jen jeden z rodičů, klesá riziko onemocnění na 50 procent. Máte-li podezření, že má vaše dítě alergii, je vhodné stav probrat s praktickým dětským lékařem, ten posoudí míru rizika a doporučí konkrétní alergologickou ambulanci, kde vaše dítě odborník vyšetří,“ vysvětluje MUDr. Pohlová.


Co je to vlastně alergie?

O alergiích mluvíme tak často, že možná ani přesně nevíme, o co vlastně jde. Proč dítě reaguje tak, jak reaguje? Proč kýchá, proč mu teče z nosu či očí nebo kašle nebo se objevil nehezký ekzém? Alergie je de facto nadměrná reakce imunitního systému na kontakt s látkou zvanou alergen, která je schopná spustit sérii obranných mechanismů tím, že uvolňuje toxické látky, především histamin, jenž vyvolává alergické projevy. Odborníci odhadují, že alergiemi trpí 20 procent populace, hlavně na jaře, ale nové případy narůstají a není nemožné, že za několik desetiletí bude alergiků až 50 procent. Přibližně 30 procent dětí má nějaký typ alergie a někdy ani nejde o nic moc závažného. Ovšem někdy taková alergie velmi handicapuje dítě a může být provázená komplikacemi, například astmatem.


Hygienická hypotéza a častější alergie

Proč je tolik dětí alergických? Kromě genetické predispozice může být na vině také takzvaná hygienická hypotéza. V podstatě platí, že čím častěji se dítě v raném věku setká s nepřítelem, tedy alergenem, tím nižší je šance, že onemocní alergií. O co v téhle teorie jde? Podle odborníků a zastánců této hypotézy děti, které vyrůstají v přehnaně dezinfikovaném světě, kde je plno detergentů a relativně málo kontaktů se zvířaty, mají mnohem horší imunitu než děti, které přijdou v raném věku do styku skoro se vším. „Naše imunita funguje na principu kontaktu s nejrůznějšími podněty ze zevního prostředí a učí se poznávat, co je pro tělo dobré a co ne. Oddalování kojeneckých příkrmů je tedy v současnosti doporučované jen u dětí, které mají jiné alergické projevy už v útlém kojeneckém věku. U ostatních se doporučuje začít podávat příkrmy kolem 4.–6. měsíce věku, v době takzvaného imunologického okna, kdy je naše imunita schopná se nové potraviny naučit dobře tolerovat,“ dodává alergoložka. Zjednodušeně řečeno, pokud se snažíte udržovat dítě ve sterilním prostředí a oddalovat podávání například lepku, abyste zabránili alergii, bude to spíše naopak. Tím se totiž „šetří“ imunita, která nenabere dost sil na to, aby bojovala s reálným nebezpečím.


Kojenecký věk: Potravinové alergie

Nejčastější alergií v kojeneckém věku bývá alergie na potraviny, hlavně na kravské mléko a vaječný bílek. „Projevuje se jako ekzém či zažívací obtíže, například bolesti bříška, zvracení či průjmy,“ vyjmenovává alergoložka Pohlová. U kojenců bývá potravinová alergie velmi častá a ve věku do tří let se vyskytuje dokonce u osmi procent dětí. Alergie na kravské mléko se projevuje i u dětí, které jsou kojené. Mikrodávky mléčných syrovátkových bílkovin, které matky snědí, se dostanou až do mateřského mléka a mohou vyvolat u citlivých dětí s patřičnou dispozicí neklid, nechutenství, zvracení, bolesti bříška či průjem. Časté jsou koliky provázené pláčem a kopáním. Proč bílkovinné znaky mléka či vajíčka, ovoce nebo zeleniny začne tělo chápat jako nebezpečné, se pořád ještě úplně neví. Příčinou může být stres, přehnaná hygiena, domácí izolace, více nemocí, očkování a podobně. V případě lehkých potravinových alergií pomohou léky zvané antihistaminika, které zabrání symptomům, jako je svědění, otoky nebo kopřivka. Pozor, někdy si rodiče myslí, že dítě trpí potravinovou alergií, ale jde „jen“ o dietní chybu nebo neschopnost trávit základní živiny, třeba laktózu. V tom případě dítě netrpí dechovými ani kožními problémy, ale mívá „jen“ trávicí obtíže. Jak můžete dítěti pomoci? Pokud je alergie na kravské mléko diagnostikována, je nutné striktně odstranit z výživy spouštěč, tedy mléko.


Batolecí věk a předškolní věk: Inhalační alergie

V tomto věku stoupá množství inhalačních alergií, především sezonní alergické rýmy, která vzniká jako reakce na inhalování pylů a roztočů. „Většinou se projevuje jako opakovaná nachlazení, rýmy, kašel, děti mívají záněty středního ucha či průdušek,“ říká alergoložka. Typickými projevy je kýchání, pálení v nose, slzení a vodnatá rýma. Sezonní alergická rýma je vlastně alergické onemocnění horních cest dýchacích, které se objevuje v sezoně, kdy je vzduch nasycený pylovými zrnky. U nás ji nejčastěji vyvolávají pyly stromů (od února do května), travin (od května do července) a plevelů (od srpna do října). Čím vyšší koncentrace alergenů, tím horší příznaky. Nejvíce bývá pylů ráno a při větrném slunečném počasí. Pokud má vaše dítě chronickou rýmu, kašel a má zažívací potíže, nechte ho vyšetřit. Inhalační alergie se léčí antihistaminiky v sirupech, kapkách či tabletách pro malé děti, možná je léčba antileukotrieny. Léčba je možná místně, očními kapkami či nosními protizánětlivými spreji. „Pozor na volně prodejné kapky do nosu, které nejsou vhodné pro dlouhodobé použití,“ říká dětská lékařka Alexandra Vidnerová. U dětí v předškolním věku se přidávají alergie na srst zvířat či plísně, projevují se jako infekce dýchacích cest či jako alergická rýma nebo zánět spojivek.


Školní věk: Inhalační alergie a zkřížené alergie s potravinami

Kromě výše uvedené inhalační alergie se může u starších dětí, které již chodí do školy, přidat také zkřížená alergie s některými potravinami. Máte-li tedy alergické dítě, dávejte si pozor i na to, co jí. Můj nejstarší syn ji má. Trpí alergií na pyly a trávy, a jakmile sní jablko, popraskají mu rty, zduří hrtan a nemůže skoro dýchat. Orální syndrom alergie se objevuje nejčastěji ve spojení s další alergií – v případě jablka jde nejčastěji o alergii na břízu. Zkřížených alergií existuje celá řada, máte-li podezření, zeptejte se svého lékaře, jaké mohou existovat. Jak říká Dagmar Pohlová, například alergie na pyly stromů může být provázená alergií na jablko, hrušku, ořechy, peckoviny či kořenovou zeleninu. „Alergie na pyly trav se může kombinovat s alergií na rajče, alergie na pyly plevelů může být provázena alergií na ananas či meloun. Roztočová alergie může souviset s alergií na mořské plody,“ vyjmenovává alergoložka. U dětí se relativně vzácně setkáváme s kontaktní, lékovou či hmyzí alergií, které jsou typičtější pro dospěláky.


Text: Ivana Ašenbrenerová, odborná spolupráce MUDr. Dagmar Pohlová, MUDr. Alexandra Vidnerová

Jak můžete pomoci alergickému dítěti?

♦ Upravte pobyt a aktivity v přírodě podle počasí a výskytu pylů.
♦ Pořiďte si domů okenní sítě proti pylu, zachytí ho až 87 procent. Na pyly v bytě existují speciální spreje, které fungují tak, že „obalí“ a neutralizují alergeny, které ztěžknou, spadnou na zem a vy je pak jen setřete nebo vysajete.
♦ Pořiďte si domů čističku vzduchu, ta pyly z místnosti odstraní dokonale.
♦ Hlídejte, co dítě jí, při sebemenší reakci potravinu dál nepodávejte.
♦ Cestujete-li autem, nechávejte zavřená okna.
♦ Po návratu domů z přírody dítě osprchujte a převlékněte (pyl zůstává i ve vlasech a na oblečení).
♦ Není vhodné používat klimatizaci, s výjimkou té, která má vyměnitelný vzduchový filtr.
♦ Zlikvidujte závěsy, koberce a všechny předměty, na nichž se usazuje prach. Pokud perete ložní povlečení, pak minimálně na teplotu 60 stupňů, tu už roztoči nepřežijí.
♦ Pravidelně myjte zvířata a pravidelně čistěte jejich WC.


Zeptali jsme se za vás
V léčbě alergií a astmatu se používají velmi často kortikosteroidy. Je tato léčba bezpečná?

Lokální léčba kortikoidy je v indikovaných případech vhodná a nemívá nežádoucí účinky. Patří sem například mastičky na zhoršený ekzém, nosní spreje na alergickou rýmu, v inhalační formě na astma. V těchto formách jsou nedílnou součástí léčby alergiků. Rizikové je dlouhodobé podávání celkových kortikoidů, to znamená v tabletové či injekční formě. Podávají se zcela výjimečně, vždy krátkodobě a u závažných stavů.

MUDr. Dagmar Pohlová, alergoložka, Poliklinika Budějovická a Poliklinika Jirny

Tip navíc
Při alergii uleví i inhalace

Stačí inhalovat jednou denně po dobu 10-15 minut, prostřednictvím masky nebo náustku se do plic dostanou i ty nejmenší části užitečných minerálů, čehož při běžném napařování nad hrncem s vodou nedocílíte. Aerosolová aplikace umožňuje aplikaci léků přímo na potřebné místo dýchacího ústrojí. Ideální je inhalovat večer před spaním. Zkuste novinku – inhalátor s nosní sprchou Omron C102 Total 2v1. Více na www.inhalator.cz.






Další informace najdete v květnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět